
V září vysadíme pěnišníky, jehličnany, cibuloviny
21. 9. 2022Okrasné keře a stromy dobře zakoření, když je v září vysadíme s balem a pomalu rozpustným hnojivem. I cibulovinám svědčí výsadba v září.
Září využijeme vedle jiného také k výsadbě květin. Cibuloviny dobře zakoření a některé dvouletky ještě na podzim vykvetou.
Zahradu na přelomu léta a podzimu stále zdobí kvetoucí trvalky, letničky a růže. Aby pěkně kvetly i napřesrok, věnujeme i jim potřebnou péči.
Podle vývoje počasí začnou mečíky žloutnout v polovině září až začátku října. To je doba, kdy je nutné sklidit hlízy. Pokud bychom je nechali v zemi déle, riskujeme, že budou napadeny chorobami a škůdci.
Hlízy vyryjeme, očistíme od zeminy a lodyhy zkrátíme co nejníže, abychom omezili přenos infekce z odumírajících stonků. Necháme je dobře oschnout, nejlépe 2 týdny při pokojové teplotě, tedy asi 20 °C, na dobře větraném místě.
Dostatečně suchou hlízu mečíků poznáme podle toho, že jde dobře oddělit stará hlíza s kořeny od hlíz nových. Uložíme je do novinového papíru nebo papírových sáčků a pak do krabice. Pro uskladnění se hodí suché místo, kde se teplota pohybuje okolo 10 °C, současně by neměla klesnout pod 5 °C.
Drobné hlízky mečíků, které vyrůstají na spodní části starých hlíz, nesušíme, ale uschováme rovnou do papírového sáčku a uložíme až do jara. Tyto drobné hlízky můžeme sázet poměrně brzy na jaře. Je zajímavé, že jsou otužilejší, než hlízy velké.
Během září a října vysazujeme dvouletky. Velmi efektní jsou výsadby více druhů v různých mísách, korytech a dalších nádobách. Řada druhů kvete již na podzim a pokračuje v předjaří.
Když dáme rostliny před začátkem zimy do nevytápěného skleníku a přikryjeme je několika vrstvami netkané textilie, pomůžeme jim v přezimování. Takovéto rostliny mají neporušené listy od sněhové přikrývky. V předjaří pak mají minimálně dvou týdenní náskok před těmi, které musely přezimovat na záhoně.
Září je nejlepší měsíc pro výsadbu cibuloviny. Cibule musí totiž do příchodu zimy dobře zakořenit. Můžeme z nich vytvořit pestré záhony, nebo je vysázet do trávníku. Na jaře ho ozdobí barevné květy.
Většina z nich vyžaduje slunné stanoviště a humózní propustnou půdu. Důležitá je hloubka sázení. Zde platí jednoduchá poučka: cibule sázíme do hloubky dvou a půl nebo troj násobku výšky cibule.
Vysazujeme-li cibuloviny do květinových záhonů, většinou použijeme výsadbu do hnízd. Nejlepšího účinku dosáhneme, pokud k sobě vysadíme deset a více kusů od jednoho druhu.
Pokud se chystáme na plošnou výsadbu na záhoně, nejlépe uděláme, pokud odebereme zeminu z celého záhonu do potřebné hloubky a uložíme si jí zatím vedle záhonu třeba na plachtu. Po rozmístění cibulek pak zem opatrně vrátíme na záhon, abychom cibulky nepřevrátili.
Nejoblíbenější mezi jarními cibulovinami jsou hybridy tulipánů a narcisů, které se hodí jak pro jednodruhovou výsadbu, tak do výsadby smíšené. Zatímco narcisy můžeme nechat v půdě i několik sezon, tulipány musíme každoročně vyrýt.
Okrasné česneky, pestré kultivary šafránů, sněženky nebo třeba žluté talovíny jsou zase vhodné do trvalkových záhonů s nízkou potřebou údržby.
Čím dál tím víc jsou některé cibuloviny používány pro zplanění trávníku. Kromě šafránů se pro tento účel výborně hodí sněženky, modřence, ladoňky nebo již zmiňované talovíny, které se navíc sami množí i semeny. Po několika letech se můžete dočkat záplavy zlatožlutých květů v trávníku. Vlhčí místa milují zase bledule.
Foto autor a Shutterstock
Mnohé z těchto dřevin jsou nejen výraznou okrasou zahrady v tomto období, ale jejich plody přetrvávají na dřevinách dlouho do podzimního i zimního mrazivého období. Bohatě v tomto období plodí okrasné jabloně, mahonie, pámelník okrouhlolistý …