Okrasné keře a stromy dobře zakoření, když je v září vysadíme s balem a pomalu rozpustným hnojivem. I cibulovinám svědčí výsadba v září.
Podle průběhu počasí lze už vysazovat různé dřeviny s balem. Jsou to například pěnišníky (Rhododendron) nebo jehličnany. Pokud počasí dovolí, je tento měsíc pro výsadbu jehličnanů jedním z nejlepších v celém roce. Nutná je dostatečně velká výsadbová jáma.
Pěnišník křivopestíkatý (Rhododendron campylogynum var. myrtilloides); foto P. Horáček
Stávající zeminu vylepšíme zahradnickým substrátem. Také dřevinu bychom měli přihnojit tabletovým nebo granulovaným, pomalu rozpustným hnojivem.
Všechny dřeviny je vhodné v podzimních měsících občas zalít. Přihnojujeme podobně jako v předcházejícím měsíci, tedy hnojivy primárně určenými na vyzrávání pletiv (s vyšším obsahem draslíku).
U jehličnanů umisťujeme kůl šikmo. Nezapomeneme na zálivkovou mísu.
Nezapomínáme na to, že v září většina dřevin upadá do spánku, tzv. dormance. Ta trvá zhruba do poloviny prosince (podle druhu). Není tedy vhodné jakýmkoli způsobem do nich řezat.
Výjimkou jsou snad jen živé jehličnaté ploty, které lze v prvních dvou zářijových týdnech ještě tvarovat, pokud jsme to nestihli dříve. Samozřejmě záleží na průběhu počasí.
Podzimní měsíce jsou nejvhodnější ke sběru semen a některá lze již přímo vysévat. U jiných je však lepší, když projdou stratifikací. Je zde však i skupina dřevin, která nemá dostatečně vyvinuté embryo, které je třeba nechat při vyšší teplotě (15–20 °C) a vlhkosti dovyvinout.
Proces je složitější a poměrně zdlouhavý, protože je třeba, aby prošlo ještě druhou vlhkou a studenou stratifikací. To se týká například jinanu (Ginkgo) nebo jilmu (Ulmus). Vegetativní množení necháme raději na jiné měsíce.
V vysazujeme též cibule a hlízy na jaře kvetoucích květin: narcisy, ladoňky, talovíny, sasanky, cibulnaté kosatce, šafrány a další. S tulipány počkáme spíše až do října, popřípadě až do začátku listopadu.
Cibulky narcisů; foto Shutterstock
Připomeňme, že cibule květin obvykle vysazujeme do takové hloubky, která odpovídá dvoj- až trojnásobku výšky cibule. Před výsadbou není na škodu vylepšit půdu přidáním kompostu nebo pomalu působících hnojiv (např. drcená rohovina).
Zdroj: Autoři jsou kurátory Botanické zahrady v Praze Troji
Kresba autoři
Foto P. Horáček a Shutterstock
Někteří pěstitelé doporučují výsadbu cibulek narcisů koncem září, další až v první polovině října a to hlavně v záhřevných půdách nebo v teplém přelomu léta a podzimu.
Podzim a září zvlášť se hodí pro výsadbu cibulových květin. Za několik měsíců nás první jarní květy potěší tím víc, čím lepší podmínky rostlinám vytvoříme.
Září je hlavním obdobím pro podzimní výsadbu a přesazování trvalek a bylinek. Rostliny stihnou do zimy dobře zakořenit. Současně můžeme rostliny množit – dělením trsů.
Mezi prvními cibulovinami, které vysazujeme během srpna, jsou i takové, které na podzim vytvoří první listy, nebo stihnou vykvést.
Čajohybridy řežeme více (na 2–4 očka), abychom dostali krásné a dlouhé stonky. Floribundy grandiflory na 4–6 oček, floribundy na 5–7, polyanthybridy na výšku 30 cm, polyantky asi na 1/2 výšky, tj. 40 cm. Stromkové růže řežeme v zásadě stejně jako keřové.
