Kalina, dřišťál a mahónie: jedlost a jedovatost jejich plodů
3. 10. 2025 Jiří JaklKalina, dřišťál a mahónie patří mezi dřeviny, na které často narazíme v zahradách i parcích. Jejich plody jsou považovány za nejedlé či přímo jedovaté.
Kalina, dřišťál a mahónie patří mezi dřeviny, na které často narazíme v zahradách i parcích. Jejich plody jsou považovány za nejedlé či přímo jedovaté.
Na světě se svídy vyskytují v 30-60 druzích. Ve většině případů se pěstují pro zimní a předjarní efekt vysoce dekorativní kůry.
K tomu má hlohyně velmi nápadný vzhled, je nenáročná na pěstování, mrazuvzdorná, ale současně dobře snáší i vysoké teploty.
Z různých důvodů, někdy i kvůli sousedům, budujeme živý plot. Dřeviny si vybírejme také s vědomím, že mohou být různě jedovaté.
Září využijeme vedle jiného také k výsadbě květin. Cibuloviny dobře zakoření a některé dvouletky ještě na podzim vykvetou.
Jedna z nejčastějších otázek je: „Jak mám ty keře stříhat?“. Těžko říct, kde se vzala domněnka, že je nutno je stále stříhat či řezat.
Jsou pohledovou bariérou, v létě poskytují příjemný stín, snižují prašnost a jsou krásné. Stromy mají na zahradě své nezastupitelné místo.
Růst živého plotu někdy neudržíme na uzdě a přeroste nám. Nebo nás i přes pravidelné tvarování rychle rostoucích dřevin čeká zmlazení.
Nejčastěji ostružiník pěstujeme pro jedlé plody. Mohou krásně posloužit i jako živý, neprostupný plot na naší zahradě.
V případě, že si zakládáme živý plot z estetického hlediska, se musíme zaměřit také na škůdce, kteří mohou vybrané dřeviny napadnout.
Pokud půda není zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé trvalky a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním.