Se sklizní hlíz začneme, jakmile listy gladiol začnou žloutnout. Velké hlízy sklidíme do konce září, drobné nejpozději do poloviny října, v teplých oblastech o dva týdny dřív.
Po sklizni nastává nejdůležitější fáze v péči o hlízy – sušení. Ideálně při teplotě 27–30 °C a při stálém proudění a výměně vzduchu. Během čtrnácti dnů by se měla hmotnost sklizené hlízy zmenšit o třetinu.
Pokud nelze při sušení zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu, je lépe sušit při nižší teplotě delší dobu. V každém případě je však třeba zajistit pravidelné větrání místnosti.
Hlízy vyjmeme z půdy, odstraním lodyhy a zbytky zeminy, aby se hlízy sušily co nejčistší, uložíme je do krabiček nebo na lísky a přeneseme do teplého vzdušného prostoru.
V optimálních podmínkách proběhne fáze prvního hlavního vysoušení za dva až tři týdny, při teplotách okolo 20 °C za 4 až 6 týdnů. Během této doby dostatečně vyschnou slupky i kořeny a mezi starou a novou hlízou se vytvoří zvláštní odlučovací vrstva buněk, takže lze snadno od nové hlízy oddělit starou hlízu se zbytky kořenů.
Při čištění z nové hlízy odstraníme i nejsvrchnější slupku, která je pozůstatkem posledního spodního listu a může být rovněž zdrojem houbové infekce.
Očištěné hlízy se pak ještě dosušují dalších čtyři až šest týdnů při teplotě okolo 20 °C a občasné výměně vzduchu.
Po dosušení se hlízy ukládají až do výsadby v suché, větrané, mrazuprosté místnosti s teplotou v rozsahu +2 °C až +8 °C. Při teplotě 0 °C již hlízy mrznou a zcela se znehodnocují! Rovněž vyšší teploty jsou pro hlízy nevhodné, protože předčasně raší a tím se oslabují.
Hlízy mečíků připravované k výsadbě; foto Josef Kříž
Během skladování občas zkontrolujeme zdravotní stav hlíz a likvidujeme ty hlízy, které mají příznaky nějaké choroby. Rovněž pozorně sledujeme, zda se se na hlízách neobjevily třásněnky. Ty by při přemnožení poškodily hlízy. Dostupné přípravky aktuálně uvádí Rostlinolékařský portál.
Asi měsíc před výsadbou zvýšíme teplotu ve skladu na 15 až 18 °C, čímž se hlízy probudí ze zimní dormance a podstatně dříve kvetou. Těsně před výsadbou odstraníme z hlíz zbývající slupky a preventivně namoříme.
Foto autor
V srpnu kvete převážná většina mečíků. Jen některé rané odrůdy již v červenci a pozdní v září. Zato během srpna se můžeme denně těšit, co nového vykvete.
Hlíznaté květiny vysazujeme v teplejších oblastech koncem měsíce. Zohledníne i vývoj počasí. Jiřinky a další květiny pak krášlí zahradu po celé léto až do podzimních mrazíků.
Lilie podobně jako mečíky vykvétají ve váze do posledního poupěte. Navíc dlouho vydrží svěží. A kromě toho se velmi dobře množí, a to dokonce několika způsoby.
Září je hlavním obdobím pro podzimní výsadbu a přesazování trvalek a bylinek. Rostliny stihnou do zimy dobře zakořenit. Současně můžeme rostliny množit – dělením trsů.
Závažná houbová choroba hnědé padlí angreštové se v posledních letech velice rozšířila jak vinou klimatických změn, tak i pěstitelských chyb. K rozšíření infekce přispěly přestárlé výsadby a staré odrůdy angreštu. Rovněž mírné zimní teploty a nedostatek sněhové pokrývky podpořily četnost výskytu choroby.
