V zahrádce přichází v úvahu, jako organické hnojení, kompost, zelené hnojení, sklizňové zbytky, chlévský hnůj a rašelina.
A nejen to. Krom estetické funkce má rašeliniště v zahradě stejný význam v zadržení velkého množství vody, jako má v přírodě.
Nadbytek vápníku v půdě obecně není škodlivý. Svědčí o tom i hospodaření v oblastech, kde se vyskytují krasy, případně se tam vápenec těží.
Rašeliniště vyvolává emoce jako dům. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.
Některé druhy rostlin na rozdíl od většiny jiných vyžadují kyselou půdu. Jak se dobře starat o půdu pro acidofilní čili kyselomilné rostliny?
V zahradách bývají brusinky málo rozšířené. Jsou náročné na kyselost půdy, ne každý si troufne je pěstovat. Komu se to daří, ten oceňuje i okrasnou hodnotou brusnic.
Vlastní minulost šíleného pěstitele masožravých rostlin mě přivedla k nápadu využít relativně velký objem bývalého jezírka pro rašeliniště.
Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.
Jan Nussbauer z jihočeských Radonic na své zahradě nepoužívá rašelinu ani lehce rozpustná minerální hnojiva a pesticidy. Tento způsob hospodaření bývá v přírodních zahradách pravidlem.
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
