Nudí vás jezírko? Postavte si pro radost domácí rašeliniště

6. 7. 2019

Vlastní minulost šíleného pěstitele masožravých rostlin mě přivedla k nápadu využít relativně velký objem bývalého jezírka pro rašeliniště.

Jezírko jsem sice předtím také vybudoval, ale problematická čistota vody mě vadila tak, že jsem se rozhodl pro změnu.

Věděl jsem, že i v podmínkách tuzemské proměnlivé zimy dokáže celoročně venku prosperovat hned několik zajímavých a efektních masožravých rostlin evropské a severoamerické provenience.

Zahradní rašeliniště v české zimě

Špirlice nachové jsou atraktivní i v zimě

Navíc je k nim možné přidružit ještě celou řadu jiných zajímavých vyšších rostlin (včetně keříků) a mechů, jejichž kompozice může v kombinaci s vypreparovanými pařízky a větvemi vypadat opravdu zajímavě a zdobně.

Špirlice a vřes

Podzimní červeň špirlic a vřesu ladí s kusy starých větví a kmenů

A přidávají se i další výhody. Například:

  • Rašeliniště udrží hodně zásobní vody a odpadá tak pravidelná zálivka.
  • Kyselá rašelina spolehlivě zabraňuje přílišnému rozvoji náletových plevelů.
  • Rašeliniště může fungovat a řadu let se rozvíjet bez jakýchkoliv technických berliček.

Mrazuvzdorná exotika a vanová kultura

Svou představu jsem měl i díky kolegům masožravkářům, kteří podobný venkovní ráj masožravých rostlin již realizovali více či méně úspěšně. Bylo mi předem jasné, že naše masožravé oblíbenkyně se nespokojí se zakopanou starou vanou či vědraem. Potřebují důkaz naší přízně v podobě dostatečně hlubokého a patřičně objemného rašeliniště, do kterého se vejde množství zásobní dešťové vody.

Mělké nádržky se v létě hluboko prohřejí a kořeny rostlin podléhají zkáze. Posléze v nich převládnou ostřice či přerostlé mechy, mezi nimiž se masožravky jen trápí. Rostlinná rozmanitost jde v mělké nádrži udržet jen s vypětím a častými zásahy.

Díky velkorysejšímu objemu původního jezírka dopadl můj pokus s rašeliništěm k absolutní spokojenosti mé, mých masožravek i celé naší rodiny!

Jak na to: Plast je plast

Jako základ jsem použil svařovanou fólií utěsněné, vypuštěné zahradní jezírko relativně velkého objemu a hloubky. Rozměry cca 3×3 m, maximální hloubka 1,5 m.

Fólie jezírka se stala základem rašeliniště

Původní jezírko bylo asi 1,5 m hluboké

V této souvislosti vzkaz pro případné následovníky: Pokud nebudete vysušovat svoje původní jezírko a postoupíte martyrium kopání nádrže nové, není určitě nutné vytvářet, jak bývá zvykem u běžných rybníčků, žádné příbřežní mělčí zóny či podobné terénní kapsy na bahenní rostliny. Naopak, stěny mohou spadat poměrně příkře až do finální hloubky.

Zajištění neprodyšnosti pláště budoucího rašeliniště fólií či plastovou, sériově lisovanou jezírkovou vložkou naproti tomu nutné je. Umělá hmota zabrání úniku cenné dešťové vody a opačným směrem nežádoucímu přesunu minerálních sloučenin z okolní půdy do věčně hladové a nenasycené rašeliny.

Dutá je dobrá

Celý vytvořený objem rašeliniště nesmíme vyplnit pouze rašelinou! Jednak bychom se nedoplatili, jednak by biotop nemusel později fungovat, jak má. Pod vrstvou rašeliny určité mocnosti tedy vytvoříme porézní vrstvu s četnými dutinami a co největšími volnými prostory – ty budou po zaplnění vodou sloužit jako její rezervoáry pro případ dlouhotrvajícího sucha.

  • Se vzlínáním vody až k samotnému povrchu rašeliniště si nemusíme dělat starosti, o to se svými fyzikálními vlastnostmi postará rašelina sama.
Dno budovaného rašeliniště s prostorem pro zásobu vody

Půlkubíková obrácená nádrž posloužila jako budoucí podzemní rezervoár dešťovky

Já osobně, jak je patrné i ze snímku, jsem k vytvoření podzemních prostor použil obrácenou, na mnoha místech provrtanou nepotřebnou sklolaminátovou půlkubíkovou nádobu, kterou jsem po bocích obsypal ještě očištěnými kameny a žulovými kostkami. Dno nádoby a kameny byly vyrovnány do roviny.

  • Namísto nádoby lze použít i jiné nepotřebné inertní domácí harampádí – například sestavu dnem vzhůru usazených plastových kbelíků, soudků či vaniček (nezapomeňte je na mnoha místech shora provrtat!), plastové bedničky na ovoce apod.

Tuto výplň navršíme do výšky asi 30–40 cm pod zamýšlený povrch budoucího rašeliniště, na ni pak po celé ploše rozprostřeme černou zahradnickou netkanou textilii, která zabrání pozdějšímu splachování rašeliny do dutin.

Samotná mocnost vrstvy rašeliny je i věcí naší peněženky, čím více, tím jistě i lépe. Osobně jsem na své popisované dílo vypotřeboval 12 kusů třistalitrových balení litevské rašeliny – aby výsledná vrstva vydala na výšku cca 30–40 cm.

A po několika měsících je rašeliniště připravené k osázení

S výsadbou prvních masožravek můžeme začít po několika měsících, až se rašelina nasytí vodou

Trpělivost při namáčení

Rašelinu je dobré během namáčení pravidelně přehazovat a míchat s vodou, jinak bude plavat na vodní hladině a proces bude velmi pomalý.

Představa, že druhý den po nasypání rašeliny začneme sázet rostliny, je poněkud naivní! Rašelina je ve velkých hranatých žocích dodávána lisovaná a v relativně suchém stavu. Nasycení rašeliny vodou nemůže být otázkou několika hodin či dokonce dní. V mém případě to trvalo celých pět podzimních a zimních měsíců – a to bylo ještě poměrně deštivo.

Vodou dokonale nasycenou rašelinu už posléze můžeme namodelovat do konečného profilu – nemusíme přitom nutně držet pouhou fádní rovinu, rašelina totiž později spolehlivě vytáhne vodu k rostlinstvu i na vyvýšeniny. Krom toho je dobré část plochy zahloubit a dát tak prostor ke vzniku svěžího oka – mechu rašeliníku.

Část rašeliniště

Vodní a mechové prvky rašeliniště

  • Součástí rašeliniště by měla být i kamenná studánka dosahující svým profilem až do prostoru pod rašelinou. Bude sloužit nejen jako napáječka ptáků, ale především k jednoduché kontrole stavu vodního sloupce v rašeliništi.
Zahradní rašeliniště po čtvrt roce

Rašeliniště tři měsíce po výsadbě

Ještě před vlastní výsadbou rostlin na plochu rozmístíme neživé doplňky – ideální jsou pařízky či větve pocházející například z potoků či dokonce z opravdových rašelinišť. Některé z nich by opět měly být zahloubeny až pod rašelinu – aby mohly při údržbě sloužit jako tzv. šlapáky.

Až pak přichází čas osazování

Rašeliniště začátkem léta

Začátkem léta je rašeliniště nejkrásnější

Foto autor

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

6. 12. 2019

Různé trvalky snadno rozmnožíme kořenovými řízky

Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky. Například máčky, pivoňk, prvosenku zoubkatou, pilát, mák východní, chrpy, divizny.

zobrazit další rady a tipy