
Jak hnojit ovocné stromy, kolik organického hnojiva potřebují
26. 5. 2022Ovocné dřeviny v zahradě hnojíme přiměřeně, aby měly zajištěn odpovídající růst a dobrou úrodu. Důležitá je i aplikace organického hnojiva.
Některé druhy rostlin na rozdíl od většiny jiných vyžadují kyselou půdu. Jak se dobře starat o půdu pro acidofilní čili kyselomilné rostliny?
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendrony, azalky a také rostliny, které požadují jen slabě kyselé půdy, například hortenzie a magnolie. Dále sem zařazujeme kyselomilné drobné ovoce, nejčastěji se jedná o kanadské borůvky a brusinky.
Kyselomilné rostliny je vhodné umístit v zahrádce vedle sebe. Nejspolehlivěji se o půdu postaráme tím, že před výsadbou vykopeme jámu o rozměrech 1×1 m o hloubce 60 cm a vyplníme ji kyselou rašelinou.
Po zvlhčení rašeliny je možné okamžitě keře vysazovat. S velkou pravděpodobností se jim bude dařit. Nevýhodou je vyšší potřeba fyzické práce a vyšší počáteční náklady. Obdobným způsobem můžeme keře vysazovat do nejrůznějších zvýšených záhonů z rašeliny.
V případě, že se chceme obejít bez rašeliny, musíme aspoň zlepšit strukturu půdy a snížit hodnotu pH.
Strukturu běžné zahradní půdy můžeme zlepšit přidáním organického materiálu. Nejlepší je štěpkovaná borová kůra, neboť je kyselá, pórovitá a pomalu se rozkládá. Prakticky to provedeme tak, že na místo zamýšlené výsadby nasypeme vrstvu 7 až 10 cm borových pilin, štěpky nebo hrabanky z lesa a zapravíme ji do půdy například rotavátorem.
K okyselení půdy můžeme použít práškovou síru. Tento postup je však poměrně náročný na čas, neboť s okyselením na stanovišti musíme začít alespoň šest měsíců před plánovanou výsadbou. Množství použité síry závisí na výchozí hodnotě pH a na druhu půdy.
Bakterie v půdě přemění síru na kyselinu sírovou a ta pak postupně snižuje pH půdy.
Pro snížení hodnoty pH písčitých půd je potřeba méně síry než u hlinitých půd. Kyselomilné rostliny vyžadují pH 5 a nižší.
Množství práškové síry potřebné ke snížení pH půdy (v litrech na m2 a 20 cm hloubky)
Výchozí pH | Pokles pH na hodnotu | ||
4,5 | 5 | 5,5 | |
5 | 0,1 | ||
5,5 | 0,2 | 0,1 | |
6 | 0,3 | 0,2 | 0,1 |
6,5 | 0,4 | 0,3 | 0,2 |
7 | 0,5 | 0,4 | 0,3 |
Poznámka: Pro písčité půdy postačí třetinová dávka síry.
Měli bychom se vždy vyvarovat hnojiv s obsahem vápníku, jako jsou ledky a dusíkaté vápno.
Ke hnojení můžeme použít minerální hnojiva v tuhé nebo kapalné formě.
Doporučené dávky uvádějí příbalové letáky. Následující tabulka je spíše orientační s hodnotami v g/m2. (Odlišnosti v návodech aktuálně dostupných přípravků jsou dány jak poměry jednotlivých složek, tak výrobní recepturou.)
Podzim či časné jaro | Časné jaro | Před květem | |
NPK | 30 až 40 | 30 až 40 | |
N síran amonný | 20 | 20 | |
P superfosfát | 30 | ||
K síran draselný | 20 |
Poznámka: Hnojiva jsou buď vícesložková, nebo jednosložková.
Ke hnojení malého počtu kyselomilných rostlin jsou vhodná také vícesložková hnojiva v kapalné formě. Tento druh hnojení nabízí možnost během vegetace dodat rostlinám živiny v rychle přijatelné formě. Podrobnosti k přípravě roztoku uvádějí příbalové letáky hnojiv, která jsou aktuálně na trhu.
Pomocí špičaté kovové tyče uděláme pět děr po obvodu koruny a do každé díry nalijeme například po litru roztoku doporučené pětilitrové dávky. Touto metodou se dostane roztok do hloubky asi 15–20 cm. Hnojivo použijeme krátce před květem. K přípravě hnojivého roztoku bychom měli používat přednostně dešťovou vodu, která je měkká (má nízkou tvrdost) a je slabě kyselá.
Foto autor
S osázením nádob a truhlíků nemusíme čekat až po ledových mužích – od března je mnoho květin k tomuto účelu vhodných. Patří sem především macešky, sedmikrásky a chejr vonný (Cheiranthus), použít můžeme trvalky – prvosenky, z cibulovin narcisy a další.