
Osvědčené odrůdy brusnice brusinky: Kolik váží úroda keře
5. 9. 2021Brusinky se dají ochutnat čerstvé, přidat do nápojů, ovocných salátů, moučníků, omáček Konzervují se v kompotech, džemech, šťávách, likérech.
V zahradách bývají brusinky málo rozšířené. Jsou náročné na kyselost půdy, ne každý si troufne je pěstovat. Komu se to daří, ten oceňuje i okrasnou hodnotou brusnic.
Keříky brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea) na první pohled nevypadají jako klasické ovocné keře. Jejich krušpánkovitý vzhled připomíná spíše okrasný než ovocný keř.
Pěstované odrůdy jsou samosprašné, při opylení jinou odrůdou jsou plody větší.
Rostliny tvoří nízké polokeře dorůstající do výšky přibližně 30 cm a o něco větší šířky. Jejich stálezelené listy jsou drobné, lesklé, tmavě zelené barvy a atraktivního vzhledu.
Keře celkově působí přítažlivě, zejména během květu, nebo když jsou obsypané plody.
V přírodě rostou brusinky v lesním podrostu, zejména v sušších borových lesích. Pokud se rozhodneme pro jejich pěstování, je třeba pěstební podmínky co nejvíce přiblížit tomuto prostředí.
V zahradách se běžně pěstují na hrůbcích, což zajišťuje rychlý odtok přebytečné dešťové vody. Je však možné je pěstovat i jako součást borůvkových či okrasných vřesovištních záhonů nebo jako mobilní zeleň ve vhodných pěstitelských nádobách.
Sazenice brusinek se prodávají výlučně ve formě kontejnerované sadby. Standardem jsou sazenice v typizovaných 9cm kontejnerech, prodejny však nabízejí běžně i větší rostliny v nádobách větších rozměrů.
Rostliny vysazujeme přibližně 3 cm od sebe a o pár centimetrů hlouběji než rostly v kontejneru. Rostliny začnou velmi rychle vyhánět z bazální části nové výhony, kterými se keř postupně rozšiřuje. Při správném ošetřování vytvoří vysazené rostliny souvislý zapojený porost.
Jako typická vřesovištní rostlina vyžadují brusinky nutně kyselou půdu (pH 3,5–4,5). Ta se v běžných zahradách obvykle nenachází.
Brusinky nesnášejí vápník, proto je důležité, aby ho ani jedna použitá složka substrátu neobsahovala.
Brusinky proto vysazujeme do pěstebního substrátu, který si zakoupíme již namíchaný v zahrádkářských prodejnách nebo sami namícháme z přisad:
Na vylehčení substrátu můžeme ještě použít perlit, na jemné přihnojení zase dobře vyzrálý kompost.
Žádná ze složek substrátu pro brusinky nesmí obsahovat vápník. Testovat zeminu lze i octem. Písek na snímku se do substrátu pro brusinky nehodí, protože podle reakce s octem obsahuje vápník. Šumí. Reakce octa na vápennou složku prozrazuje, že nejde o čistý křemičitý písek.
Na výživu jsou brusinky nenáročné. Milují spíše chudší půdy, proto půdu zbytečně nepřehnojujeme a přihnojujeme střídmě. Vhodná jsou hnojiva určená přímo pro borůvky a rododendrony. V případě přehnojení jsou rostliny citlivější na napadení fytoftorovou hnilobou, proto je třeba přihnojovat skutečně jen velmi opatrně.
K závlaze přistupujeme ještě opatrněji. Brusinky vysloveně nesnášejí přemokření, na které okamžitě reagují odumíráním výhonů. Proto už při výsadbě myslíme na zajištění dostatečné drenážní vrstvy, která zabrání přemokřování substrátu. Pokud zavlažujeme, tak výhradně měkkou vodou.
Záhony brusinek je vhodné mulčovat vhodným materiálem. Zajistíme tak lepší hospodaření s vláhou a omezíme zaplevelování. Mulčovaný porost navíc vypadá mnohem výrazněji. Vhodnými materiály jsou mulčovací kůra a piliny z jehličnatých stromů. Oba se postupně přeměňují na kyselý substrát a pomáhají udržovat kyselé pH. Mulčovací vrstvu je třeba každoročně dosypávat kvůli jeho přirozené přeměně v humus.
Na zaplevelování jsou brusinky velmi citlivé a velmi rychle na něj reagují. Na to je třeba myslet již při zakládání výsadby a pozemek zbavit vytrvalých plevelů. Bezplevelný stav udržujeme zejména pomocí zmíněného mulčování. Okopávka se u brusinek, kvůli jejich velmi mělké kořenové soustavě nedoporučuje. Případné plevele odstraňujeme z porostu co nejdříve opatrným ručním vytržením.
Na řez je brusinka absolutně nenáročná. Z porostu odstraňujeme průběžně pouze nemocné či mechanicky poškozené výhony, jinak ho necháváme bez jakéhokoli řezu. V případě, že porost vyžaduje zmlazení, pokosíme celý těsně nad zemí v jarním období. Na tento řez rostliny velmi dobře reagují okamžitou regenerací.
Plody brusinek jsou malé červené, výrazně lesklé bobule, které sklízíme ručně nebo speciálním česáčkem. Rostliny brusinek neplodí jako jiné ovocné druhy v jedné vlně, ale ve dvou. První plody mají v malém množství, dalo by se říct na ukázku. Hlavním obdobím sklizně pak bývají podzimní měsíce, kdy jsou keříky doslova obsypané úrodou. Plody z druhé sklizně vynikají vedle množství také velikost, kvalitou a chutností.
Ale pozor: U některých moderních odrůd bývá první úroda hlavní, druhá doplňková. Sklizeň může být i postupná, nebo v jednom období.
Plody vynikají vysokým obsahem cenných nutričních látek. Za povšimnutí stojí obsah organických kyselin, cukrů, flavonoidů, minerálů (fosfor, hořčík, mangan, vápník a draslík), rostlinných barviv či tříslovin. Z vitaminů obsahují zejména vitaminy C, P a provitamin A.
Využití plodů je velmi rozmanité. Dají se jíst v čerstvém stavu, přidávat do koktejlů, ovocných salátů či svěžích letních koláčů. Stejně tak se dají mrazit či sušit.
Z výrobků jsou vedle šťáv a likérů nejznámější brusinkové kompoty, džemy a omáčky. Ty jsou typickou součástí různých pokrmů, například zvěřinových jídel nebo klasické svíčkové.
Foto autor
Dubnem začíná nejkrásnější roční období v té podobě, na kterou se tolik těšíme. Za tepla a bezvětří se vzduch nasycuje vůněmi země, pryskyřice, lesa, dřeva. Ptačí volání je stále slyšitelnější, světlo dne slaví převahu.