Jak hnojit ovocné stromy, kolik organického hnojiva potřebují

26. 5. 2022

Ovocné dřeviny v zahradě hnojíme přiměřeně, aby měly zajištěn odpovídající růst a dobrou úrodu. Důležitá je i aplikace organického hnojiva.

Při výsadbě je namístě se vyvarovat časté chyby, která pramení z podcenění velikost stromů nebo keřů. Zejména malé zahrady jsou pak beze zbytku vyplněny ovocnými plodinami. Plánované pěstování zeleniny a okrasných rostlin tím trpí.

Kolik organického hnojiva?

Kořeny ovocného stromu ve srovnání s průměrem jeho koruny

Kořeny ovocného stromu se rozrůstají dál, než kam sahá obvod koruny

Při hnojení jednotlivě stojících stromů nebo keřů musíme brát v úvahu, že se kořeny zčásti rozprostírají za průměr koruny dřeviny.

  • K určení hnojené plochy postačí, když průměr koruny dřeviny umocníme. Při průměru koruny například 4 m je plocha ke hnojení 4×4=16 m2.

Množství organického hnojiva závisí na celé řadě faktorů. Proto jsou rozhodující kromě půdních vlastností a klimatických podmínek také:

  • ovocný druh,
  • tvar koruny,
  • vzrůstnost dřeviny.

Ale abychom dávkování organického hnojiva příliš nekomplikovali, vycházíme  z průměrných hodnot, ze stáří a intenzity růstu rostlin a rovněž z očekávaného výnosu.

Při výsadbě vyhnojíme zeminu tak, že vrchní vrstvu půdy v jámě bohatě vylepšíme kompostem do hloubky 40 cm. Na jeden vysazený stromek použijeme 20–30 litrů kompostu.

Není vhodné vykopanou jámu obohacovat čerstvým hnojem, může dojít k poškození kořenové soustavy. Prospěšné však je, když při výsadbě rozložíme kolem stromu zetlelý hnůj.

Poté na podzim, případně na jaře zapravujeme na 10 m2 obdělávané půdy:

  • buď 30 kg zralého chlévského hnoje,
  • nebo každé dva roky 40 litrů kompostu.

Zelené hnojení, mulčování, nastýlání

Kromě organického hnojiva lze používat také zelené hnojení. V úvahu přicházejí zejména rostliny, které vyséváme do konce léta a na podzim, tedy řepka, hořčice, svazenka, žito. Tyto rostliny lze ponechat přes zimu. Zadržují sníh, a tak poskytují kořenům určitou ochranu před mrazy; na jaře je zapravíme do půdy.

  • Ovocné plodiny jsou vděčné také za nastýlání půdy organickou hmotou do výšky asi 15 cm. Ročně doplníme suchý materiál do výšky 5 až 10 cm. V tomto případě odpadá obdělávání půdy.

Jestliže jsme začali s nastýláním půdy, na níž rostou ovocné stromy, nelze mulč náhle odstranit. Hrozí totiž nebezpečí, že velmi mělké kořeny zaschnou nebo je mohou poškodit silnější mrazy. Nastýlání se doporučuje zejména u malin. Vhodný je především takový materiál, který po dešti rychle oschne, například sláma nebo odpady po odkorňování.

Hnojiva NPK

Dávky dusíku, fosforu a draslíku jsou uvedeny v tabulkách 1. a 2., termíny hnojení v tabulce 3. Tyto údaje se týkají průměrných podmínek. U hnojení draslíkem jsou určeny vyšší hodnoty pro střední a těžké půdy, nižší hodnoty pro lehké půdy. V souladu s vývojovým stavem rostlin jsou stanoveny různé dávky hnojiv a různé poměry živin do začátku plodnosti, doby středního výnosu a vysokého výnosu.

Tab. 1: Doporučené dávky dusíku a dusíkatého hnojiva
pro ovocné plodiny na 10 m2

Ovocný druh
a hnojiva
Do počátku plodnosti Počátek plodnosti (nízké výnosy) Plná plodnost (vysoké výnosy)
Jádroviny
Dusík 10 50 100
Ledek amon. s vápen. 37 185 370
nebo síran amonný 50 250 500
Peckoviny
Dusík 30 60 100
Ledek amon. s vápen. 110 220 370
nebo síran amonný 150 300 500
Drobné ovoce
Dusík 50 60 70
Ledek amon. s vápen. 185 220 260
nebo síran amonný 250 300 350

Pozn. LAV – ledek amonný s vápencem

Tab. 2: Doporučené dávky hnojiv s fosforem a draslíkem
pro ovocné plodiny na různě zásobených půdách

Obsah živin v půdě  Vysoký Dobrý až vyhovující Nízký
Dávky živin, hnojiv
v g na 10 m2
Do počátku plodnosti
P2O5 19 38 57
Superfosfát 100 200 300
K2O 80 100 120
Draselné soli 135 165 200
nebo síranu draselného 160 200 240
Plná plodnost
P2O5 38 76 114
Superfosfát 200 400 600
K2O 110 120 150
Draselné soli 185 200 250
nebo síranu draselného 220 240 300

Poznámky

  • Při velmi vysokém obsahu fosforu a draslíku v půdě těmito živinami nehnojíme.
  • Při potřebě hnojit hořčíkem, můžeme nahradit draselnou sůl hnojivem Korn-Kali (v 1,5násobném množství) a síran draselný hnojivem Patenkali (v 1,7násobném množství).
  • Většina ovocných druhů dává přednost neutrální reakci půdy. Slabě kyselou reakci snášejí také rybíz, maliny a jabloně. V případě potřeby upravíme půdní reakci před výsadbou.
  • Vápníme pokud možno k předplodině. Kyselá stanoviště vyžadují borůvky.

Termíny hnojení

Při aplikaci hnojiv je třeba respektovat termíny: základní hnojení od podzimu do jara slouží k zásobení rostlin organickými hnojivy, vápníkem, fosforem a draslíkem, popř. také hořčíkem.

  1. Polovinou z celkové dávky dusíku hnojíme v období od března do dubna, tedy během rašení dřevin. Tento přísun dusíku slouží k podpoře růstu letorostů.
  2. Druhá polovina dávky dusíku podporuje růst plodů a má podpořit tvorbu květních pupenů, čímž vytvoří předpoklady pro dobrý výnos v příštím roce. U jádrovin, peckovin a drobného ovoce je správným termínem druhé dávky dusíku počátek až polovina června.

Dusík a bujný růst ovocných stromů

Při stanovení dávky dusíku nepostupujeme schematicky, nýbrž diferencovaně s přihlédnutím k intenzitě růstu a výši výnosů.

Pokud stromy bujně rostou a sklizeň není uspokojivá, pokusíme se snížením dusíkatého hnojení vytvořit rovnováhu. Nelze tím však eliminovat vliv nevhodné podnože, nevhodné odrůdy nebo neúčelně uspořádané koruny.

Tipy pro aplikaci

Z draselných hnojiv dáme přednost těm, které obsahují hořčík a jsou bez chloridů. Vysloveně citlivé vůči chloridům jsou drobné ovoce, třešeň a také réva vinná. To musíme respektovat při případném hnojení močůvkou.

V souvislých výsadbách rozdělíme hnojiva stejnoměrně na celou plochu, u jednotlivých stromů, jak již bylo uvedeno, přibližným přepočtem na zjištěnou plochu. Je neúčinné rozhodit hnojiva v bezprostřední blízkosti kmene.

  • U jahod rozhodíme hnojiva mezi řádky, ne na řádky s rostlinami.
Aplikace hnojiva do děr pod korunou stromů

Hloubkovým hnojením zásobíme živinami i spodinu

Hnojení spodiny

Abychom také spodinu obohatili živinami (zejména fosforem a draslíkem), a tak je dali k dispozici kořenům nacházejícím se ve větší hloubce, lze využívat hnojení spodiny: Rýčem nebo silnou ocelovou tyčí uděláme v odstupu 2 m do půdy asi 40 cm hluboké díry. Do každé nalijeme 5 l (asi půl konve) roztoku hnojiva. K tomu se hodí nejlépe vícesložková hnojiva v kapalné nebo krystalické formě (0,5 kg rozpustíme v 10 l vody).

  • K hloubkovému hnojení lze také použít močůvku. Je však třeba respektovat citlivost stromů vůči chloridům. Močůvka má být dobře kvašená. Ke 100 litrům přidáme pro zlepšení obsahu živin 0,5 kg superfosfátu.

Hnojit do děr bychom měli, když je půda vlhká, nikdy ne za sucha.

  • Hloubkové hnojení má velký význam pro ovocné stromy v zatravněném sadu, protože dostatečné zásobování živinami je možné provést pouze tímto způsobem. Nejvhodnější termín hloubkového hnojení je jaro: březen a duben.

Tab. 3: Termíny aplikace hnojiv ovocných plodin

Hnojiva Základní hnojení Přihnojování za vegetace
Jádroviny
a peckoviny
Drobné ovoce Jádroviny
a peckoviny
Drobné ovoce
Chlévský hnůj podzim jaro podzim jaro
Kompost podzim jaro podzim jaro
Vápenatá hnojiva říjen až prosinec říjen až prosinec
Dusíkatá hnojiva březen až duben březen až duben 1. polovina června 1. polovina června
Fosforeč. hnojiva podzim nebo jaro podzim nebo jaro
Draselná hnojiva podzim nebo jaro podzim nebo jaro

Kresby K. Zemková a autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

7. 10. 2022

Ovocné stromky: rady k nákupu, ošetření kořenů a výsadbě

V ovocných školkách, zahradnických centrech nebo z jiných zdrojů nakupujeme pouze zdravý, kvalitní a dobře narostlý sadbový materiál, prostý virů a se zárukou pravosti odrůdy.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x
()
x