Organické hnojení: základ úspěšného pěstování

22. 4. 2024

V zahrádce přichází v úvahu, jako organické hnojení, kompost, zelené hnojení, sklizňové zbytky, chlévský hnůj a rašelina.

V zásadě lze říci, že především v zelinářských zahradách je pravidelné organické hnojení bezpodmínečně nutné. Stálým obděláváním půdy se totiž podporuje činnost mikroorganismů a tím se organická hmota rozkládá rychleji než v ostatní zemědělské půdě.

Bez pravidelného organického hnojení by obsah humusu poklesl pod kritickou hodnotu 2 %.

Dostatečně vysoký obsah humusu ve výši 2–4 % je pro úrodnost půdy velmi důležitý tím, že u těžkých půd příznivě ovlivňuje strukturu půdy a u lehkých půd schopnost poutat vodu.

Příznivé působení organického hnojení spočívá v podpoře biologické aktivity půdy, tedy mikroorganismů a také žížal.

Potřeba organických hnojiv se odhaduje v množství minimálně 1 kg/m2 za rok. Přitom je v principu bez významu, v jaké formě se organické látky dodávají do půdy. Zda jako kompost, chlévský hnůj nebo zelené hnojení.

Organická hnojiva se částečně rozlišují rychlostí rozkladu a v obsahu a účinnosti živin. Současně bychom měli zabránit přehnojení, proto je nutné odečíst živiny dodané organickými hnojivy od dávky minerálních, průmyslových, hnojiv.

Kompost, snadno získatelné organické hnojení

Lze ho připravit téměř v každé zahrádce ze sklizňových zbytků a kuchyňských odpadů. Při všech výhodách kompostu zjišťujeme, že samotným kompostem nelze vždy uhradit potřebu živin pro velmi náročné druhy zeleniny.

kompost, hnojení na zahradě

Ani vyzrálý kompost neobsahuje dostatek živin pro nejnáročnější zeleninu

Použijeme-li střední dávku kompostu ve výši 2,5 kg/m2, pak je za 3–4 měsíce k dispozici asi 2,5–5 g dusíku přijatelného pro rostliny na 1 m2. Pokud půda neobsahuje větší množství dusičnanů, pak bychom měli k dosažení nejvyššího výnosu dodat ještě dusík ve formě dusíkatých hnojiv. Kromě dusíku dodáme tímto množstvím kompostu ještě 2,5 g fosforu, 7,5 g draslíku  a 1,5 g hořčíku na 1 m2.

Zelené hnojení

Jde o pěstované rostliny, které později zapravíme do půdy. Pokud není na záhonu právě zelenina, měli bychom zasít rostliny vhodné k zelenému hnojení. Rostliny chrání povrch půdy před zamokřením a vytvořením škraloupu a jsou po zapravení cenným zdrojem výživy pro organismy v půdě.

Aby si zelené hnojení uchovalo tento efekt ochrany životního prostředí, nezapravuje se  na podzim, ale teprve až na konci zimy.

Je třeba zdůraznit, že rostliny na zelené hnojení, kromě leguminóz, kam patří např. vojtěška, vikev a jetel, nedodávají do půdy další živiny. V zelinářských zahrádkách, kde často zařazujeme košťáloviny, bychom neměli pěstovat jejich blízké příbuzné, např. řepku a hořčici. Vhodná je naopak svazenka.

Leguminózy

Rostliny čeledi bobovitých dodávají do půdy dusík, který poutají ze vzduchu. Po zapravení do půdy a jejich rozkladu může tento dusík využít následná plodina. I když množství přijatelného dusíku jsou velmi rozdílná, lze vycházet z toho, že zásoba dusíku po pěstování leguminóz, patří k nim také hrách a fazole, je tak vysoká, že dodatečné hnojení dusíkatými hnojivy není už potřebné.

hnojení na zahardě

Leguminózy vyseté na zelené hnojení zapravujeme do půdy raději na podzim

U leguminóz je z důvodů ochrany životního prostředí velmi důležité dát přednost zapravení až na jaře, před podzimem, s následným možným zimním vyplavováním dusíku z půdy.

Sklizňové zbytky

Je možné je hodnotit podobně jako zelené hnojení. Pokud neexistuje nebezpečí chorob, které se těžko likvidují, lze sklizňové zbytky ihned zapravit na místě. Cesta prostřednictvím kompostu není bezpodmínečně nutná.

Dusík ze sklizňových zbytků, asi 2 g N/kg sklizňových zbytků, se při zapravení v létě rychle uvolňuje a je k dispozici pro následnou plodinu.

Pěstujeme-li potom zeleninu s poměrně malou potřebou dusíku, např. saláty, po předplodině, která byla dobře hnojena a zanechala hodně sklizňových zbytků, jako např. květák, potom lze hnojení dusíkem výrazně snížit nebo zcela vypustit.

Chlévský hnůj, velmi účinné organické hnojení

Je velmi cenným hnojivem, pokud jej můžeme získat. Přísun živin je asi dvojnásobně vysoký ve srovnání s kompostem. Velká výhoda chlévského hnoje oproti minerálním hnojivům je v tom, že dusík je v pomalu působící formě, jako u kompostu. To platí i pro některá organická obchodní hnojiva, jako je např. rohová moučka.

Sušený hnůj

Vysušený chlévský hnůj; foto Shutterstock

Další výhodou hnoje je, že obsahuje kromě všech základních živin také stopové prvky. V zahrádkách, kde se pravidelně hnojí chlévským hnojem, je proto riziko nedostatku stopových prvků velmi malé.

Hnůj má ovšem nevýhodu, že se živiny, zejména dusík, uvolňují i tehdy, kdy je rostliny nepotřebují. Na lehkých půdách by se proto neměl zapravovat na podzim, ale až koncem zimy, aby se tak zabránilo vyplavování dusičnanů. Přitom musíme respektovat také hygienická hlediska, např. nepoužívat čerstvý hnůj ke kořenové zelenině.

Rašelina

V půdě se nerozkládá tak rychle, jako chlévský hnůj nebo zelené hnojení. Její příznivé působení v půdě je delší. Samotnou rašelinou ovšem nedodáváme živiny. Při přísunu vysokých dávek rašeliny je třeba kontrolovat zásobu vápníku v půdě, protože může dojít k jejímu okyselování.

Kompost z kůry

Hodnotíme jej jako zahradní kompost, protože se kůra kompostuje s přídavkem živin. Pokud používáme nekompostovanou kůru, tedy mulč z kůry, může snadno dojít k nedostatku dusíku v půdě. Tento materiál je velmi chudý na tuto základní živinu a při jeho rozkladu v půdě může být dusík vázán mikroorganismy a chybět tak rostlinám.

hnojení na zahardě

Kůrový kompost postrádá živiny

Foto D. Auf a Shutterstock

 

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

29. 5. 2024

Snížením počtu plůdků jablek, hrušek a broskví zlepšíme úrodu

U ovocných stromů je žádoucí menší množství plodů. Jabloně, hrušně a broskvoně se příliš velkým nasazením plodů oslabují. Plody zůstávají drobné, přibývá chorob i škůdců a také nasazení květních pupenů pro úrodu v příštím roce je podstatně nižší.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x