Čím osadit rašeliniště? Gruntem je rašeliník, pýchou masožravky

23. 8. 2022

Rašeliniště vyvolává emoce jako dům. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.

Základní součástí každého rašeliniště, tedy i rašeliniště vybudovaného na zahradě, musí být rašeliník (různé druhy rodu Sphagnum).

Právě mechy rašeliníky se postarají o stabilitu celého kousku přírody. Působí jako hlídač a indikátor čistoty (a kyselosti) substrátu. Dokážou svými sacími (odpařovacími) schopnostmi vytáhnout z hloubky rašeliniště spoustu vody. Nejen pro svou potřebu, ale i ke kořenům jiných mělce kořenících rostlin.

Mech rašeliník je základem ekologické stability založeného biotopu

Expanzivní rašeliník udržíme na uzdě jeho výsadbou do připravených sníženin

Rašeliník je dobré pěstovat v plošnějších trsech, kterým v rašelině dopředu připravíme určité plošky – jen mírně zahloubené, zhruba 10–15 cm.

  • Pokud má tento podivuhodný mech dost vody, může se chovat poměrně expanzivně: Utíká přes okraje sníženin a svým prudkým vývojem zatlačuje ostatní zelenou konkurenci. V patřičných mezích ho proto udržujeme opatrným vytrháváním.

Otužilé masožravky pro rašeliniště

Základním rodem masožravých rostlin, bez něhož by domácí rašeliniště nikdy nemohlo nabýt puncu výjimečnosti, je rod Sarracenia (špirlice), konkrétně pak zejména jeho nejotužilejší druh Sarracenia purpurea. Tato špirlice nachová sice pochází z mírných oblastí severoamerických mokřadů, vzhledově však vypadá navýsost exoticky – jako by k nám přicestovala přímo z rovníkové džungle!

Špirlice nachová, kráska rašeliniště

Na plném slunci špirlice nachová nezapře důvod svého pojmenování

  • Špirlici nachovou (nejlépe její nejotužilejší základní poddruh S. purpurea ssp. purpurea) je nejlepší pořizovat na výstavách u domácích pěstitelů množících své osvědčené rostliny dělením trsů či výsevy semen. U rostlin koupených v květinářstvích si nemůžeme být jistí jejich čistokrevností a tudíž i dokonalou mrazuvzdorností.

Které špirlice zimovat

Všemi ostatními, v některých případech určitě i efektnějšími špirlicemi (ať už jde o druhy, variety či křížence) osazujeme rašeliniště raději jen sezonně. Jejich přirozená stanoviště leží na rozdíl od špirlice nachové v USA mnohem jižněji a i když rostliny snesou mírný mráz, naše zima s mimořádnými teplotními výkyvy jim nesvědčí. Proto tyto druhy před příchodem prvních silnějších mrazů z rašeliniště vyryjeme a umístíme na velmi světlé místo s teplotou pohybující se celou zimu mezi 0–7 °C.

  • Zimované špirlice musíme z rašeliniště vyjmout i s velkými kořenovými baly. Sázet do květináčů je však nemusíme. Stačí, když je nahusto naskládáme (a tím stabilizujeme) do nízké vodotěsné plastové přepravky. V dubnu rostliny vrátíme na jejich původní místa v rašeliništi.

Předchozí řádky se týkají zejména těchto velmi efektních druhů špirlic:

  • jižněji žijící S. purpurea ssp. venosa,
  • nejrobustnější žlutavé S. flava, jí hodně podobné a otužilé S. oreophylla,
  • efektně žilkované S. leucophylla a jejich četných kříženců.

Pokusy s vzácnějšími druhy (jako S. psittacina či S. minor) doporučuji jen zkušeným, tyhle rostliny jsou také citlivější k podmínkám zimování.

Pozor, všechny tři druhy jmenovaných rosnatek jsou v Česku chráněné, a tak je nesmíme sbírat v přírodě!

Z dalších masožravek lze nezkušeným pěstitelům doporučit zejména rosnatky (Drosera). Celoročně venku budou výborně prosperovat evropské druhy: např. stará známá rosnatka okrouhlolistá nebo vzácnější Drosera anglica či D. intermedia.

Další vhodné a efektní druhy rosnatek už raději účinkům mrazu nevystavujeme a před zimou je z rašeliniště uklidíme podobně jako choulostivější špirlice. Týká se to například velmi záhy zjara rašící severoamerické Drosera filiformis, australské D. binata či africké D. capensis.

Především evropské rosnatky vysazujeme nejlépe hromadně na volné plochy rašeliny, ony se nám na oplátku odmění tím, že se prostřednictvím svých droboučkých semen brzy rozšíří na všechna vhodná volná místa rašeliniště.

Výběr keříků do rašeliniště

Doporučit lze například keříky brusnic (např. běžnou brusinku – Vaccinium vitis-idaea), rojovník bahenní (Ledum palustre), velmi zdobnou a vhodnou kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia), plazivé drobné vrby (Salix) a různé druhy vřesů a vřesovců (rody Calluna a Erica).

Kyhanka sivolistá zdobí domácí rašeliniště

Drobné keříky, vlevo kyhanka sivolistá

Vyzkoušet lze i drobné rododendrony a azalky. Pokud by někdo budoval rašeliniště opravdu větších rozměrů, lze mu nabídnout i výsadbu borovice blatky (Pinus mugo ssp. uncinata), která v přírodě obsazuje právě rašeliniště a vrchoviště.

Zajímavé trvalky

Také mezi bylinnými trvalkami najdeme spoustu vhodných druhů. Upozorním zejména na dva velmi krásné druhy, které jsou oba shodou okolností tzv. orchideokvěté (tzn. jejich květní orgány připomínají květy či květenství evropských orchidejí).

První z nich čínská prvosenka (Primula vialii) je v Česku už poměrně známá, zahradníky byla zatím doporučována spíše na vlhká místa zahrad či na okraje bahenních zón jezírek. Vyzkoušel jsem ji i v rašeliništi. Ačkoliv rostliny nedorůstají svých maximálních rozměrů, jejich trsy kvetou a koncem jara zdobí biotop nepřehlédnutelnými svítivě purpurovými květenstvími.

Druhá z orchideokvětých krasavic je méně známá: Jde o druh Helonias bullata pocházející z mokřin východního pobřeží USA. Tato rostlina je nadmíru zajímavá i zdobná i mimo období květu. Tvoří velmi výrazné, husté růžice svěže zelených listů, které se poněkud podobají broméliím a dokážou přezimovat v zeleném stavu. Koncem dubna rostliny nakvetou krásným růžovým květenstvím, které je nejprve nízké, postupně se však s otevíráním dalších a dalších kvítků protahuje až do výšky 80 cm.

Horské tučnice Pinquicula alpina

Na rašelině se daří i horské tučnici Pinquicula alpina

Z dalších trvalek lze doporučit například bělokvětou toliji bahenní (Parnassia palustris), další prvosenky (Primula), miniaturní orobince (např. Typha graminifolia), některé bahenní violky (Viola), masožravou tučnici alpskou (Pinquicula alpina) a řadu dalších druhů. Výběr záleží i na vkusu či míře experimentátorství každého z budovatelů rašeliniště.

Překvapení na konec

A na závěr ještě několik osobních postřehů a informací o zahradním rašeliništi, které jsem postavil:

  • Jeho menší část je asi dvě třetiny letního dne ve stínu, na zbylou partii svítí slunce celý den.
  • Je do něj svedena dešťovka z části našich střech.
  • Biotop jsem začal osazovat v březnu 2008. K výsadbě jsem použil několik druhů rašeliníku a vlastní špirlice, pěstované doma v květináčích již desetiletí. K nim jsem postupně metodou pokus omyl přidával další druhy rostlin.
  • Rašeliniště velmi dobře fungovalo i v suchém období let 2011–2012, kdy u nás pořádně nepršelo více než 8 měsíců!
Z domácího rašeliniště: mucholapka podivná

Mucholapka podivná přezimuje i venku, lépe jí však bude v bezmrazém světlém zimovišti

Při výsadbě jsem si dlouho lámal hlavu, kde legálně sehnat chráněnou rosnatku okrouhlolistou. Tento problém za mne nakonec vyřešila matka příroda sama. Už v létě prvního roku po založení biotopu se v něm objevily játrovky, mechy a vřesy, které jsem nevysazoval. A také několik drobných semenáčků rosnatek! Jestli lžu, ať se propadnu do botanických pekel, rostliny opravdu vyklíčily ze semen uložených v běloruské rašelině!

Druhou sezonu rosnatek přibylo a první také rozkvetly a zaplodily. Díky tomu už třetí sezonu droserky doslova zaplavily každý volný kout rašeliniště! V té době jim začaly konkurovat stovky semenáčků špirlic nachových a druhu Helonias bullata. Vše se už druhou sezonu dokonale spojilo a prochází stálým, oku lahodícím pomalým vývojem.

Z domácího rašeliniště: semenáčky špirlice nachové

Roční semenáčky špirlice nachové dokládají, že rašeliniště dlouhodobě funguje, jak má

Příjemným překvapením však ještě nebyl konec! Zapálenému botanikovi a milovníkovi evropských druhů orchidejí přichystalo rašeliniště odměnu. Po třech letech se na okrajích rašeliníkových ploch objevilo několik skupin neznámých semenáčků. Silně připomínaly mladé rostliny jednoho z rodů evropských orchidejí – prstnatců (Dactylorrhiza)!

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

19. 4. 2024

Aby jiřinky, mečíky, sasanky a další naplno rozkvetly do krásy

Koncem měsíce vysazujeme v teplejších oblastech a podle vývoje počasí hlíznaté květiny, z nichž zejména jiřinky (Dahlia) krášlí zahradu po celé léto až do prvních podzimních mrazíků. Pokud chceme kvetení jiřin uspíšit, můžeme je přirychlit v teplejších podmínkách v květináčích.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x