Zahradní rašeliniště působí dekorativně v každém ročním období

Rašeliniště v dávných dobách nepatřila k místům vyhledávaným člověkem. Tento typ mokřadů byl naopak místem obávaným, opředeným množství hrůzostrašných historek i pověstí o utonutí ve zrádné rašelině. Dnes už se v naší krajině bludiček, které nás svedou do zrádných rašelinných močálů, bát nemusíme.

Většina rašelinišť z naší krajiny zmizela, byla odvodněna a přeměněna na zemědělskou nebo lesnickou půdu, v některých případech dokonce i zastavěna a mocná ložiska rašeliny byla vytěžena. Ta malá část, co zůstala, je většinou zákonem chráněná v rámci rezervací.

Proč tedy takovýto biotop budovat v zahradě?

Důvody, proč si rašeliniště založit, mohou být samozřejmě různé. Pro zahradní tvorbu bude asi nejpřednější jeho estetická hodnota.

Od jara do poloviny léta zdálky svítí bělavé chmýří suchopýrů, z blízka zase nabízí množství drobných kvítků rašeliništních keříků. V létě zrají plody borůvek, klikvy nebo šichy, na podzim vykvétají vřesy a dozlatova se barví listy keříků. Rašeliníky rostou celoročně, takže i v zimě, pokud nejsou pod sněhem, dávají rašeliništím zelený nádech, ze kterého vystupují siluety do hněda zbarvených ostřic a dalších travin.

V zahradě může rašeliniště krom dekorativní hodnoty mít i užitečnou funkci v zadržení velkého množství vody. Rašeliníky jsou schopny zadržet vodu 10 až 25 násobku své suché hmotnosti. Voda tedy po deštích neodteče pryč, ale zůstává v rašeliništi, ze kterého se postupně vypařuje a zvyšuje vlhkost vzduchu v okolí.

V neposlední řadě můžeme zahradní rašeliniště využít k pěstovaní rostlin s jedlými plody jako je klikva, borůvky, nebo brusinky a také zde dobře porostou některé vzácnější léčivky, například rosnatka, klikva, vachta nebo zábělník bahenní.

Umístění na zahradě

V přírodě rašeliniště vznikala po mnohá tisíciletí v místech s nepropustným podložím a nadbytkem živinami chudé vody. V tomto prostředí totiž nedochází k rozkladu odumřelé organické hmoty. Ta se hromadí ve formě rašeliny, která vzniká z odumřelých rašeliníků, popřípadě slatiny, která vzniká hromaděním odumřelých částí ostřic a dalších rostlin. Rostliny, které na takovémto stanovišti přežijí, musí odolávat nedostatku živin i přemokření.

Rašeliniště v zahradě můžeme vytvořit prakticky kdekoli. Jelikož je většina rašeliništních rostlin světlomilná, je lépe zvolit slunné místo, případně polostín. Pokud zvolíme stinná stanoviště, budou nám prosperovat jen určité druhy.

Nejpřirozeněji bude zahradní rašeliniště působit ve vlhčích, přírodně orientovaných partiích zahrad. Ozvláštnit jím můžeme úpatí skalky, vyústění přepadu studny, nebo břeh čistého potůčku. Pokud takové možnosti nemáme, můžeme vytvořit mini rašeliniště i ve větší nádobě, třeba na balkoně.

Co budeme potřebovat

Nejdůležitější, co k vytvoření rašeliniště potřebujeme, je čistá, živinami chudá voda. Podle složení vody pak můžeme vytvořit buď:

V případě, že máme vodu na vápník a hořčík chudou, a přesto chceme vytvořit minerálně bohaté slatiniště, musíme těmito prvky obohatit substrát. Nejsnáze toho docílíme tak, že rašelinu smísíme s mletým dolomitickým vápencem.

Zakládáme rašeliniště

Při stavbě rašeliniště musíme zajistit, aby v něm voda stagnovala. Pokud máme na zahradě dostatečně vydatný pramen, stačí vyhloubit okolo jakýsi rybníček, který opatříme vrstvou jílu, vyplníme substrátem a máme vyhráno.

V poslední době nám ale často voda spíše na zahradě schází. Pomoci si můžeme vykopáním zahradního jezírka. Velikost přizpůsobíme našim možnostem. Konečná hloubka by ale měla být 10–50 cm, pokud chceme uprostřed část s volnou hladinou, tak jej uděláme hlubší.

Pokud jsme předem rašelinu nenamočili, bude trvat nejméně 14 dnů, než se rašelina dostatečně navlhčí a klesne ke dnu jezírka.

Mini rašeliniště v nádobě

Pokud na zahradě nemáte vhodné místo, i tak si můžete rašeliniště dopřát. Vytvořit si ho můžete v nádobě. Založíme ho tak, že na dno nádoby nasypeme cca 10 cm čistého křemitého písku nebo perlitu. Dále přidáme vrstvu čisté rašeliny nebo směsi rašeliny a křemitého písku v poměru 3:1 a až k povrchu substrátu zamokříme.

Usnadníme si práci se sledováním hladiny vody, pokud od větších nádob zapustíme děrovanou trubku. U nádob, kde neplánujeme maximální hladinu vody po okraj nádrže, musíme zajistit odtok přebytečné vody například systémem odtokových trubek ve dně.

Jakou péči rašeliniště vyžaduje?

Zpočátku bychom ho měli postřikovat vodou, aby se rostliny lépe uchytily. Následně při dostatečných srážkách se již vlhkost udržuje sama.

Údržba rašeliniště spočívá v omezování rychleji rostoucích rostlin, zastřihávání rašeliništních keříčků do požadované velikosti, na jaře v ostříhání uschlých travin a odstranění případného listí. A samozřejmě vytrhávání náletových rostlin.