Stromky, které jsme vysadili na podzim nebo na jaře a které do konce května ještě nevyrašily, zkusíme oživit následujícím postupem.
Stromky vyjmeme ze země, kořeny čerstvě seřízneme do živého a zdravého dřeva, které je bílé, a ponoříme na 24 hodin do vody. Pokud je to možné, do vody ponoříme celý stromek.
Zastřihneme kořeny
Poté stromek opět vysadíme a kmínek zabalíme do předem namíchané husté kaše z jílu a rašeliny. Kaši naneseme na kmínek ve vrstvě asi 2 cm silné a obalíme ji pásky z pytloviny nebo juty. Použít se dá i starý obvaz nebo obinadlo.
Vlhkost se v zábalu udrží téměř po dobu jednoho týdne. Trvanlivost mokrého zábalu můžeme podpořit rosením či jiným vlhčením. Takto ošetřené mladé stromky vyraší.
Dřeviny po první výsadbě raší zpravidla do konce května
Pamatujeme také na to, aby znovu vysazený stromek byl řádně přichycen k podpůrnému kůlu. Fixace proti pohybu zajistí, že nové kořeny se ve větru nepotrhají.
Pokud nás na zahradě trápí hryzci, kteří okusují kořeny vysazených stromků, měli bychom vyzkoušet výsadbu do košů zhotovených z hustého pozinkovaného, tzv králíkářského pletiva. Pletivo by mělo ústit nad povrch půdy a chránit krček stromku asi do výšky 5 cm.
Foto Shutterstock
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.
Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace.
Po ledových mužích a koncem května přichází čas přestěhovat velké kbelíkové květiny ven na terasy, zápraží a do zahradních zákoutí.
Převažují pranostiky, které mají vlhký a chladnější začátek měsíce za lepší než suchý a větrný. Chladno a vlhčeji je důležité pro správný rozběh vegetace.
Do května patří i svátky ledových mužů 12.-14.5. – Pankrác, Servác, Bonifác a navazuje Žofie.
