Kromě dalších příjemných zážitků nám květen umožňuje začít s pěstováním různých zelenin od výsevu až po sklizeň na jednom stanovišti.
Nyní mj. vyséváme teplomilné druhy zelenin – fazole, tykev, kukuřici cukrovou.
Výsev fazolí; foto Shutterstock
Souběžně vyséváme zeleninu pro sadbu a to opakovaně zhruba po 3 týdnech, abychom si zajistili postupnou nebo pozdní sklizeň. Týká se to salátu, kedluben, květáku a rovněž další zeleniny – póru pro přezimování, tuřínu, brokolice, kapusty a pozdních kedlubnů.
S výsadbou dalších teplomilných zelenin, jako jsou rajčata, papriky, lilky, melouny, cukety, okurky a podobné, ještě počkáme několik dnů nejen kvůli možným mrazíkům uprostřed května, ale také, aby se půda více prohřála.
Zhruba v první polovině května, jakmile vyrazí první výhony brambor, okopeme mělce půdu. Tím zničíme klíčící plevel.
Jarní okopávka brambor; foto Shutterstock
Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace.
Zní to podivně: Proč regulovat plodnost, vždyť přece platívalo, že čím větší úroda na stromě, tím lépe. Pokusím se objasnit, jaké dopady s sebou přináší nadúroda, a co naopak získáme, když násadu plůdků včas…
Našli jsme zalíbení v máji především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
Přes celé léto vzniká na zahradě a v domácnosti dostatek odpadů využitelných pro kompostování. Dostatečné provzdušnění obstarají hrubší organické odpady přimíchané ve vhodném poměru do kompostované hmoty (nastříhané či drcené větvičky ap.).
