Vyhledávání článků podle tagu kapusta

zelí na skladování
kapusta kysané zelí kyselina zelí

Zelí sklízejme později odpoledne, kapustu do pozdního podzimu

3. 10. 2023 Peter Gajdoštin

Zelí je plodinou, kterou můžeme uchovat v chladném sklepě po několik měsíců. Optimální termín pro sběr je chladné a suché počasí v říjnu.

číst více
Václav Větvička o zelí
brukev zelná čínské zelí kapusta kedluben růžičková kapusta šlapání zelí zelí zelí hlávkové zelí pekingské

Václav Větvička o zelí, kapustě a třetí neděli v říjnu

14. 10. 2022 Václav Větvička

V říjnu, obvykle k svátku sv. Havla se v Unhošti u Prahy jezdívaly tradičně cyklistické závody. Soutěžilo se o husu, o knedlíky, o zelí.

číst více
Kapusta hlávková, odrůda Blistra
hnojení košťálovin kapusta košťáloviny odrůdy organické hnojení

Hlávková kapusta: náročná na živiny, prospěšná pro zdraví

15. 4. 2022 Kristína Petříková

Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.

číst více
Hokkaido k uskladněni
celer česnek cibule kapusta mrkev petržel skladování zeleniny tykve zelí

Jak uchovat zeleninu co nejdéle a co nejlépe?

5. 11. 2021 Jan Prášil

Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.

číst více
Se závlahou je špenát šťavnatější
brokolice kapusta kedluben květák saláty špenát září závlaha zelí

Také v září je na místě závlaha košťálové a listové zeleniny

14. 9. 2021 Martin Koudela

Košťálová zelenina zahrnuje druhy náročné na zalévání. Hodí se pro ně závlaha postřikem. Listová zelenina se liší potřebou vláhy v různých obdobích růstu.

číst více
Vitaminy ze zeleniny
brokolice kapusta mrkev paprika rajčata salát špenát UV záření vitaminy zelí

Vitaminy rozpustné v tucích aneb zelenina pro zdraví a imunitu

8. 12. 2020 Martin Koudela

Člověk potřebuje vitaminy v relativně nepatrném množství. Pro zachování života a dobrého fyzického i psychického zdraví jsou však tyto organické látky nezbytné.

číst více
Zelí
celer kapusta mrkev rebarbora ředkev tykve září zelí

Zelenina na zahradním záhonu přečká chlad s naší pomocí

25. 9. 2020 Zdroj: časopis Zahrádkář

Pozdní hlávkové a čínské zelí, kapusta kadeřavá, celer bulvový, zimní mrkev, zimní ředkev i tykve se při mírném počasí, dostatku vody a živin stále ještě vyvíjejí.

číst více
Sklizená zelenina
čekanka endivie kapusta kedluben listopad pažitka radicchio

Zeleninu v listopadu přemístíme k rychlení nebo do pařeniště

3. 11. 2019

Počátkem listopadu vyzvedáme z půdy rostliny pro rychlení – pukovou čekanku. Později na podzim to může být i reveň.

číst více
Celer před sklizní
čekanka celer bulvový kadeřávek kapusta kedlubna křen květák pastinák říjen

Ze záhonu sklízíme celer a další poslední letošní zeleninu

21. 10. 2019

Jak poznat, kdy začít se sklizní kořenové zeleniny? Například polehlé a popraskané spodní řapíky listů celeru bulvového značí, že můžeme začít.

číst více
Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře
česnek cibule dýně kapusta krecht mrkev uskladnění zeleniny

Tipy pro skladování cibulové, kořenové a listové zeleniny

11. 10. 2019 Martin Koudela

Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny.

Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy

Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné, zatímco odrůdy pozdní můžeme často skladovat mnoho měsíců. Například nejranější odrůdy zelí hlávkového jsou určeny pro přímý konzum, zatímco mezi odrůdami pozdními je celá řada dlouhodobě skladovatelných.

Pro skladování jsou vhodné odrůdy, které mají lepší schopnost odolávat napadení patogeny. Také velikost konzumní části do jisté míry ovlivňuje skladovatelnost. Např. u mrkve s kořenem o hmotnosti 25 g budou skladovací ztráty na hmotnosti až dvojnásobné oproti mrkvi s kořeny o hmotnosti 100 g. U pekingského zelí nejsou lehké hlávky (pod 1 kg), ale ani příliš těžké (nad 2,5 kg) vhodné pro skladování, optimální je hmotnost okolo 1,5–2,5 kg.

Vyrovnaná výživa je předpokladem dobré skladovatelnosti

  • Především nadbytek dusíku negativně ovlivňuje velikost rostlin, pevnost pletiv, látkové složení a v konečném důsledku i skladovatelnost.
  • Na druhé straně je třeba zajistit dostatečný přísun draslíku, který podporuje skladovatelnost, a vápníku, díky němuž jsou pletiva odolnější vůči patogenům.

Ochrana proti chorobám a škůdcům

Celá řada chorob, které se vyskytují během vegetace na rostlinách, jsou po sklizni vnášeny do skladu, kde se následně projevují jako choroby skládkové. Jedná se např. o alternariovou skvrnitost brukvovitých, černou hnilobu mrkve či krčkovou hnilobu cibule aj. Také poškození rostlin škůdci nebo např. při plečkování, vytváří vstupní bránu pro infekci a v konečném důsledku může výrazně skladovatelnost zhoršit. Proto je důležité udržovat porosty v dobrém zdravotním stavu a preventivními opatřeními předcházet výskytu chorob a škůdců, případně podle potřeby používat povolené přípravky na ochranu rostlin.

Zralost a vhodný termín sklizně

Pokud zeleninu sklidíme předčasně, má konzumní část ještě nevyzrálá pletiva, která budou rychle vadnout a budou náchylnější na výskyt skládkových chorob. Také opožděná sklizeň je problematická, neboť zelenina může namrznout, anebo např. u zelí dochází k praskání hlávek.

Sklizeň a posklizňová úprava

Zelenina je náchylná na mechanické poškození, při sklizni je tedy nutné postupovat šetrně. Sklizenou zeleninu zbavíme hrubých nečistot.

  • U česneku není vhodné odstraňovat nadměrné zahlinění vzájemným oklepáváním cibulí mezi sebou. Tím dojde k mechanickému poškození pletiv a následně rychlé zkáze cibulí ve skladu.
  • Nevhodné je také mytí kořenů mrkve, petržele aj. před uskladněním.
Sklizeň zeleniny

Zeleninu pro skladování sklízíme šetrně, v optimální sklizňové zralosti

Co se děje se zeleninou po sklizni

Po uřezání (resp. vytažení rostliny z půdy) dojde k přerušení příjmu vody a živin z půdy. Rostlina však stále vypařuje vodu ze svého povrchu a prodýchává zásobní látky, což způsobuje hmotnostní ztráty skladované zeleniny. Snížená teplota a vyšší vlhkost prostředí ve skladu tyto ztráty omezuje. Pokud jsou ztráty vody větší, dochází k vadnutí listů (např. salátu), anebo scvrkávání kořenů (např. mrkve).

Čerstvá a vysušená mrkev

Svěží kořen mrkve po sklizni (A) a kořen mrkve po několika týdnech uskladnění v suchých prostorách (B)

Čistota půl zdraví, to platí i pro uskladněnou zeleninu

Jednou z významných příčin ztrát jsou skládkové choroby, které mohou být do skladu zavlečeny se zeleninou, nebo jsou přítomny ve špatně vydezinfikovaných prostorách. Důkladně proto skladovací místnost vyčistíme a vydezinfikujeme. Dobrou službu udělá i bílení skladovací místnosti vápnem. Účelná je také očista polic, přepravek či jiného vybavení. Plast má výhodu, neboť v něm nezůstávají původci chorob, zatímco u dřeva riziko existuje. Do skladu samozřejmě nepatří žádné chemické látky, které by mohly kontaminovat skladovanou zeleninu (např. pesticidy, pohonné hmoty apod.)

Kde a v čem zeleninu skladujeme

Vlhký a bezmrazý sklep je dobrý skladovací prostor pro většinu zeleninových druhů.

Zelenina ve sklepě

Sklep vhodný pro uložení zeleniny

Kořenovou zeleninu zde můžeme zakládat do vlhkého (nikoliv přemokřeného písku), abychom omezili vadnutí.

Kořenové zelnině je ve vlhkém písku dobře

Uskladnění kořenové zeleniny ve vlhkém písku

  • V suchém sklepě je prospěšné omezit vysychání například tím, že obal s pískem a kořeny vložíme do plastového pytle na rošt (např. z cihel) a na dno nalijeme tenkou vrstvu vody.
  • Písek, ve kterém zeleninu skladujeme, by měl být bez původců chorob. V případě, že písek používáme více sezon, je vhodné jej po vyskladnění zeleniny vystavit v tenké vrstvě přímému slunečnímu záření; UV paprsky písek vydezinfikují.
  • Pokud se nám urodilo hodně mrkve, petržele či pastináku, můžeme kořeny uskladnit starým, ale velmi jednoduchým způsobem v krechtu. Při krechtování kořeny ukládáme na větrací rošt (např. z latí) širší částí ven do jehlancovitých tvarů. Krecht můžeme cca 20 cm zapustit a dno vyložit pletivem, které bude sloužit jako ochrana proti hlodavcům. Šířka základny krechtu je 0,8–1 m a zeleninu naskladňujeme do výšky 0,5–1 m. Hromadu zeleniny pokryjeme vrstvou slámy a zeminy a uprostřed hromady ponecháme větrací otvor. Ve vyvezeném pařeništi se dá přechodně založit s kořeny např. i kapusta, čínské zelí aj.
Vyvezené pařeniště se hodí jako sklad zeleniny

Založení zeleniny ve vyvezeném pařeništi

  • Skleník pak může být dočasným skladem a ochranou před podzimními mrazy pro dýně.
Dýně uložené na zimu ve skleníku

Dýně lze uložit do vyprázdněného skleníku

Obaly, ve kterých zeleninu skladujeme, by neměly ležet přímo na podlaze, být těsně u zdi ani u stropu. Je účelné je podložit např. hranoly, cihlami apod. a mezi stěnami a stropem ponechat mezeru alespoň 20 cm.

Ve stejných prostorách nelze společně skladovat druhy s odlišnými nároky na teplotu a vlhkost,

Mrkev a cibuile mají odlišné požadavky na uskladnění

Nevhodná kombinace zeleninových druhů pro společné skladování. Cibuli stačí nižší vlhkost, mrkev potřebuje vyšší.

Není také vhodné uložit ovoce a zeleninu ve společném prostoru.

V rámci technických možností udržujeme ve skladu teplotu a vlhkost co nejvíce se blížící optimu pro daný druh skladované zeleniny. Mírný pohyb vzduchu zajistí rovnoměrnou teplotu a vlhkost ve všech částech skladu a umožní odvod vydýchaného tepla a nadbytečné vlhkosti, ale omezí také rozvoj patogenů. Skladovanou zeleninu průběžně kontrolujeme a infikované či poškozené kusy odstraňujeme.

Foto autor

číst více
1 2

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

4. 5. 2024

Půda a květnová péče o ni: okopávka, kypření, mulčování

Po zimě má půda ideální drobtovitou strukturu a postupně během vegetace dochází ke slehávání vlivem gravitace. Zejména kořenové zelenině svědčí výsev do hlouběji prokypřené půdy. Také vývoji a plodnosti rostlin prospívá kypření a okopávka.

zobrazit další rady a tipy