Drobné jarní cibuloviny probarvují po zimě naše zahrádky
5. 3. 2024Které drobné cibuloviny zvolit pro smíšené výsadby okrasných rostlin, aby nám přečkaly zimní období a ideálně se i dál na stanovišti množily?
Radost z vlastní úspěšné sklizně zeleniny prodlouží správné uskladnění. Připomeňme si osvědčené postupy a rady, jak plodiny uchovat.
Kořenovou zeleninu (mrkev, celer, petržel) skladujeme při teplotě 0–1 °C a relativní vzdušné vlhkosti 95 % šest měsíců. Ztráty při skladování jsou okolo 12 % při dodržení optimálních podmínek.
Cibulovou zeleninu (cibule, česnek) skladujeme při teplotě 0–1 °C a relativní vzdušné vlhkosti 65 % sedm měsíců. Ztráty při skladování jsou okolo 15 %.
Košťáloviny (zelí hlávkové, kapusta) skladujeme při teplotě 0 –1 °C a relativní vzdušné vlhkosti 85 % šest měsíců. Ztráty při skladování jsou okolo 5 % .
Kořeny zeleniny vložte do zvoleného substrátu tak, aby část, kde jste odlomili listy (srdíčko) trochu vyčnívaly. Asi nejčastěji se pro skladování kořenové zeleniny používá vlhký písek. Použít ale můžete i jiné materiály, které dobře drží vlhkost, například piliny či hobliny.
Kořeny můžete také umístit do volně uložených beden. Bedny dejte na sebe do sloupce, který překryjete černou fólií pro zajištění potřebné vzdušné vlhkosti. Spodní bednu ponechte prázdnou bez fólie. Zamezíte tím vysychání uskladněných kořenů.
Uskladněnou zeleninu pravidelně kontrolujeme, nejlépe 1x týdně. Nakažené kusy okamžitě likvidujeme.
V teplejších oblastech můžete část úrody ponechat v půdě a sklízet až na jaře.
Pokud nemáte vhodný sklep na skladování zeleniny (sklepy v novostavbách a panelácích bývají někdy příliš teplé a málo vlhké), zkuste využít dostatečně izolované nádoby na balkoně.
V minulosti se kořeny často skladovaly v krechtech: Podle množství zeleniny vyryjte jámu asi 40 cm hlubokou. Do ní vložte zeleninu bez listů, náležitě očištěnou a suchou, podle druhů těsně vedle sebe. Kolem ji zajistěte prkny. Pokud vnější teplota neklesne pod 4 °C, nechte jámu otevřenou. Při poklesu teploty pod 4 °C překryjte jámu několika prkny. Přes ně dejte slámu, která je ideální ochranou proti mrazu. Zatižte dalšími prkny a kameny. Při vyšších mrazech buď přidejte další vrstvu slámy, nebo přihoďte nahoru ještě zeminu. Překrytí o síle 40 cm je úplně dostačující.
Vyzrálé, pevné a suché hlávky zelí vyřežte dříve, než namrznou. Optimální termín pro sklizeň je říjen, v době suchého a chladného počasí. Předčasně sklizené zelí rychleji vadne a je méně trvanlivé. Naopak opožděný sběr zvyšuje náchylnost k praskání hlávek.
Optimální hmotnost hlávek na skladování je 1,5 až 2,5 kg. Před uskladněním je nechte ve studené, intenzivně větrané místnosti, kde venkovní listy oschnou. Tím se sníží riziko vzniku hniloby.
Pozdní kapustu sklízíme až do pozdního podzimu. Dobře snáší i teplotu –8 °C. Při těchto vyčkejte, až mráz pomine a přemrznutá kapusta namrznutí „vydýchá“.
Cibuli ukládejte nejlépe koncem října, dostatečně proschlou. Kusy napadené plísní vyřaďte. Přebrané cibule skladujte v bedýnkách překrytých jutovým pytlem nebo starou dekou. Vhodné jsou spíše nižší teploty, ideální kolem 1 °C. Krátkodobě snese i teploty pod bodem mrazu.
Cibuli můžete skladovat ve sklepě, pokud není příliš vlhký. Vzdušná vlhkost nemá přesáhnout 65 %. Cibule obecně vydrží chutná do února až března, kdy již začíná rašit. Pokud cibule zmrzne, zesklovatí. V tomto případě s ní nemanipulujte. Po rozmrznutí je poživatelná. Dobře skladovaná cibule je na omak tvrdá a pevná a neraší z ní zelené výhony. Cibule šalotka vydrží takto uskladněná až do června.
Proschlý česnek skladujeme na suchém a dobře větraném místě, může to být chladnější místnost. Vlhko česneku nesvědčí. (Např. v ledničce je vlhkost 80 %). Optimální vzdušná vlhkost je asi 40 %. Naopak při pokojové teplotě začínají stroužky brzy klíčit, tím se znehodnotí.
Stejně jako cibuli můžeme česnek skladovat v bedýnce nebo papírové krabici, kterou překryjte jutovým pytlem nebo starou dekou. Pokud přemrzne, ztrácí svou chuť. Můžete ho také naloupat, prolisovat do sklenic, smíchat se solí a uchovat v ledničce. Pozor však na česnek – v kontaktu se vzduchem, může zmodrat, zezelenat až zhnědnout. Takto prolisované stroužky jsou určeny k rychlé spotřebě. Celé stroužky česneku můžete také naložit do oleje ve sklenici.
Často si vůbec nevzpomeneme na zeleninu plodovou, například na tykve Hokkaido, které se dá také velmi dobře skladovat.
Tykve jsou pro skladování zralé tehdy, až jsou jejich stopky uschlé a dřevnaté. Vyzrálé plody pro skladování sklízíme co nejpozději, ale dříve než namrznou. Plody uchovávejte v suchu a teple. Snesou i vyšší, pokojové teploty. Chladný a vlhký sklep není pro uskladnění skladování tykví vhodný.
Mrkev: Kardila, Koloseum F1, Maxima F1, Karola, Rubína, Katlen, Berlikumer 2, Táborská žlutá
Petržel: Atika, Jadran, Orbis, Olomopucká dlouhá, Hanácká
Celer bulvový: Maxim, Neon
Cibule: Wellina, Dagmar, Lusy, Alice, Elista, Všetana a Štutgarská z přímých výsevů, Karmen (červená)
Kapusta: Vertus 2
Zelí bílé: Trvalo F1, Holt, Portoza F1, Polar
Zelí červené: Ruby Perfection F1, Pourovo červené
Tykve: Solor F1, Hokkaido Orange, Grey Queen F1, Delic F1, Delician F1, Blue Kuri, Serpentine F1
Jak známo, jablka při dozrávání vylučují plyn etylen, který urychluje dozrávání ostatní zeleniny a snižuje tím její skladovatelnost. Navíc nadbytek etylenu způsobuje hořknutí mrkve. Zelenina tedy nepatří do stejného sklepa jako ovoce. A zvláště skladování mrkve a jablek ve sklepě v těsném sousedství se nedoporučuje.
Foto autor
Z půdy vyzvedneme rostliny pro rychlení – čekanku, radicchio a později na podzim to může být i reveň. Trsy pažitky, které jsme už vyryli a uložili volně nebo do pařeniště, nyní očistíme od suché natě a nasázíme je do květináčů pro zimní rychlení.