Domů » Zahrada » Zelenina a byliny » Košťálová » Hlávková kapusta: náročná na živiny, prospěšná pro zdraví
Hlávková kapusta: náročná na živiny, prospěšná pro zdraví
15. 4. 2022
Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.
Na stole by rozhodně neměla chybět. Má vysokou nutriční hodnotu a obsahuje zdraví prospěšné vitaminy, vlákninu a zejména minerální látky glukosinoláty.
Nejčastěji kapustu upravujeme tepelně, ať už pro masitá, nebo bezmasá jídla. Je velkou škodou, že ji v kuchyni využíváme o dost méně než například zelí.
Kapusta odrůdy Blistra
Kapusta hlávková
Jedná se o rostlinu dvouletou, která se pěstuje pro svou hlávku se spirálovitě vyrůstajícími bublinatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Listy mají tmavě zelenou, u pozdních odrůd až modrozelenou barvu. Hlávka se tvoří v prvním roce a je volnější. Košťál je spíše nízký. Malý kořenový základ ovlivňuje stabilitu rostliny. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy. Plodem je šešule. Semena jsou černá a kulatá.
Jak pěstovat, čím hnojit
Kapusta má spirálovitě vyrůstající bublinaté listy
V Čechách jsou pro pěstování kapusty ideální jak klimatické, tak půdní podmínky. Kapusta má dobrou odolnost k nízkým teplotám, snáší mráz kolem –5 °C, pozdní odrůdy i mnohem vyšší mrazy.
Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby z výsevu od února do dubna. Od dubna pak můžeme vysévat přímo na záhony. Ošetřování spočívá především v kypření půdy a v kvalitní zálivce.
Je náročná na živiny, které dodáváme ideálně organickými hnojivy, jako je kompost nebo chlévský hnůj v dávce 350–500 kg na 100 m² aplikované 1x za 3–4 roky nebo zeleným hnojením. Minerálními hnojivy doplňujeme fosfor a draslík.
Rostliny jsou náchylné, stejně jako ostatní košťáloviny, na mnohé škůdce, jako jsou květilka zelná, mšice, housenky běláska a můry zelné, dřepčíci a molice.
Rozdělení odrůd
Odrůdy se dělí podle délky vegetace na rané vhodné k rychlení, rané polní, polopozdní a pozdní.
Jsou také vyšlechtěny odrůdy buď k přímému konzumu, nebo ke skladování, odrůdy vhodné k přezimování a ke sklizni na jaře. Odrůdy se mohou lišit barvou listů, která je od žlutozelené až po tmavě zelenou.
Odrůdy kapusty k rychlení a ranému polnímu pěstování
- Vysévají se koncem ledna, začátkem února a vysazují v březnu do sponu 40×30 cm do nevytápěného fóliovníku nebo na venkovní záhon.
Rané odrůdy kapusty
- Vysazují se od poloviny dubna do poloviny května do sponu 50×40 cm.
- Mají délku vegetace od výsadby do sklizně 85–90 dní,
- Po výsadbě je vhodné nakrytí netkanou textilií.
Odrůdy letní a polopozdní
- Vysévají se od poloviny dubna do poloviny května.
- Mohou se pěstovat i z přímého výsevu.
- Od výsadby do sklizně je 95–105 dní.
Pozdní odrůdy
- Vysévají se od konce dubna do května ve sponu 60×50 cm.
- Sklízí se v říjnu a listopadu.
- V mírných zimách dobře přezimují a lze je sklízet celou zimu.
- Snesou mráz –12 °C. Jsou vhodné i ke skladování.
Kapusta hlávková k přezimování
- Vysévá se v druhé dekádě srpna, na trvalé stanoviště se vysazuje v polovině listopadu, aby do zámrazu zakořenila.
- Spon výsadby je 40×30 cm.
- Jako u každé přezimující zeleniny je v zimě nebezpečí okusu zvěří, proto je vhodné zakrytí rostlin netkanou textilií.
- Sklízí se koncem května, začátkem června.
Foto: D. Auf
Zajímá toto téma vaše přátele? Dejte jim vědět!
Prosíme, nezapomeňte článek pochválit klepnutím na ❤
