
Podle čeho vybírat odrůdy zelí pro pěstování na zahradě
12. 4. 2022Pro pěstování zelí máme v Česku vhodné klima a půdu v zahradách i na polích. Není divu, že historie šlechtění zelí tu sahá až do 18. století.
Stejně jako zelí patří hlávková kapusta mezi tradiční českou zeleninu. Kořeny jejího šlechtění je možné najít už v 18. století.
Na stole by rozhodně neměla chybět. Má vysokou nutriční hodnotu a obsahuje zdraví prospěšné vitaminy, vlákninu a zejména minerální látky glukosinoláty.
Nejčastěji kapustu upravujeme tepelně, ať už pro masitá, nebo bezmasá jídla. Je velkou škodou, že ji v kuchyni využíváme o dost méně než například zelí.
Jedná se o rostlinu dvouletou, která se pěstuje pro svou hlávku se spirálovitě vyrůstajícími bublinatými a zkadeřenými listy s naznačenými lalokovitými okraji. Listy mají tmavě zelenou, u pozdních odrůd až modrozelenou barvu. Hlávka se tvoří v prvním roce a je volnější. Košťál je spíše nízký. Malý kořenový základ ovlivňuje stabilitu rostliny. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy. Plodem je šešule. Semena jsou černá a kulatá.
V Čechách jsou pro pěstování kapusty ideální jak klimatické, tak půdní podmínky. Kapusta má dobrou odolnost k nízkým teplotám, snáší mráz kolem –5 °C, pozdní odrůdy i mnohem vyšší mrazy.
Rané odrůdy pěstujeme z předpěstované sadby z výsevu od února do dubna. Od dubna pak můžeme vysévat přímo na záhony. Ošetřování spočívá především v kypření půdy a v kvalitní zálivce.
Je náročná na živiny, které dodáváme ideálně organickými hnojivy, jako je kompost nebo chlévský hnůj v dávce 350–500 kg na 100 m² aplikované 1x za 3–4 roky nebo zeleným hnojením. Minerálními hnojivy doplňujeme fosfor a draslík.
Rostliny jsou náchylné, stejně jako ostatní košťáloviny, na mnohé škůdce, jako jsou květilka zelná, mšice, housenky běláska a můry zelné, dřepčíci a molice.
Odrůdy se dělí podle délky vegetace na rané vhodné k rychlení, rané polní, polopozdní a pozdní.
Jsou také vyšlechtěny odrůdy buď k přímému konzumu, nebo ke skladování, odrůdy vhodné k přezimování a ke sklizni na jaře. Odrůdy se mohou lišit barvou listů, která je od žlutozelené až po tmavě zelenou.
Foto: D. Auf
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.