Výskyt drobných obratlovců v zahradě je zpravidla odrazem toho, v jak čistém prostředí žijeme, a dokladem toho, že se obejdeme bez chemie. (Pokračování textu…)
Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují. (Pokračování textu…)
Rok co rok se alternativní ochrana rostlin snaží vylepšovat zásahy proti škůdcům tak, aby plodiny byly lépe chráněny a živočichové nestrádali vedlejšími účinky přípravků. (Pokračování textu…)
Kdo rostlinám na zahradě setrvale přilepšuje, předchází starostem s ošetřením nemocných rostlin nebo vlastnímu zklamání z neúrody. (Pokračování textu…)
V teplejších oblastech rozkvétají první jarní květy zpravidla koncem února. Při aktuálně chladnějším počasí se květy objeví v březnu. (Pokračování textu…)
„Až poté, co vykvétají první cibuloviny, odstraníme loňské zbytky rostlin,“ popisuje Adam Baroš svou zkušenost s pěstováním vybraných trvalek v mulčovaném záhoně. (Pokračování textu…)
Koncem února a hlavně v březnu přeroubujeme starší peckoviny. Jako první jsou na řadě třešně a višně, pak meruňky, poté švestky a slivoně, nakonec jabloně a hrušně. (Pokračování textu…)
Od konce února lze začít s přípravou lehkých půd na slunných stanovištích pro venkovní výsevy zeleniny. Některé druhy už vyséváme. (Pokračování textu…)
Přelom února a března se hodí pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Potřebují však teplý skleník nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20–22°C. (Pokračování textu…)
Doplňovat živiny do půdy minerálními hnojivy na základě půdního rozboru má značný význam také kvůli přiměřenému obsahu dusičnanů v zelenině. (Pokračování textu…)
Působí-li škvor viditelné škody na květech či ovoci, je možné tohoto nočního a vlhkomilného tvora chytat do pastí – do zavěšených hliněných květináčků, vyplněných senem nebo dřevitou vlnou. Pasti se škvory pak přemístíme k okrasným rostlinám, na kterých se vyskytují mšice.
