
Dračíky: neobvyklé trvalky, pozor ale na zimovzdornost
19. 12. 2022Velkokvěté dračíky (Penstemon) jsou na zahradnických výstavách nabízeny často, zato na zahradách jsou k vidění pomálu.
Na přelomu prosince a ledna vstupuji do nové zahrádkářské sezony ve skleníku. Nabízím postupy, které se mi osvědčily při pěstování květin.
Začátkem ledna vysévám voskovky Begonia semperflorens a hlíznaté begonie Begonia tuberhybrida gigantea.
Drobná semínka vysévám na povrch jemné rašeliny. Nezasypávám je, ale přikrývám tabulkou skla. Pro snazší kontrolu výsevů, a také proto, že ve studeném lednu nevytopím skleník na teplotu 20 °C, využívám tyto postupy: Ponechám výsevní misky buď na okenním parapetu v obytných místnostech, nebo ještě lépe na radiátorovém krytu, na který položím slabší polystyrénovou desku.
V únoru, jakmile se begoniím vytvoří děložní lístky, přenáším výsevy do skleníku Umístím je na přistíněném místě, aby nečekaný sluneční den nepřinesl útlým semenáčům zkázu. Mám ve skleníku vysazenou vinnou révu. Už má zelené výhonky, které zajistí kýžené přistínění.
Začátkem února, někdy i koncem ledna přenáším ze zakládky do skleníku vyšší plastové bedny (tzv. šedivky o objemu 13 l – používají se k přepravě kysaného zelí). Na podzim jsem do nich vysadil cibule narcisů odrůdy Carlton a také Iris holandica ve směsi. Ty slouží po přirychlení jako řezané květiny.
Dříve jsem také v tomto období přenášel za zakládky rostliny cinerárií. Opravdu velice hezkou hrnkovou barevnou květinu lze pěstovat v truhlíku. Je možno ji vysadit i na obrubu záhonů.
V únoru přichází na řadu setí hledíků, salvií (Svatojánský oheň), netýkavek a lobelek různých barev.
Začátkem měsíce vysévám dračík (Penstemon Hartwegii), který asi za 6 týdnů přepichuji. Je to velice krásná květina na záhon k řezu. Na podzim je možné sazenice vyrýt a přesadit do větší nádoby, přezimovat v chladném skleníku a příští rok sklízet dříve řezané květy.
Ke konci února vysévám Chabaudův karafiát. Staří zahradničtí praktici, u kterých jsem sbíral zkušenosti, doporučovali lednový výsev. Ale ve svých podmínkách dávám přednost únorovému. Při dřívějším by sazenice do doby, než je dám ven, rychle přerůstaly.
V únoru přenáším do skleníku hlízy velkokvětých begonií (Begonia tuberhybrida), které nahusto zapustím do truhlíku s rašelinou. Jakmile vyraší, trochu je zasypu substrátem a později přesadím do květináčů.
Zaštípnu vrcholek, aby rostliny zkošatěly. Staří zahradníci množili Ageratum řízky, ale mě se nepodaří uchovat matečné rostliny do jara. Stejně tomu tak je i s tzv. kapradíčkem (pilea).
Koncem února přenáším do skleníku matečné rostliny chryzantém, které použiji na řízkování vrcholovými řízky. Namáčím je do práškového stimulátoru.
Pro dekorační účely v zahradě vysévám tzv. stříbrnou cinerárii (Senecio cineraria), kterou za 5 až 6 týdnů přepichuji do sadbovačů.
Postupně přichází na řadu exotická luštěnice trnitá Cleome spinosa, světlice barvířská Carthamus tinctorius, mušlovka hladká či irský zvonek Moluccela laevis, slaměnky a nesmrtelky Helichrysum bractetum, Helipterum humboldtianum, Helipterum roseum, nevadlec Celosia plumosa a spinata, barvínek Catharanthus roseus.
Zajímavá květina s krásnými květy do skalek a na slunná místa je kosmatec, Dorotheanus. Nemá však ráda přesazování. Vyséváme do mírného důlku do sadbovačů.
Koncem března je čas na překrásnou kejklířku, Mimulus tigrinus, která svými květy upoutává kolemjdoucí nebo návštěvníky. Ale co hlavní, vypěstujete si ji s minimálními náklady a ne za horentní částky, za které je inzerována.
Foto Shutterstock
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými