Zahradníkův rok se opakuje rok co rok i ve skleníku. Na přelomu prosince a ledna znovu ten pěstební koloběh začne. Tady jsou tipy pro podzim.
Pokud je teplý podzim, do skleníku až teď ukládám matečné rostliny pelargonií a fuchsií, které ještě dokvétají. Také tam přenáším další okrasné rostliny v nádobách.
Je možné vyrýt rostliny mangoldu a zasadit je do větších nádob. Tak prodloužíme sklizeň této výtečné zeleniny. Podobně to učiníme s rostlinami řapíkatého celeru.
Celer řapíkatý
Máme-li skleník jen na jarní sadbu a následné pěstování teplomilné zeleniny, během podzimu ho můžeme vydezinfikovat. Do země zaryjeme dusíkaté vápno, ve skleníku zapálíme sirné knoty, svíci. Nebo omyjeme skla i konstrukci přípravkem používaným v domácnosti proti plísním na zdi. Předpokladem použití chlóru a síry je solidní stav konstrukce. Buď kvalitní nátěr, nebo materiál nepodléhající zkáze v kontaktu s nimi.
Koncem měsíce zakládám pro rychlení kořeny čekanky pukové (z květnového výsevu ven). Po pěti a více podle velikosti do jednoho vědra, do písku. Když je dávám na rychlení, přenesu vědro do temného sklepa, kde je okolo 15 °C. Za nějaký čas se probudí a začnou růst.
Podle potřeby vyřežu puky v délce 10–15 cm, nádobu i potom zalévám a počkám si, až narostou drobné puky z postranních pupenů. Do sklepa dám další vědro. Mám tak pěkné puky čekanky. Větší třeba na zapékání, drobné na saláty s různými zálivkami nebo do směsi s další zeleninou.
Po vyříznutí hlavního puku čekanky rychle narůstají nové; foto I. Dvořák
Do širokých a plochých kelímků od zakysané smetany nahusto nasejeme semeno polníčku. Do příchodu mrazů ho ponechám ve studeném skleníku. Později přenáším jednotlivé kelímky do teplého skleníku, kde rostliny zakrátko dorostou do konzumní velikosti a poskytnou nám zelený salát výtečné chuti.
Ředkvičky ze zářijového výsevu budou ke sklizni. V sezoně narůstají zhruba za 30–35 dnů, během zimy jim to trvá 1,5x déle.
Mrkvička ještě nebude k jídlu, jedině pokud ji jíme jako baby včetně části natě. Kozlíček i špenát sklízíme probírkou, tedy celé rostlinky. Když jsme vysadili i ozimý salát, můžeme sklízet růžice před vyvinutím hlávky.
Pokud máme skleník prázdný, jen v něm pěstujeme révu, je čas na ošetření keře i prostoru proti houbovým chorobám. Dusíkaté vápno doporučit nelze. Ze zkušenosti vím, že použití sirných nebo domácích přípravků s obsahem chlóru spící révě neuškodí a prostor skleníku vyčistí zejména od šedé hniloby, která se na révě k podzimu objevuje.
V případě, že réva ještě neukončila vegetaci, přesuneme toto opatření do prosince, maximálně do ledna. Potom už musíme být opatrnější zejména s chlórem, protože se réva už začne probouzet.
V tomto měsíci se snažím urovnat, upravit rostliny k přezimování, neboť je obvykle přenáším ve spěchu kvůli obavám z nočních mrazíků. Od doby, co je mám uloženy na závěsných policích pod hřebenem skleníku, je to snadnější. Stačí truhlíky prohlédnout z obou stran očima, nemusím je brát do ruky.
Pažitku, kterou jsem si v říjnu připravil do kelímků (vyrýpal ze záhonu), dávám postupně na rychlení do teplého skleníku co nejblíže k oknu. Stejně tak to dělám s kořeny kudrnky a listové zeleniny vyryté a do kelímků vysazené v říjnu.
Pažitka k vyjmutí ze záhonu; foto J. Prášil
Kontroluji, jestli ve skleníku neúřadují slimáci. Pokud ano, prohlížím květináče postavené na zemi, obyčejně se schovávají pod nimi. Když je nenajdu, dávám okolo rostlin několik granulek přípravku, který je hubí. Mají ho raději než salát. Tam, kde se ztratí, nasypu je opakovaně. Mají tak výraznou barvu, že není problém zjistit, kde se ztratily.
Ke konci prosince začíná celoroční pěstování ve skleníku. Pamatujeme na salát pro jarní rychlení a na další zeleninu, na květiny, řízkované trvalky. Jen sortiment časem měníme. Starší, méně výkonné odrůdy nahradíme novými. Ty zkouším vedle těch svých, osvědčených. A když se jim daří lépe po tři roky, nahradí je v mém sortimentu.
Foto J. Prášil, I. Dvořák
Zahrádkář, jenž si splní sen a obohatí svou zálibu o skleník, sklidí první úrodu dřív. S létem však přijde test, zda teplomilné rostliny netrpí vedrem.
Odrůdy ovocných dřevin pro výsadbu vybíráme podle místních klimatických a půdních podmínek.
Saláty byly, jsou a určitě i zůstanou stálicemi našich zahrádek. Ten čerstvý, křehký a šťavnatý, který jde ze záhonku rovnou na talíř, je nejlepší.
Křen se v Malíně pěstuje po staletí. Jednak kvůli vlastnostem půdy, která obsahuje větší množství zinku a mědi, a také díky chuti, kterou přináší tradiční způsob pěstování.
Zahradu na venkově bychom měli upravovat tak, aby odpovídala místním pěstitelským tradicím, klimatickým poměrům i okolní přírodě.Víc než jinde tu platí, že v jednoduchosti spočívá půvab i svéráz zahrady.
