
Co je tajná zahrádka a proč váhat, zda kácet velký strom
12. 10. 2020Velký strom může být největší hodnotou zahrady, ať už té současné, nebo budoucí. Pojďme pro příklad do jedné zahrádky.
Následující příběh se odehrál před lety. Nová zahrada vzešla ze souladu zkušeného zahradníka se zákazníkem, který potřeboval poradit.
Vše začalo na jaře v roce 2007, kdy jsme dostavovali dům na místě, kde byla původně louka. Bylo třeba vymyslet, co s přiléhajícím pozemkem. Chtěla jsem pěknou zahradu, ale kdo staví dům, tak většinou ví, co to je platit úvěr. Navíc jsem ani nevěděla, odkud začít, jak nakupovat rostliny a kam je sázet. Důležité bylo, že jsme byli ochotni se nechat vést a zahradu postupně budovat vlastníma rukama.
Pozemek k osázení měl 600 m². Hlavním cílem bylo vytvořit zástěnu po obvodu zahrady a pokrýt svah. Kupovat sazenice postupně by nemělo smysl, a tak jsem se kdekoho ptala, jestli nezná šikovného zahradníka, ale ne drahou firmu. Pár tipů jsem dostala, ale žádný nešel do plánování zahrady bez toho, že je hotové oplocení pozemku, a to v té době ještě nebylo.
Až po Vánocích jsem od kamarádky dostala tip na jednoho staršího pána. Přijel, když bylo vše pod sněhem, rozhlédl se po pozemku a řekl jedinou větu: „Vadily by vám kvetoucí keře?“
Nevadilo by mi nic, a to, že jsem v té době jako holka vyrostlá v paneláku znala jen růže, tulipány a karafiáty, jsem se neodvážila ani zašeptat. Dostali jsme za úkol připravit plánek pozemku s tím, že pán do něj zakreslí svůj návrh a přijde v únoru.
Když čas nadešel, dostavil se nejenom s ručně vymalovaným plánkem, ale i se soupisem rostlin a návrhem, že nám všechny rostliny dodá sám a dohlédne na to, kam je zasadíme. Byli jsme s manželem zvědavi, kolik nás to bude stát. Takových rostlin, říkali jsme si, a nevěřili svým očím, když jsme si přečetli cenu – tu prozradím nakonec. Byli jsme nadšení a domluvili jsme se.
Domluvili jsme si další schůzku na březen. Slíbili jsme, že zryjeme místa, do kterých se bude sázet, a připravíme kubík kompostu a dva kubíky rašeliny.
V březnu začal náš zahradník navážet rostliny svou Škodou Favorit. Pomáhala celá rodina a během víkendu jsme měli zasazeno.
A pak už to bylo na mně. Spousta sazenic vypadala při sázení napohled jen jako „klacky“ různé výšky a síly, proto jsem se dala do studia rostlin. Nejprve jsem si podle plánku k latinským názvům našla názvy české. Současně jsem si přečetla, co ze sazenic jednou vyroste, jak vypadají, když kvetou, jak rostou, jak o ně pečovat, jak a kdy se stříhají.
Zjistila jsem, že jsme zasadili
Důležité bylo zjištění, že rostliny navštěvují různí škůdci, mšice, housenky, pilatky, a rovněž plísně, bakteriové nákazy a viry. Takže mě čekalo další studium nemocí rostlin a také preparátů, které se na jejich léčení používají.
Díky internetu jsem se dozvěděla, jak rostliny léčit, kdy který keř stříhat, co a jak je hnojit. Ke stříhání se připojil i manžel, zjistila jsem, že mu to jde mnohem lépe – a hlavně – naučil i mě stříhat keře dokulata, ne jen do roviny.
Všímala jsem si, jak se rostliny chovají na jaře, v létě, na podzim.
Že jaro začíná kvetením malých cibulovin, potom následují kosatce a hyacinty, a také pomněnky, z kvetoucích keřů samozřejmě azalky a rododendrony, kdouloň, zlatý déšť, šeřík, tavolník popelavý. Po nich začínají kvést pivoňky, růže, kopretiny a další a další.
V létě za červenými listy dřišťálu prosvítí okolí žlutými penízky mochna křovitá, vedle tavolník japonský. A když se podaří, zkrášlí naši zahradu i štědřenec žlutými hrozny. A co teprve komule Davidova – fialové květy bývají osypány motýly.
Teprve za několik let jsem ocenila, jak šikovně jsou keře nasázeny. V každém ročním období něco kvete. Na různá místa jsem umístila nenápadnou keramiku, tím vznikla útulná zátiší. S manželem jsme založili i malé jezírko s několika karasy.
Po několika letech jsem začala s rostlinami experimentovat sama, do skalky a pod vysoké keře jsem dosadila trvalky, které jsem našla v lese nebo jsem je dostala od známých. Všímala jsem si, které květiny kvetou ve stejném období a zapisovala jsem si termíny do mobilu. Příští jaro jsem je sesazovala k sobě. Když kvetou růže – kvete současně žlutá vrbina, a začínají kopretiny.
Tímto způsobem jsem do sedmi let docílila zahrady, ve které jsem spokojená a za kterou se nemusíme stydět.
Na 600 m² se vešlo 460 kusů rostlin celkem za 15 990 Kč. Tisícikorunu stál projekt. Tu malůvku včetně soupisu rostlin nikdy nedám z ruky.
Kdo nepotřebuje několikastránkový projet za desetitisíce, kdo nepotřebuje specializované firmy a umí zmobilizovat síly, aby si zahradu udržoval sám, kdo je ochoten a schopen studovat řeč rostlin, najít si čas a experimentovat, může to zkusit jako my. Ptejte se a hledejte, váš zahradník někde existuje.
Pan zahradník, který nám tak pomohl, byl bezmála osmdesátiletý zahradní inženýr s vystudovanou zahradnickou fakultou. Čtyřicet let takto jednoduše navrhoval lidem zahrady. Bylo mi ctí být s ním několik let v kontaktu a v našem srdci zůstane napořád…
Foto autorka
Do této skupiny patří: komule (Buddleja), ořechoplodec (Caryopteris), tavolník (Spirea x bumalda), Pustoryl (Philadelphus) – pokud jsme je již neořezali v předchozím období podle rady z 12. 1. Dále po tomto termínu za vhodného počasí a v období bez
Krásné. Díky!