Kde roste dřišťál, tam je živo a hezky

29. 11. 2019

Do venkovního prostoru přinesou paletu barev, přilákají spoustu užitečných tvorů. Dřišťály vnesou do zahrady dynamiku.

Komu se nenáročné a soběstačné listnaté keře zalíbí, toho potěší široká nabídka druhů a odrůd.

Obyčejný keř neobyčejně krásný

Obliba dřišťálu (Berberis) strmě stoupá jak u zahradních designérů, tak u šlechtitelů. K rozmanitosti rodu přispívá nejrůznější stavba a velikost rostlin, také jejich listy v mnoha barvách a tvarech i pestré bobule. Na světě existuje okolo pěti set druhů, objevují se všude vyjma Austrálie a Antarktidy. Všechny variety dostupné v Česku bez problémů přežívají horká léta i kruté zimy.

Kaleidoskop barev

Málokterá dřevina nabízí takovou škálu barev a odstínů. Nejvíce atraktivních kultivarů vzešlo z dřišťálu Thunbergova (Berberis thunbergii). K nejoblíbenějším patří ty s červenými až tajuplně purpurovými lístky. Nosí je třeba 2 až 3 m vysoký kultivar Atropurpurea, o půlku nižší úzkolistý Red Chief a vzpřímený Red Rocket, Atropurpurea Nana s výškou do pasu či trpasličí Bagatelle dosahující sotva 40 cm.

 

Příjemnou pozornost vzbuzuje odrůda Golden Ring přizdobená zlatým lemem a Rose Glow, do jejíchž listů šlechtitelé přimíchali růžovou a krémově bílou barvu. Všechny své výjimečné zabarvení předvádějí už od vyrašení a závěrem sezony připomínají žhnoucí uhlíky z podzimních ohňů.

 

Komu imponují spíš světlé a přitom nepřehlédnutelné barvy, toho nenechají chladným zlatolisté kultivary, jakými jsou Aurea nepřesahující výšku 1,5 m, poloviční Bonanza Gold či pouhých 30 cm vysoký Tiny Gold.

Podle limetkově zelených lístků a rozpustile odstávajících větviček poznáme nízký Green Carpet, který se rozprostírá do šířky 1,5 m. Než mu opadají listy, převlékne se do slušivých oranžových šatů.

 

Asi největší barevnou proměnou prochází kultivar Kelleriis. Při pohledu na jeho plamennou podzimní tvář by málokdo hádal, že během sezony okouzluje tmavozelenými lístky s bělorůžovým žíháním.

Zimní okrasa

V obsáhlém rodu najdeme druhy, které si listy ponechávají a v zimě představují vítaný zdroj zeleně. Jako náhražka zimostrázu báječně poslouží příznačně pojmenovaný dřišťál zimostrázový (Berberis buxifolia) Nana. Přibližně 1 až 1,5 m na výšku a stejně tak na šířku měří dřišťál bradavičnatý (B. verruculosa) a bělolistý (B. candidula).

Neopadavý dřišťál zimostrázový

Náhrada za zimostráz: Pěkné bordury vznikají z neopadavého dřišťálu zimostrázového Nana.

O kousek větší je dřišťál Gagnepainův (B. gagnepainii), který díky téměř čárkovitým listům působí ježatým dojmem. K obrům mezi stálezelenými druhy náleží honosný dřišťál úzkolistý (B. x stenophylla) a Juliin (B. julianae) s dlouhými kožovitými zubatými listy.

Eso v rukávu skrývají i opadavé druhy. Právě na nich nejlépe vyniknou povětšinou lesklé, vejčité bobule. Zatímco vždyzelené druhy nabízejí obvykle modré až černé plody, u opadavých září ohnivými odstíny. Někdy jsou jednotlivě rozeseté jako perličky, jindy utvářejí bohaté svazky připomínající umělecky zpracované náušnice. Z větví visí tak dlouho, dokud je nespolykají hladoví ptáci. Klidně i celou zimu.

Plody dřišťálu

Modravé až černé plody zdobí větve stálezelených dřišťálů

Všestranné využití: lemy, žlaby, skalky…

Zakrsle kompaktní druhy časem vytvoří pěkné záhonové obruby, stávají se také těmi nejlepšími adepty pro osázení skalek a koryt. Středně vzrůstné rostliny uplatníme na záhonu mezi trvalkami, kde při troše fantazie vzniknou pohádkově krásné kombinace.

Drobné kvítky dřišťálů bývají žluté

Drobné kvítky dřišťálů mají obvykle žlutou barvu. Kvetou buď jednotlivě, nebo se shlukují do svazků.

  • Tak třeba červenolisté dřišťály zalahodí oku ve spojení se žlutými, bílými a růžovými květy.
  • Modře, fialově a červeně kvetoucí rostliny náramně vyniknou v sousedství zlatolistých variet.
  • Před druhy, které jsou na jaře ověnčené žlutými květy, vyniknou žluté narcisy.
Dříšťál Thunbergův, kultivar Aurea.

Jako maják na útesu září středně vzrůstný Thunbergův kultivar Aurea.

Jedničku s hvězdičkou zasluhují také kontrastní kombinace s okrasnými trávami. Zajímavým protimluvem jsou i nízké rostliny ve společnosti sloupovitých Thunbergových kultivarů Helmond Pillar.

Dřišťálu sluší i úpravy do geometrických tvarů. Zahrada tak získá na dramatičnosti.

Kvůli ostrým trnům, které mohou přivodit bolestivé zranění, nevysazujeme dřišťály podél zahradních stezek, v blízkosti míst k posezení či dětských hřišť.

Keře s výškou dospělého člověka, jako třeba purpurový dřišťál ottawský (Berberis x ottawensis) Superba s elegantně sehnutými větvemi či vzpřímenější, nápadně kvetoucí dřišťál Darwinův (Berberis darwinii) s listy jako z cesmíny perfektně zastanou úlohu solitéry. Spolu s ostatními mohutnými druhy se rovněž hodí do větrolamů a neprostupných, takzvaně bezpečnostních živých plotů.

Dřišťál Darwinův kvete

Stálezelený dřišťál Darwinův nese jedny z nejkrásnějších květů. Jsou pomerančově oranžové a visí na růžových stopkách.

Ráj pro užitečná stvoření

Řada druhů na jaře úchvatně kvete a na hojnost nektaru vábí důležité opylovače. Zlatožlutými květy oplývá vzpřímeně rostoucí dřišťál Juliin a obloukovitě převislý dřišťál úzkolistý. Pomerančově oranžové jsou kvítky stálezeleného dřišťálu Darwinova. Visí na růžových stopkách. Už v létě se z květů vyvíjejí barevné plody, kterými nepohrdnou kosi ani drozdi.

Dřišťály vůbec jsou pro ptáčky jako stvořené. Z mnohých vyrostou husté robustní keře, které poskytují ideální podmínky ke hnízdění. Opeřenci v nich také s oblibou odpočívají, nechávají sušit peří po koupeli nebo se schovávají před deštěm. Cítí se tu v bezpečí, jako by věděli, že se kočky husté, otrněné změti větví vyhýbají.

Tuhý kořínek

Přirozeně dřišťály rostou téměř všude od subtropických lesů po sněhové pásmo Himálaje. I na zahradě prospívají takřka v jakémkoli prostředí od skalky přes návětrný svah až po břeh rybníčku, není-li trvale zamokřený. Radost dělají i na balkoně uprostřed města. Milují slunce, i když zlatolisté sorty ocení částečný stín.

  • Důležitá je dostatečná cirkulace vzduchu, jinak se zvyšuje riziko napadení padlím. Keře si vystačí s vodou ze srážek, ovšem v nádobě je zaléváme pravidelně!
  • Totéž platí pro hnojení. K rostlinám ve volné půdě na jaře přihodíme dávku vyzrálého kompostu.

 

Místo výsadby důkladně rozvážíme, dřišťály sice snášejí přesazování, ale pro samé trny to není nijak příjemné. Silné rukavice a dlouhé rukávy nosíme také při řezu. Ten není nutný, ale docela dobře možný, rostlina většinou obrazí i po hlubokém sestřihu.

Pozor na žravé larvy

Postrachem dřišťálů, především druhu thunbergii, je pilatěnka dřišťálová, drobný černý hmyz, jehož nenasytné bělavé larvy s černými puntíky a žlutými skvrnkami dokážou během několika týdnů odlistit celý keř. Při pravidelné kontrole mezi květnem a říjnem larvy sbíráme a mechanicky ničíme. Při velkém množství záškodníky setřeseme na tkaninu rozloženou pod keřem.

Foto autorka

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

15. 12. 2019

Studené pařeniště v prosinci: Zeminu vyměníme za suché listí

Koncem roku vybereme z pařeniště zeminu, kterou jsme používali během sezony pro pěstování rostlin. V zahradě ji můžeme použít k různým účelům. Část zeminy z lože pařeniště necháme promrznout.

zobrazit další rady a tipy