Dračíky: neobvyklé trvalky, pozor ale na zimovzdornost

19. 12. 2022

Velkokvěté dračíky (Penstemon) jsou na zahradnických výstavách nabízeny často, zato na zahradách jsou k vidění pomálu.

Tvoří poměrně specifickou skupinu vytrvalých zahradních květin. Je to dáno především tím, že tyto rostliny patří v tuzemských podmínkách spíše mezi nespolehlivě zimovzdorné trvalky.

Dračíky patří mezi velmi zajímavé trvalky

Dračíky v kombinovaném trvalkovém a letničkovém záhonu

Kdy dračíky přežijí či nepřežijí zimu

Na to, zda naši zimu ve venkovních výsadbách přežijí, má vliv:

  • Četnost mrazivých dní.
  • Výraznější výkyvy počasí během zimních měsíců.
  • Střídání relativně teplých dnů a dnů, kdy teplota klesá hlouběji pod nulu.
  • Zimování na venkovních záhonech rovněž neprospívá těžší, příliš přemokřená půda, kde může docházet k zahnívání kořenů.
  • Asi nejhorší jsou pak déletrvající silnější holomrazy, orientačně méně než –10 °C po dobu delší než 2–3 týdny. Takové počasí rostliny málokdy přežijí.

Pokud má zima mírnější průběh a teploty se drží kolem nuly nebo klesají jen mírně pod nulu, řekněme kolem –5 až –10 °C, a pokud jsou rostliny vysazeny v propustnějším substrátu, mohou přečkat i zimní období venku relativně bez problémů. Problém je však to, že se na takový průběh zimy nedá příliš spoléhat.

Záleží na původu

Nespolehlivá zimovzdornost je u této skupiny dána především původem zahradních kultivarů. Jde totiž o odrůdy, na jejichž vzniku se podílely spíše teplomilnější druhy dračíků z Mexika a jihu USA.

Šlo např. o druhy P. campanulatus, P. gentianoides, P. hartwegii, P. isophyllusP. cobaea. Zejména posledně jmenovaný je mimořádně efektní, ale bohužel i krátkověký druh, který vyniká velkými, bělavě růžovými či nafialovělými květy s tmavšími nachovými žilkami. Lze jej pěstovat i v našich podmínkách, ideálně ve štěrkovitých, propustných substrátech. Málokdy ale vydrží déle než 3–4 roky.

Celá tato hybridní skupina vyniká:

  • stálezeleností,
  • velkými, pastelově zbarvenými květy

a je známa pod zahradnickými jmény P. × gloxinioides nebo P. × hartwegii-hybridy.

Lze k nim přiřadit i kultivary druhu P. × mexicali, které jsou obvykle drobnější, s užšími listy a o něco menšími květy. Jednotlivé odrůdy dorůstají obvykle výšky 60–90 (110) cm.

Sortiment čítá několik desítek kultivarů, které se liší především barvou květů a částečně i jejich velikostí. K nejčastějším barvám květů patří odstíny červené, fialové, modrofialové, purpurové, růžové i bílé. Častá je i dvoubarevnost květů. Z bohaté kultivarové nabídky lze zmínit například:

  • bělavě fialový Alice Hindley,
  • jasně oranžově červený Flame,
  • bílo červený Lord Home,
  • tmavě modrofialový Midnight,
  • růžovobílý Thorn,
  • čistě bílý Weiss,
  • fialový Russian River,
  • nachově červený Rich Ruby aj.

Hezký a relativně i spolehlivěji zimovzdorný je kultivar Carillo Red (P. × mexicali) s jasně červenými květy.

Většina kultivarového sortimentu se udržuje vegetativně.

K příkladům generativně množených kultivarů patří např. Arabesque, série Tubular Bells, Sensation Mix, výše zmíněný Carillo Red aj.

Dračíky na dva způsoby

Použití velkokvětých kultivarů dračíků na zahradě je v zásadě dvojí:

  • Pěstují se v kombinovaných trvalkových a letničkových záhonech na stanovištích na plném slunci. Výrazného okrasného efektu, včetně opakovaného kvetení, dosahují především v půdách propustných, za vegetace nevysychavých a dobře zásobených živinami.
  • Spíše opomíjenou variantou je jejich použití coby nádobových rostlin na terasy nebo balkony. Zejména v nádobách tvořených kombinací více druhů rostlin s různým typem růstu mohou představovat efektní vertikální prvek. Pokud máme možnost nádobu s dračíkem na zimu uložit na světlé a chladné místo, i kolem 0 °C, pak rostlina spolehlivě vytrvá i do dalšího roku.
Suťový záhon v pátém roce své existence

Páté jaro suťoviště s plamenky a dračíky. Část suti se dosypávala až po vysazení rostlin.

Výhodou velkokvětých dračíků je také to, že ochotně opakují kvetení. Poprvé obvykle nakvétají počátkem července. Po odkvětu je dobré květenství odstřihnout. Rostliny pak obrůstají novými výhony a opakují kvetení ještě koncem léta.

Díky tomu, že spolehlivé zimování je opravdu značně nejisté, jsou v našich podmínkách tyto rostliny uplatnitelné spíše jako vegetativně množená letničková kultura. Zimování je možné při teplotách kolem 0 °C, ideálně na světle.

Snadné množení

Velmi snadné je množení pozdně letními a podzimními, polovyzrálými řízky ve skleníku či pařeništi a následné zimování zakořenělých rostlin při teplotě 5–8 °C. Řízky je možno odebírat až do prvních mrazíků.

Kultivary množené osivem se vysévají poměrně časně, ideálně již koncem ledna nebo v únoru při teplotě 20–22 °C. Vyžadují dostatek světla.

I přesto, že tyto dračíky nepatří k rostlinám, na jejichž zimování venku se lze spolehnout, stojí tato skupina za vyzkoušení. Koneckonců rostlin, které se pěstují jako letničky, přenosné rostliny nebo krátkověké trvalky, je celá řada, tak proč k nim nepřidat i velkokvěté dračíky, které navíc přinášejí méně obvyklé tvary květů a výrazné pastelové barvy.

Zdroj: Autor je kurátorem sbírek trvalek a okrasných rostlin Botanické zahrady v Praze Troji.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

Dračíky jsou nádherné, ale přesně jak píšete, u velkokvětýh druhů je problém s vymrzáním. V Praze u paneláku, dokone i v jílovitější půdě mi jeden zdatně přežívá už třetí zimu (ale nasazuje později květy a moc se nerozrůstá), na Vysočině u rodičů přežil ze 3 rostlin první zimu jeden a minulou zimu žádný.. Bohužel se moc nestíhají rozrůst, tak nemohu zkusit řízkování.. Mám i drobnokvětý dračík, který je nižší, ale zase kvete kratší dobu.. Ze semen se mi dračík nikdy nepodařilo vypěstovat. Dala jsem tomu 3 pokusy a už to zkoušet nebudu. Jinak Vaše dračíky v Botaniké zahradě v Tróji vždycky obdivujeme, jsou nádherné. A v Botanické zahradě jsem si všimla devaterníků, které mamce na skalce na Vysočině kvetou dokonce celé léto, bez zvláštní péče, bez zalévání! A plevel pod nimi nemá šanci růst. 🙂 Přejeme hezké vánoční svátky.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

26. 1. 2025

Které odrůdy jádrovin jsou náchylné ke strupovitosti a padlí

Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.

zobrazit další rady a tipy
1
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x