Základní chyby v řezu ovocných stromků po výsadbě

15. 1. 2023

Mnoho let se autor následujících řádků setkává ve své sadařské praxi s následky chybného řezu ovocných stromů. Vybíráme příklady omylů.

Je mi jasné, že ne každý majitel zahrádky je ovocnář. Řez ovocných stromů je značně složitá problematika a nikdo se nenaučí dokonale řezat stromy jedním přečtením nějaké příručky. Chce to léta praxe. Přesto mě míra neznalosti základních pravidel řezu někdy udiví.

Co je také důležité při řezu ovocných dřevin

Velice se přimlouvám, aby před vlastním řezem každý, kdo si není jist, prostudoval odbornou publikaci. Pokud mohu doporučit, vybral bych si tuzemského autora. Některé překlady se týkají jiných klimatických podmínek a nedají se zcela aplikovat na zahradách v Česku.

Také na internetu je potřeba vybírat články seriózních autorů a stejně tak internetové diskuse. Pozor na naprosté nesmysly a zatvrzelé fanatiky.

Chyba z největších: absence řezu po výsadbě

Jednou z největších chyb řezu ovocných stromů, která se později špatně napravuje, je stromek po výsadbě vůbec neostřihat.

Důvod, proč stromek upravit, je jasný:  Mladé stromky určené k prodeji jsou ve školce vyorány. Přitom většinou přijdou o tři čtvrtiny veškerých kořenů. Abychom udrželi rovnováhu, po výsadbě takovému stromku musíme stejně hluboce seříznout korunku.

Tento řez děláme na jaře a to i v tom případě, že jsme stromek vysazovali již na podzim. Čím hlouběji korunku seřízneme, tím lépe stromek roste.

Bez povýsadbového řezu ovocných dřevin hrozí, že stromek zababčí

K zababčení tohoto stromku přispěl nejspíš i hryzec vodní, který poškodil kořeny

Redukovaná kořenová soustava stačí dostatečně vyživit všechny ponechané pupeny. Pokud řez po výsadbě neprovedeme, stromek většinou nenaroste, takzvaně zababčí.

Nemá žádné přírůstky. Sice začne tvořit květní pupeny a uspíší se plodnost, ale korunka je neduživá a unese minimální množství ovoce.

Taková chyba se později odstraňuje hlubokým seříznutím do starého dřeva.

Často se v odborné literatuře, zejména u štíhlých vřeten, setkávám s doporučením, že stromky po výsadbě se vůbec neřežou. Potom okamžitě vstupují do plodnosti a sklizeň se dosahuje už ve druhém roce.

Toto platí pouze v tom případě, že stromek vysadíme do optimálních podmínek. Takové může zajistit pravidelná kapková závlaha, nejlépe s řízenou výživou. Ne všude bývá k dispozici.

Ze své zkušenosti doporučuji řezat štíhlá vřetena po výsadbě a výhony pak během vegetace ohnout do tupějších úhlů. Podpoříme tím včasnou plodnost.

K řezu ovocných stromků patří i ohýbání výhonů kolíčkem

Úhel odklonu výhonu zvětšíme i vzpěrou, kterou může být kolíček na prádlo

Místo řezu ovocných dřevin lze výhony a letorosty ohýbat

U moderních nízkých tvarů je ohýbání výhonů a letorostů součástí pěstebních opatření. Nevhodně rostoucí výhon spíše vyvážeme do požadované polohy, než abychom ho odstranili. Podobně doporučuji si vyzkoušet, jak ovlivňuje poloha výhonu jeho růst nebo plodnost. Čím větší je úhel odklonu výhonu od vertikální osy, tím více násady plodů se na výhonu objeví a tím méně roste. A naopak: Čím je úhel odklonu menší, tím více výhon roste, ale tím méně nasazuje plodů.

Výhony lze tvarovat a ohýbat různými způsoby. Ideální stav je v případě, když máme vybudovanou opěrnou konstrukci, takzvanou drátěnku. Můžeme si také pomoci různými závažími.

Osobně preferuji silnější izolovaný drát. Tento spirálovitě obtočím kolem tvarovaného výhonu a natvaruji jej do požadované polohy. Je to levné řešení a velice rychlé.

Místo řezu lze často použít ohýbání výhonů

K řezu ovocných stromků patří také možnost tvarovat korunu ohýbáním výhonů a letorostů zafixovaným drátem

Při tvarování koruny buďte trpěliví

Výsledek řezu ovocných stromů ovlivní i použitá podnož

Nesprávně založená korunka jabloně na bujně rostoucíá podnoži

Velice častou chybou u kmenných tvarů je předčasné zakládání jednotlivých pater. Pokud už někdo chce například na volně rostoucím zákrsku či čtvrtkmenu zapěstovat více pater, nesmí přitom být netrpělivý.

Je potřeba zapěstovat první patro, toto nechat pořádně zesílit, a teprve potom založit patro druhé.

Často vidím, zejména u palmet, pokusy co rok, to založení jednoho patra. Co se stane? Podle zákona apikální dominance rostou nejvyšší patra daleko intenzivněji než patra spodní.

Spodní patra zakrní, navíc je později zastíní patra horni. Dospodu se nedostane dostatek světla, ovoce tam buď není, nebo je nekvalitní. Stromek roste nepravidelně. V ovocnářství platí zásada, že kam se nedostane slunce, tam není kvalita.

Příliš nízká patra v koruně stromu

Velkou chybu představuje založení mnoha pater blízko sebe. Pouhých 40 cm mezi patry, to není dobrý záměr. Ani 5 pater v koruně stromku vysokého 2,5 metru. Do koruny se nedostane dost slunce. U takového stromku bych volil maximálně dvě patra a ohnutí terminálu. (Pokud bych vůbec druhé patro zakládal.)

Toto platí zejména v okrajových oblastech pěstování teplomilných druhů, jako jsou meruňka nebo broskvoň. Daleko lépe se tu uplatní dutá koruna.

Přečtěte si o dalších chybách v řezu ovocných stromů a také o termínech řezu v souvislosti s jejich plodností.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments

u stromků,hlavně u jabloní a broskve mám rád kotlovitou korunu,která se musí tvarovat už od malého stromku. V podstatě se tlumí růst prostředního terminálu ( řeže se tak, aby okolní větve byly výš než prostřední terminál – nesmí se ale úplně odstranit) a výhoda je,že síla z prostředního terminálu se přenese do ostatních kosterních větví,které si zapěstujeme ven v úhlu 45 stupňů a koruna je vzdušná ,kam může slunce. Navíc ty boční větve jsou silné, udrží i silnou úrodu

Jak založit korunu na prutu (kmeni) mladé jabloně, který má první větvení ve výšce
180 cm ?

Jestli chcete vysokokmen, pak zhruba deset oček nad větvením, horní očko necháte, druhé, popř. třetí vyloupněte, dvě očka nad větvením také. Pak založíte v roce korunu ve výšce VK a v červenci můžete to větvení na větevní kroužek odříznout.
Jestli chcete něco nižšího, pracujte s očky na kmínku pod větvením, jako na špičáku, odstraňte ale vše výše, i s nejnižším větvením.

Prosím jestli byi někdo poradil,nemohu dohledat. Na jaře tohoto roku zasazený stromek (jabloň), kosterní větve jsou velmi nizko a chtela bych je mit vyse. Pokud se nemylim, kosterní vetve odstranim na tzv.spicak a počkám,az stromek založí nové? Ale především mne zajímá,mohu tento špičák udělat již před vysadbou? Nebo počkat rok na příští jaro? Co by se stalo, pokud bych stromek rizla na špičák jiz teď pri výsadbě?
Moc děkuji za odpověď

Určitě odstraňte kosterní větve, vše co se nehodí teď, hned po výsadbě, na větevní kroužek. Příští jaro byste musela odstraňovat silnější a starší větve. Nečekejte až stromek něco udělá sám, pomozte mu. Jestli má terminál potřebnou výšku, vytvarujte korunku letos, jestli ne, seřízněte ho, aby narostl do podzimu na potřebnou výšku.
…Víte, já mám před očima nějaký stromek, který jsem si vykouzlil podle svých představ a Vy máte konkrétní, jedinečný kus, o kterém nevím nic. Ani odrůdu, ani podnož, ani jak je vysoký, nic, takže logicky ani nevím, jestli by ta oprava šla udělat letos na stávajícím výpěstku, nebo až příští rok, na novém terminálu.

Prosíme o radu. Vloni na podzim jsme zasadili meruňku, měla krásnou korunu i kořeny. Bohužel, na jaře se na koruně neobjevil žádný život, pupeny byly jako zaschnuté. Až teď jsme zjistili, že ze spících pupenů na kmenu vyrůstají větvičky. Můžeme si z nich zapěstovat znovu korunu a jak ? Máme postupovat jako u špičáku ? Vyvazovat větvičku do určité výše ,pak ji zastřihnout a vytvořit korunu ? Díky .

Z pupenů na kmínku stromku, kterému zaschly pupeny na větvičkách lze z toho nejlépe položeného zapěstovat nový terminál.
Ano, můžete také využít starý kmínek jako mrtvý čípek na vyvázání nejlépe postavené větvičky a vyříznout ho až po sezoně. Ale jak ten stromek vypadá, co budete dělat konkrétně, vidíte jen Vy. Ode mne je to teorie.

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

23. 2. 2024

Dusičnany v zelenině, kde je jich nejvíc

Každý kdo pěstuje na své zahrádce zeleninu, usiluje o její co nejlepší kvalitu. O té ale nemůže být řeč, pokud má pěstovaná zelenina vysoký obsah dusičnanů. Dusíkatá hnojiva (dusičnany) jsou hnojivem urychlujícím růst, které rostliny přijímají pro tvor

zobrazit další rady a tipy
7
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x