Pamatuji z dětství, že babiččin hrob býval na hřbitově vyzdoben stejně jako ty okolní. Podzimní macešky na jaře střídaly voskovky či lobelky.
Málokdy se na hřbitově vysazovalo něco jiného, například afrikánky, drobné astřičky, bělolisté Senecio (starček), Pilea (pilea), sedmikráska. Květiny se tehdy dělily na hřbitovní a zahradní. Domů do květináče či do vázy nikdy nepatřily chryzantémy, voskovky ani macešky. Jedině snad afrikány, astry a cínie mohly zdobit ve váze hrob i pokoj.
Výsadby květin do nádob na hřbitov se dnes neliší od truhlíku za oknem
Ale vzhled hřbitovů se už řadu let mění a s ním i květiny vysázené v miskách. Na stinných a vlhkých místech zůstaly nejoblíbenější lobelky a macešky a to třeba po celý rok. Bývají tu však i Pilea či vrbina nebo krásné a bohatě kvetoucí kejklířky, Ageratum (nestařec), někdy i břečťan, vřesovec, vřes a barvínek.
Nestařec pro pěknou vzpomínku
Na světlo a slunce jsou z dnešního pohledu nejvhodnější rostliny zdobící skalky – netřesky, lomikámeny, rozchodníky a z letniček afrikánky, voskovky, gazánie. Některé výsadby kopírují okenní parapet. Tehdy mají lidé misky a truhlíky osazené pelargóniemi, petuniemi, molicí (moudem, Plectranthus).
Také v Česku ovlivňují výběr a skladbu hřbitovních květin zahradní architekti a majitelé zahradnictví víc než v minulosti. Dnes již málokdo ve městě pěstuje za oknem květinky proto, aby je vysadil před létem do misky na hřbitov. Na vsi to bývá trochu jiné, ale i tak: Stačí, když máte svojí misku a představu, všechno ostatní za vás udělají ruce zahradníka.
Afrikány, aby na hřbitově nebylo tolik smutno
V odolnosti teplu a suchu by na hřbitově mohl jmenovaným letničkám konkurovat například kosmatec (Dorotheanthus, zářivka), nevadlec (Celosia), drobné astry, plamenka (Phlox drummondii), šáter (Gypsophylla muralis), šalvěj zářivá (Salvia splendens), sporýš (Verbena), šrucha (Portulaca), jiřinka (Dahlia).
Stín prozáří kopřivěnka (africká kopříva, Coleus), netýkavky (Impatiens). Z trvalek ve stínu dokážou zdobit hosty, kopytník (Asarum), některé nižší druhy ostřic, kapradiny, zběhovec ve všech barvách listů.
Sucho snáší a velmi dobře přes léto vypadá například ovsík Arhenantherum bulbosum Variegatum, stříbrná kostřava Festuca glauca, tmavě zelená Festuca Wallichiana, smělek (Koeleria glauca), z nízkých trvalek kakosty (Geranium), devaterníky (Helianthemum), mateřídoušky (rod Thymus), barvínek (Vinca minor i V. major). Atraktivní jsou plazivé a mini růže.
V miskách vyniknou a slunci dokážou vzdorovat i pokojové rostliny – sukulenty. Zelíčka pocházející z Kanárských ostrovů patřící do rodu Aeonium, drobná Agave, Echeverie (též zvané zmrzající netřesky), rozchodníky, druhy rodu Delosperma, Lampranthus.
Další skupinou do výsadeb jsou drobné jehličnany, stálezelené listnaté keře a vřesovištní rostliny. Potřebují co nejobjemnější misky.
Výsadbu je vhodné doplnit rostlinami zakrývajícími povrch misky, popřípadě nastýláním drobně drcené kůry.
Letničky pilea, senecia a gazánie
Letničky a citlivé trvalky na podzim nahradí výsadba macešek, sedmikrás, senecia (Senecio bicolor též. Cineraria), dušičková výzdoba.
Netřesky a další trvalky jsou zpravidla trvalou, nepřemisťovanou ozdobou. Zimní péče není příliš složitá, ale zahrnuje nejspíše dvě až tři základní opatření.
Macešky jsou na hřbitově tradičními květinami
Obdobně jako v zahradě se musí zalévat v zimě zejména stálezelené listnaté dřeviny – buxus, brslen, brčál či barvínek, vřesy a vřesovce a též jehličnaté stromečky jalovce, cypřišky, smrčky…
Platí pravidlo, že světlé misky mají přednost – půda v nich se na slunci tolik nezahřívá, kořeny rostlin neničí rozmrzání zeminy ve dne a zamrzání v noci.
Pokud by to záleželo na mně, vyndal bych tyto výsadby v listopadu s balem a zahrábl je na zimu do zahrady, do stínu, na místo od jihu chráněné nebo je tam dal i s mísou. V objemu země pomaleji zamrzají i rozmrzají, daří se jim lépe.
Foto autor
O úspěchu rostlin pěstovaných pro pietní aranžmá rozhoduje vedle jejich výběru také substrát, do kterého rostliny vysadíme.
Do širokého sortimentu rostlin vhodných na skalky lze počítat také nejrůznější drobné i větší skalničky, které vyžadují relativně více péče než jiné.
Jako nádoby pro okrasné rostliny lze v podstatě použít cokoliv, do čeho lze sázet. Měli bychom však vybírat jen takové, které rostlinám budou svědčit.
Málokterá letnička má tak výrazně barevné listy jako okrasná kopřiva, navíc dobře snáší polostín. Hodí se do nádob i na záhon; coleus sice bývá zařazován mezi hrnkové květiny, ale moderní odrůdy rozšířily jeho…
Doba zakořeňování přezimovaných hlíz begonií je přibližně 3 až 4 týdny. Výhodné je předklíčení na sucho při teplkotě 15-20 °C a ve tmě. Zhruba po týdnu se objeví na plošší straně malé puky. Hlízky opatrně očistíme od starých zbytků kořenů a vysadíme.
Co vysázet do misek aby to neokousaly srny /lesní hřbitov/. Zatím skoro vše co kvete okoušou.
Snad netřesky, rozchodníky, zakrslé formy tújí, cypřišků. Jalovce, smrčky, borovičky klidně okoušou. Taky si myslím, že nežerou barvínek.