
Čím osadit rašeliniště? Gruntem je rašeliník, pýchou masožravky
23. 8. 2022Rašeliniště vyvolává emoce jako dům. Musí se postavit, ale zabydlování jeho zelených obyvatelek už je pro pěstitele vzrušující odměnou.
Mezi různorodými zahradními trvalkami se vyskytují druhy a odrůdy, které jednou svou vlastností převyšují jiné: Dlouho kvetou.
Kvetení je bezesporu tím nejatraktivnějším, co dělá květinu květinou. Jistěže existují i další významné vizuální vlastnosti trvalek, jako je barva olistění, atraktivní listy, jarní rašení, plody, podzimní vybarvení. Jak dlouho kvetou, to je však zásadní. Ve většině případů je to právě květ, který rozhodne o tom, zda po květině zatoužíme.
Při výběru rostlin v katalozích bývá často zobrazován pouze květ, jeho barva, tvar či velikost. Důležité je vědět o rostlinách i to, jak dlouho kvetou.
Například veliký, atraktivním květ máku vydrží na rostlině dva tři týdny, poté opadá. Většina běžných trvalek kvete tři až pět týdnů. Jsou však mezi trvalkami i rekordmani, kteří kvetou měsíce. Mezi nejdéle kvetoucí trvalky patří:
Vitální kříženec kakostu himalájského (Geranium himalayense) a kakostu Walichova (Geranium wallichianum Buxton’s Variety) dorůstá 50–60 cm. Na vhodném stanovišti zabere jedna rostlina bez problémů i plochu jednoho metru čtverečního. Může i ohrozit své květinové sousedy. Nicméně její až 5 cm velké modro fialové květy, které vykvétají od června do října, tedy i déle než 4 měsíce, za takové riziko stojí.
Rostlina miluje svěží, na živiny bohaté půdy a slunná stanoviště. Dobře snáší také toulavý stín. Rozanne můžeme použít jako monokulturu a doplnit ji třeba jarními cibulovinami. Ty vyplní prostor z jara, protože kakost raší spíše později a zároveň později se v záplavě svěžích listů schovají zasychající listy cibulovin.
Vhodný je také jako trvalka okraje porostu v kombinaci s dalšími vitálními a vyššími druhy jako třeba udatny (Aruncus), ploštičníky (Actaea, Cimicifuga), rozrazilovce (Veronicastrum), kterým vytvoří spodní patro.
O kvalitě tohoto kultivaru svědčí také množství ocenění po celém světě. A na trhu přibývají další nové odrůdy kakostů, které dlouho kvetou. Například Azure Rush, Sweet Heidy, Pink Penny, Brookside aj. Nicméně Rozanne se stala legendou.
Neprávem nedoceněná trvalka marulka šantovitá Triumphator je v podstatě totožná s botanickým druhem marulky (Calamamintha nepeta subsp. nepeta), který však bývá často zaměňován za jiný, méně výrazný poddruh – glandulosa.
Triumphator, trsnatá, vytrvalá bylina s drobným lesklým listem, dorůstá do 30–40 cm. Vytváří atraktivní kompaktní habitus. Daří se mu na slunných suchých stanovištích, kde vydrží i na nejsušších místech. Kvete drobnými bílými až světle fialovými kvítky od července do října.
Celá rostlina je velmi aromatická a patří mezi léčivé rostliny. Je málo známou včelařskou trvalkou, protože v době květu je doslova obalena hmyzem a zejména včelami. Velmi dobře se kombinuje s mnoha dalšími nízkými i vysokými trvalkami ze suchých stanovišť, jako je například oman mečolistý (Inula ensifolia), mateřídouška (Thymus), rozrazil (Veronica), levandule, šalvěj, agastache.
Krátkověká, ale dlouho kvetoucí trvalka dorůstá 70–100 cm, libuje si na suchém, slunném stanovišti. Má trsnatý, lehký charakter vzrůstu. Na živných stanovištích může rozklesávat. Špatně se v dospělosti přesazuje, proto je lepší ji sázet jako malou rostlinu a nechat na místě přesít. Pak vydrží na místě dlouhé roky.
Svíčkovec (Gaura lindheimerii) kvete od poloviny června do září bílo-růžovými kvítky na elegantních, tenkých květních lodyhách, které se snadno rozpohybují i ve vánku. Jeho přítomnost v záhonu dává výsadbě vzdušnost a eleganci.
Je vhodný do kombinací s třapatkovkou (Echinacea), třapatkou (Rudbeckia), šuškardou (Liatris), travinami a většinou dalších, středně vysokých prérijních a stepních trvalek.
Mnohdy se používá jen jako letnička v nádobách s jinými letničkami. Zejména kultivary s růžovými květy či panašovaným listem v našich podmínkách skutečně letničkami jsou a zimu u nás nepřežijí ani se nepřesejí.
Pokud chceme svíčkovec použít jako trvalku, která se bude v záhonech přesévat opakovaně, je lépe využít bělokvěté kultivary nebo nejlépe čistý botanický druh.
Čemeřice (Helleborus) patří mezi trvalky, které vykvétají jako jedny z vůbec prvních poslů jara. V závislosti na teplotě a množství sněhu je to většinou na konci února. Přitom květy na rostlině zůstávají vlastně po celou sezonu, okvětní plátky většiny zahradních hybridů pouze zezelenají a ztrácí se tak v novém olistění.
Květy jsou patrné však často až do konce května. Některé druhy, např. čemeřice smrdutá (Helleborus foetidus), mají květy již od počátku zelené.
Mezi čemeřicemi nalezneme mnoho mezidruhových kříženců, nejčastější jsou kultivary od čemeřice východní (H. orientalis, označované jako H. hybridus). Zahradní kultivary mají výraznější květy, mohou mít různou kresbu, často tečkování na květu, běžné jsou plnokvěté formy.
Všem čemeřicím se daří ve stínu až polostínu, v živné půdě. Většina z nich má rada přirozený listový opad, nalezneme je mnohdy pod staršími stromy, kde se ochotně přesévají. Dají se kombinovat s mnoha dalšími hajničkami.
Tyto nehlíznaté dymnivky (Corydalis lutea, C. alba) vyhledávají zejména spáry mezi kameny na slunných, poloslunných a místy i zastíněných stanovištích. Jak již název napovídá, dymnivka žlutá kvete jasně žlutým a dymnivka bílá bílým květem. Mimo barvu květu jsou obě dymnivky zaměnitelné a vyhovuje jim i stejné stanoviště. Kvetou neúnavně od května do srpna, také patří mezi nejdéle kvetoucí.
Zejména na sušších stanovištích a ve spárách zdí se samovolně přesévají a mohou se stát až plevelem. Nedaří se jim pouze v hustějším zápoji ostatních rostlin, odkud rychle mizí. Jako rostliny do suchých zídek, ale i do suchého, nezapojeného polostínu jsou jedinečné svou délkou kvetení.
Foto autor
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …