Kdo to zná? Zima někdy přijde bez ohlášení a zaskočí nás, protože na zahradě zůstaly třeba odkvetlé letničky nebo trvalky a keře bez úprav.
Květen je na zahrádce rušné období. Vrcholí výsadba trvalek, letniček a po 15. květnu můžeme vysazovat i druhy, které nesnášejí mráz.
Begonie ozdobí svým květem nejeden parapet, kam za celý den nezasvítí přímé sluneční paprsky. Dobře snáší i chladnější počasí.
Velkokvěté dračíky (Penstemon) jsou na zahradnických výstavách nabízeny často, zato na zahradách jsou k vidění pomálu.
Jícnovky neboli eustomy mě nadchly hned dvakrát. Nejen krásou, ale i zjištěním, že je lze pěstovat jak ve skleníku, tak venku jako letničky.
Dvorek ve městě změníme v intimní prostor. Využijeme přítomnost starých domů, přizpůsobíme dlažbu a doplníme nádoby s trvalkami a letničkami.
Ve starověkém Řecku se bůh řekl Dios a květina anthos. Hvozdík nese označení Dianthus ve svém botanickém názvu dodnes.
Také pro krásu rostlin jsme si tolik oblíbili srpen. Dokvétají keře, jako jsou hortenzie, kvetou záhonové růže, rozkvétají první vřesy.
Do tuzemských výsadeb se diascie dostala z jižní Afriky, odkud pochází celá řada zajímavých letniček. Tato nás ohromí množstvím květů.
Bylinky uvolňující rozmanité těkavé silice byly odedávna používány jako repelent, chránily lidi, ale také další rostliny před hmyzími škůdci.
Existují různé způsoby stínění skleníku během vegetace – nátěry, zakrytí rákosovými rohožemi, maskovacími sítěmi nebo vnitřními závěsy. Výhodné je využití révy vinné. Pro menší skleníky postačí jedna sazenice (hlava) – rostoucí ve skleníku.
