Co v červenci svědčí okrasným rostlinám
24. 7. 2022V červenci pomáháme okrasným rostlinám s vláhou, výživou i kvetením, bráníme je před chorobami. Připomeňme, na co pamatovat.
Jícnovky neboli eustomy mě nadchly hned dvakrát. Nejen krásou, ale i zjištěním, že je lze pěstovat jak ve skleníku, tak venku jako letničky.
Jícnovka velkokvětá (Eustoma grandiflorum), rostlina příbuzná hořcům, pochází ze Severní Ameriky z oblasti Texasu, Arizony, Colorada a Mexika. Američané jí říkají růže z Texasu. Ačkoliv byla objevena v pouštních oblastech, není typickou pouštní rostlinou.
V oblastech původního rozšíření roste podél řek a v údolích, kde je možnost přístupu k vodě. V létě, kdy jsou srážky méně časté, se pouštějí kořeny za vodou do velkých hloubek. Z tohoto důvodu je pro pěstování eustomy kořenový systém klíčový.
(I. etapa 1.–14. den)
Semena eustom se prodávají v peletkách jako obalované osivo. Klíčí za 10–15 dní, teplota půdy by měla být 20–25 °C. Vysévám je v polovině ledna a druhý výsev provádím asi za čtyři týdny, aby nekvetly všechny najednou.
K výsevu používám dřevěné truhlíky 25×25 cm, hluboké asi 8–10 cm. Truhlík naplním výsevním substrátem do výšky asi 3 cm od vrchu truhlíku. Peletky rozložím na lehce utlačený povrch substrátu do sponu 1,5×1,5 cm, aby měly dostatek prostoru. Pak postřikovačem povrch důkladně zavlažím a truhlík postavím do misky, ve které je voda.
Jelikož je truhlík dřevěný, nasává vodu a vlhkost předává substrátu a peletkám. Truhlík překryju sklem, trochu místa ale nechám pro větrání. Do vyklíčení nesmí povrch truhlíku a peletky oschnout. Truhlík s výsevem umístím na parapet k oknu. Za truhlík dám zrcadlo, které odráží světlo na vzcházející rostlinky.
(II. etapa 15.–21. den)
Jakmile se objeví klíčky, přesunu truhlíky na místo s dobrou cirkulací vzduchu, ideálně opět k oknu. Teplotu snížím na 15–20 °C. Snažím se zajistit, aby denní teploty nepřesáhly 25 °C a noční neklesly pod 10 °C.
Pokud se tyto podmínky nedodrží, semenáče se přestanou vyvíjet, narostou pouze listy, rostliny zůstávají v klidovém stadiu a nevytvářejí se stonky a vzniká tzv. růžovitost. Té se můžeme vyhnout i tak, že teplotní režim upravíme na teploty 25 °C přes den a 15–17 °C v noci po dobu 12 hodin. Tento teplotní chladný systém zabrání problémům v teplém období.
(III. etapa 22.–56. den)
Udržuji teplotu jako při vzcházení semenáčků. Rostlinky potřebují dostatek světla proto, aby se rostlinky nenakláněli. To je důvod, proč dávám zrcadlo za truhlík na parapetě.
Substrát by neměl být příliš mokrý a současně by měl mít spíše zásadité pH. Proto používám hnojiva s obsahem vápníku.
(IV. etapa 57.–60. den)
Pokud mají rostliny čtyři pravé listy, jsou připraveny k přesazení do sadbovače 4x4x4 cm. Eustoma má citlivý kořenový systém. Je dobré dbát na to, aby se kořínky při přesazování nepotrhaly.
Při pozdějším přesazování se aktivita kořenů snižuje, rostliny hůře koření, později kvetou a mají kratší květní stonky.
Rostliny v sadbovači přesouvám na dobře větratelné a světelné místo, jako je například regál ve skleníku, na který je dobré dát filc.
Největším problémem bývá napadení šedou hnilobou (Botrytis cinerea). Vyšší vlhkost substrátu je důležitá v raném stadiu vývoje, ale jakmile rostliny začnou dorůstat a objeví se první poupata, zavlažování omezím.
Rostliny se zalévají jen na půdu, ke kořenům, aby nedošlo k ovlhčení stonků a listů.
Ideální je kapková závlaha, nebo závlaha přímo do půdy do hloubky 5–8 cm, což napodobuje původní podmínky a podporuje vytvoření hlubokého a silného, kořenového systému.
(V. etapa 80.–150. den)
Dobře zakořeněné a asi 5 cm vysoké sazenice je třeba vysadit. Na záhon se mohou vysazovat až po 20. květnu. Vysazuji je do sponu 10×15 cm do zelinářských beden či do stejně vysokých řeznických beden. Bedny je třeba vyložit netkanou textilií a do dna vyvrtat otvory pro odtok přebytečné vody.
Jednotlivé rostliny lze pěstovat i v květináčích. Pro tyto účely jsou hrnkové odrůdy eustomy.
Eustomy se ve velkém pěstují na drátěnkách s oky 12,5 x 12,5 cm. Já používám pro jednotlivé rostliny tyčky z okrasných trav.
Nároky na živiny nemá nijak veliké. Po přesazení se hnojí nejlépe Kristalonem plod + květ v doporučené koncentraci jednou týdně, nebo vykvašeným slepičincem v koncentraci jednoho litru slepičinců do 10 l vody, 1x za 14 dnů.
V období intenzivního slunečního záření a vysokých teplot zastiňuji střechu skleníku 50% stínovačkou, abych zabránil blednutí květů.
Mezi otevřením prvního a druhého květu je delší časové období, než mezi otevíráním květů dalších.
První květy můžeme řezat samostatně, s kratším stonkem pro použití do vazeb. Následně se řežou celé stonky ve chvíli, kdy se otevírají druhé a třetí květy.
Nařezané rostliny je dobré uložit na 2 hodiny do vody teplé 20 °C proto, aby se napily. Poté se buď použijí do vazby nebo se uskladní v chladu, při teplotě 4 °C. Ve váze vydrží tři týdny a postupně rozkvétají další poupata.
Je dlouhodenní květinou. Přisvětlení ve fázi 6. listu v době od 22 do 2 hodin ráno pozitivně ovlivňuje dobu jejího vývoje a zkracuje dobu do kvetení. A v době krátkého dne musíme rostlinám zajistit minimální teplotu 15 °C a přisvětlení.
V řízené kultuře je možno tuto květinu pěstovat prakticky po celý rok.
Eustoma může být pěstována i jako dvouletka. Po odkvětu na podzim rostliny sestříháme asi na výšku 7 cm. Pokud nemáme vytápěný skleník, umístíme je do světlé místnosti, ve které je alespoň 10 °C. V létě pak kvetou asi o 1,5 měsíce dříve než nově vyseté.
Eustomy zaléváme na půdu ke kořenům, abychom se vyhnuli šedé hnilobě. Pokud je pěstujeme ve skleníku nebo fóliovníku, nepěstujme s nimi zároveň okurky. Mohli bychom mít problém se sviluškou. Při prvních příznacích použijeme přípravek na likvidaci roztočových škůdců.
Pěstované odrůdy se dělí na rané, polorané a pozdní. Jednotlivé odrůdy mají i doporučenou dobu výsevu.
Podle mých zkušeností je možné, při správné péči, tuto květinu pěstovat i venku na záhonu jako letničku. Při pěstování ve skupině ještě více vynikne.
Přeji všem hodně úspěchů při pěstování této krásně květiny. Ze začátku roste velmi pomalu, ale jakmile rozkvete, stojí za naši trpělivost.
Foto autor a Shutterstock
V době opadu listů tvoří všechny dřeviny na svých kořenech velké množství nových savých kořenů. Tento jev potvrzuje, že ještě před nástupem zimního klidového období dřeviny ukládají ve svých zásobních buňkách množství živných látek. Tento proces můžeme podpořit.