
Učme se znát a pěstovat trvalky, dají zahradě barevný rozměr
4. 10. 2023Kvetoucí trvalky patří mezi nejvýraznější zástupce bylin v zahradách. Trvalkové výsadby jsou čarovné. Proměňují se v průběhu celé sezony.
Kdo to zná? Zima někdy přijde bez ohlášení a zaskočí nás, protože na zahradě zůstaly třeba odkvetlé letničky nebo trvalky a keře bez úprav.
Na své zahrádce mám i zahradní domek. Můžu si v něm uvařit kávu, odpočinout, v zimě zatopit, přečíst si informace na obalech toho, co jsem si pořídil. Třeba elektrickou řetězovou pilu, elektrickou rotační sekačku či akunůžky na trávu a další věci, které mi usnadňují práci a vlastně život na zahradě.
Pamatuji si, kam jsem co položil, i když to občas bývají hromádky na neobvyklých místech. Přiznávám, jsem nepořádný člověk a sem tam nestíhám to, co bych chtěl. Třeba ukončit řádně sezonu.
Všude píšou, do kdy by měl mít člověk zazimováno, shrabané listí, ostříhané keře a trvalky a pod. No ale z toho můžou být klidně deprese. Ten, kdo má hotovo v polovině listopadu, má najednou čas přemýšlet o tom, že je krátký den, dlouhá noc a že není co dělat. Člověk o to víc lační po slunci, světle, dlouhém dnu.
Já to tak nemám. Určitě až do února budu přibíhat na zahradu s tím, že mám na papíře napsáno, co bych měl dělat. Začíná to vytrháním letniček, pokračuje úpravou trvalek, končívá řezem keřů.
I když je po Martinovi, příchod sněhu spíše překvapil. Zakryl listí, navlhčil ho, aby s jeho zatahováním do země neměly žížaly tolik práce. Mokré listí na nezmrzlé zemi je vláčné, dobře se s ním pracuje, říká si devět z deseti dešťovek.
Aksamitník je květinou, kterou skolí první mrazíky. Měl jsem známého, který je nikdy netrhal před mrazy. Tvrdil, že se mu daří zvyšovat odolnost rostlin proti chladu. Sbíral semena z těch, které byly mrazy nejméně postižené. Dělal to desítky let a vypadá to, že úspěšně. V jeho zahradě, a už i v mé, je možné setkat se s kvetoucími i mrazem a sněhem zakonzervovanými afrikány. Zasněžené a mrazíkem utužené rostliny jsou hezké do první oblevy. Pak už na ten kompost opravdu musí.
Rozchodníkovec je trvalkou, která láká hmyz na kvalitní nektar až do pozdního podzimu. Díky ní mohou některé včely samotářky a čmeláci stihnout naklást ještě nějaké vajíčko pro budoucí generaci, která se vylíhne až na jaře. Nektar a pyl, který sbírají, nemají jen pro svou potřebu, ale přikládají právě i k vajíčkům, aby vylíhlé larvičky měly z čeho žít.
Když nás zastihne sníh a mráz před likvidací rozchodníkovců, nic se neděje. Opakovaně mohou zamrzat, rozmrzat až do jara, kdy je seřízneme, přihnojíme, popřípadě rozsadíme na více míst v zahradě.
Keře, které bychom mohli seříznout v pozdním podzimu, zastupují v létě bohatě kvetoucí tavolníky. Mají různé tvary květenství, růžové a bílé barvy.
Odrůdy:
Tyto tavolníky můžeme řezat zase až těsně před jarem, klidně i v době rašení. Kvete na vyzrálých výhonech narostlých od jara. Kdyby nás chtělo napadnout řezat ty bělokvěté, třeba S. arguta nebo S. van Houttei, připravíme se o jejich kvetení. Ty kvetou na výhonech, které přezimovaly z minulého roku.
Občas je prokrastinace naopak ku prospěchu vzhledu zahrady pod sněhem. Ale asi by se to nemělo přehánět. Stačí, když budeme mít účelně vysazené trvalky a keře. Pokud je neupravíme radikálním řezem, budou nám tvořit kostru zahrady i v zimě, kdy ostatní rostliny stihneme vytrhat nebo radikálně upravit. A zahrada tak zůstane pěkná i v zimním období.
Foto autor
Je obecně známé, že většina soukromých zahrádek je přehnojena draselnými hnojivy a zejména fosfáty. V těchto případech je přihnojování plnými hnojivy zbytečné, až škodlivé. Pak je nejvhodnějším řešením přihnojení jen organickými
Děkuji, dost jste mě uklidnil, mám to podobně. Některé podzimní práce si šetřím na zimu, protože se u nich pořádně zahřeju, jako hrabání listí a rytí, které dělám postupně. Ale také se stane, že pak na jaře nestíhám, leč to je úděl dojíždějících zahrádkářů co nejsou na zahradě denně
Výborně