Na podzim množíme trvalky, sázet se dají i koncem řijna

11. 10. 2021

Řadu vytrvalých květin můžeme během podzimu namnožit dělením nebo řízkováním a vysadit tak, aby trvalky stihly zakořenit.

Podzim využijeme zejména pro množení takových druhů, které kvetou na jaře či počátkem léta, nebo které už mají období vegetačního klidu.

Před zimou se naopak nehodí vegetativně množit druhy, které kvetou později na podzim. Trvalky množené na podzim musí být zimovzdorné a odolné jak vůči mrazu tak k přílišnému zimnímu vlhku.

Kakost

Kakost (Geranium x magnificum)

Aby namnožené rostliny stihly po výsadbě do zimy zakořenit, bývá obvykle třeba vše stihnout zhruba do poloviny října. Při dobrém počasí až do konce října. Možné jsou však i pozdější termíny, kdy už bývá nutností vysazovat rostliny do pařeniště nebo do nevytápěného skleníku.

Dělení rostlin

Dělení. využijeme u druhů, které tvoří trsy s více vegetačními vrcholy (plamenky, zápleváky, monardy, denivky aj.). Podle toho, kolik chceme nebo potřebujeme mladých rostlin, lze vyjmuté trsy rozdělit až na jednotlivé vegetační vrcholy (s bází s vlastními kořeny) popř. na několik menších trsů s více vrcholy.

 

  • U trsů s více vrcholy, které mají obvykle i méně poškozené kořeny, lze pak sázet přímo na stanoviště. Při tomto způsobu lze trsy prostě jednoduše vyjmout z půdy (vyrýt rýčem), rozdělit (ručně, zahradnickými nůžkami, rýčem apod.) a nové trsy opět zasadit.
  • Ve variantě, kdy rozebereme trs na jednotlivé vegetační vrcholy, je pak lepší sázet mladé rostliny do květináčků a ty umístit na zimu například do pařeniště.

Podzimní množení obvykle dobře zvládnou trvalky:

paznehtník uherský (Acanthus hungaricus), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), zběhovec (Ajuga; větší množství rostlin je snazší získat řízkováním), čechrava (Astilbe), Aster tongolensis, pelyněk protnicovitý (Artemisia ludoviciana a jiné, bujněji rostoucí pelyňky), udatna (Aruncus), jarmanka větší (Astrantia major),
bergenie tučnolistá (Bergenia crassifolia), Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla)
chrpa horská (Centaurea montana), krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata)
třapatkovka nachová (Echinacea purpurea; a trsnatě rostoucí odrůdy), škornice (Epimedium; bujněji rostoucí druhy), turan (Erigeron)
kakosty (Geranium x magnificum, G. x cantabrigiense), kakost oddenkatý (G. macrorrhizum); kakost krvavý (G. sanguineum)
čemeřice (Helleborus), denivka (Hemerocallis), dlužicha Heuchera (možno podzimní až zimní řízkování v pařeništi), Hosta
popelivka (Ligularia), plamenka latnatá (Phlox paniculata)
krvavec (Sanguisorba), rozchodníkovec nádherný (Sedum spectabile), rozchodníkovec nachový (S. telephium)
rozrazil (Veronica longifolia), rozrazil virginský (Veronicastrum virginicum)

Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) patří mezi osvědčené trvalky

Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) kvete časně na jaře. Dělení je možné na podzim nebo po odkvětu.

Při vegetativním rozmnožování je potřeba myslet na zdravotní stav rostlin a všechny části, které nesou stopy nějakého narušení, nebo choroby je lépe včas odstranit. Stejně tak i dospělé rostliny s příznaky zejména virových onemocnění (nejrůznější mozaiky a skvrny na listech) není dobré pro vegetativní množení používat. Virové choroby se totiž tímto způsobem velmi snadno šíří a kontaminovanou šťávou ze zahradnických nůžek či nože lze snadno infikovat i zdravé exempláře.

Řízkování dlužich

Určitým specifikem může být podzimní množení dlužich (Heuchera). V posledních letech jsou v oblibě zejména pestrolisté odrůdy. Některé rostliny ale relativně rychle stárnou, příliš se jim prodlužují stonky a odumírají níže položené listy. V takovém případě je lepší rostlinu přemnožit. Rozdělení trsu ale není v tomto případě vhodnou variantou a je potřeba spíše řízkovat.

Ze stonků odřízneme či sestřihneme vrcholovou listovou růžici i s částí stonku (o délce asi 2–3 cm) a tento vrcholový řízek dáme zakořenit. Ideální je použít směs rašeliny a hrubozrnného perlitu.

 

  • Výhodou většiny dlužich je, že koření velmi snadno a tuto operaci je možné díky přezimující listům provést takřka kdykoliv během roku. resp. v zimě pouze za předpokladu, že máme k dispozici světlý prostor s teplotou alespoň 10°C.

Na jaře, v létě či na podzim pak stačí pařeniště nebo přistíněný skleník. Pokud množíme na podzim (kdy řízky v množárně velmi dobře koření), pak je ale lepší přezimovat zakořenělé řízky nebo mladé rostliny v pařeništi nebo skleníku. Na jaře se pak vysadí zpět na stanoviště na zahradě. Kromě vrcholových řízků je možné použít i segmenty stonku, kde je však regenerace o něco pomalejší.

Podzimní výsadby na stanoviště

V současnosti je již většina trvalek nabízena ve školkařských kontejnerech (květináčích) a termín jejich výsadby tedy není obvykle nutno nějak řešit. V podstatě je možné vysazovat po celou dobu vegetačního období až dlouho do podzimu.

 

Nicméně podzimní termín má určitá specifika.

  1. Tím prvním může být snazší kombinovatelnost cibulovin, které můžeme sázet současně s trvalkami a záhon tak již časně zjara působí velmi hezky.
  2. Dalším je omezená možnost použití hnojiv při přípravě půdy. Jde zejména o průmyslová hnojiva s obsahem dusíku, která není vhodné zapravovat do půdy na podzim. Dusík se v půdě váže jen minimálně a rostliny jej tedy přes zimu skoro nevyužijí. Vyšší koncentrace dusíku na podzim může rovněž některé druhy vybudit k předčasnému rašení a následnému poškození mrazy.
  3. Naopak možné je zapravit fosforečná hnojiva do půdy (např. superfosfátu). Z organických hnojiv pak třeba granulovaný chlévský hnůj popř. dobře vyzrálý kompost. Nicméně organická hnojiva mají lepší efekt při zapravení do půdy v jarních měsících.
  4. Co se týká termínu podzimní výsadby, lze dobře prokořeněné rostliny z kontejnerů sázet bez problémů do konce října, popřípadě i začátkem listopadu. Po výsadbě je nezbytně nutná závlaha (a to i v případě, že sázíme do relativně vlhké půdy, například po dešti).

Hloubka výsadby by měla být taková, aby rašící výhony byly zhruba na úrovni povrchu půdy.

V každém případě by rostliny měly do příchodu silnějších mrazů zakořenit, aby během zimy nedošlo k jejich poškození či dokonce úhynu (například k přeschnutí balů během holomrazů). Pozdě vysázené rostliny není na škodu překrýt během silnějších holomrazů např. netkanou textilií.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

code

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

16. 10. 2021

Na které záhony na podzim zarývat hnůj a proč

Zryjeme a vyhnojíme prázdné záhony. Hroudy usnadní mrazu a srážkám cestu do ornice. Půda lépe promrzne. Zbavíme se tak velké části semen a škůdců

zobrazit další rady a tipy