Řadu vytrvalých květin můžeme během podzimu namnožit dělením nebo řízkováním a vysadit tak, aby trvalky stihly zakořenit.
Podzim využijeme zejména pro množení takových druhů, které kvetou na jaře či počátkem léta, nebo které už mají období vegetačního klidu.
Před zimou se naopak nehodí vegetativně množit druhy, které kvetou později na podzim. Trvalky množené na podzim musí být zimovzdorné a odolné jak vůči mrazu tak k přílišnému zimnímu vlhku.
Kakost (Geranium x magnificum)
Aby namnožené rostliny stihly po výsadbě do zimy zakořenit, bývá obvykle třeba vše stihnout zhruba do poloviny října. Při dobrém počasí až do konce října. Možné jsou však i pozdější termíny, kdy už bývá nutností vysazovat rostliny do pařeniště nebo do nevytápěného skleníku.
Dělení. využijeme u druhů, které tvoří trsy s více vegetačními vrcholy (plamenky, zápleváky, monardy, denivky aj.). Podle toho, kolik chceme nebo potřebujeme mladých rostlin, lze vyjmuté trsy rozdělit až na jednotlivé vegetační vrcholy (s bází s vlastními kořeny) popř. na několik menších trsů s více vrcholy.
paznehtník uherský (Acanthus hungaricus), řebříček bertrám (Achillea ptarmica), zběhovec (Ajuga; větší množství rostlin je snazší získat řízkováním), čechrava (Astilbe), Aster tongolensis, pelyněk protnicovitý (Artemisia ludoviciana a jiné, bujněji rostoucí pelyňky), udatna (Aruncus), jarmanka větší (Astrantia major),
bergenie tučnolistá (Bergenia crassifolia), Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla)
chrpa horská (Centaurea montana), krásnoočko přeslenité (Coreopsis verticillata)
třapatkovka nachová (Echinacea purpurea; a trsnatě rostoucí odrůdy), škornice (Epimedium; bujněji rostoucí druhy), turan (Erigeron)
kakosty (Geranium x magnificum, G. x cantabrigiense), kakost oddenkatý (G. macrorrhizum); kakost krvavý (G. sanguineum)
čemeřice (Helleborus), denivka (Hemerocallis), dlužicha Heuchera (možno podzimní až zimní řízkování v pařeništi), Hosta
popelivka (Ligularia), plamenka latnatá (Phlox paniculata)
krvavec (Sanguisorba), rozchodníkovec nádherný (Sedum spectabile), rozchodníkovec nachový (S. telephium)
rozrazil (Veronica longifolia), rozrazil virginský (Veronicastrum virginicum)
Pomněnkovec velkolistý (Brunnera macrophylla) kvete časně na jaře. Dělení je možné na podzim nebo po odkvětu.
Při vegetativním rozmnožování je potřeba myslet na zdravotní stav rostlin a všechny části, které nesou stopy nějakého narušení, nebo choroby je lépe včas odstranit. Stejně tak i dospělé rostliny s příznaky zejména virových onemocnění (nejrůznější mozaiky a skvrny na listech) není dobré pro vegetativní množení používat. Virové choroby se totiž tímto způsobem velmi snadno šíří a kontaminovanou šťávou ze zahradnických nůžek či nože lze snadno infikovat i zdravé exempláře.
Určitým specifikem může být podzimní množení dlužich (Heuchera). V posledních letech jsou v oblibě zejména pestrolisté odrůdy. Některé rostliny ale relativně rychle stárnou, příliš se jim prodlužují stonky a odumírají níže položené listy. V takovém případě je lepší rostlinu přemnožit. Rozdělení trsu ale není v tomto případě vhodnou variantou a je potřeba spíše řízkovat.
Ze stonků odřízneme či sestřihneme vrcholovou listovou růžici i s částí stonku (o délce asi 2–3 cm) a tento vrcholový řízek dáme zakořenit. Ideální je použít směs rašeliny a hrubozrnného perlitu.
Na jaře, v létě či na podzim pak stačí pařeniště nebo přistíněný skleník. Pokud množíme na podzim (kdy řízky v množárně velmi dobře koření), pak je ale lepší přezimovat zakořenělé řízky nebo mladé rostliny v pařeništi nebo skleníku. Na jaře se pak vysadí zpět na stanoviště na zahradě. Kromě vrcholových řízků je možné použít i segmenty stonku, kde je však regenerace o něco pomalejší.
V současnosti je již většina trvalek nabízena ve školkařských kontejnerech (květináčích) a termín jejich výsadby tedy není obvykle nutno nějak řešit. V podstatě je možné vysazovat po celou dobu vegetačního období až dlouho do podzimu.
Nicméně podzimní termín má určitá specifika.
Hloubka výsadby by měla být taková, aby rašící výhony byly zhruba na úrovni povrchu půdy.
V každém případě by rostliny měly do příchodu silnějších mrazů zakořenit, aby během zimy nedošlo k jejich poškození či dokonce úhynu (například k přeschnutí balů během holomrazů). Pozdě vysázené rostliny není na škodu překrýt během silnějších holomrazů např. netkanou textilií.
Foto autor
Pokud není půda zamrzlá, můžeme přesazovat přerostlé rostliny a případně je množit rozdělením trsů. Lze odebírat i kořenové řízky. U rostlin nově zasazených a přesazených nezapomeneme na ochranu mulčováním před promrzáním. Mulč podpoří…
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu.
Vedle řízkování, se rostliny dají vegetativně množit oddenky, šlahouny, odkopky, dělením trsů, kopčením či hřížením. Pojďme si popsat, jak na to.
Trvalky se liší i délkou života. Vytrvalejší rostliny mají pro svůj delší věk genetické předpoklady, ale je třeba jim poskytnout stanoviště s kvalitou odpovídající nárokům kultivaru.
Zejména jarní období, na které se všichni tolik těšíme, může být pro alergiky obdobím opačně vnímaným. Senná rýma se vyskytuje u citlivých osob od předjaří do časného podzimu. Příčinou je pyl poletující v ovzduší těchto dřevin (pravidelné pylové …
