Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu.
S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme. Především rostliny vyjmuté z kontejnerů musíme dobře zasadit, jinak se bal seschne, zmenší a rostliny nezakoření do okolní půdy a přes zimu vymrznou.
Vláha podpoří zakořenění stromku; foto Shutterstock
V říjnu již kvete jen minimum keřů, většinou se jedná o poměrně vzácně pěstované dřeviny známé spíše z botanických zahrad než z našich zahrádek. Dokvétají poslední cibuloviny, jako jsou podzimní šafrány a i květů trvalek, snad vyjma listopadek je pomálu. Při správné péči však některé záhonové trvalky mohou znovu kvést.
Jak v zahradě ubývá květů, přibývá atraktivně zbarvené listí stromů, keřů i bylin. Své kouzlo mají odkvetlá stébla travin a výrazně zbarvené plody keřů, ale jejich sezona nastane teprve příští měsíc.
Na podzim zahradě dominují trávy a barvící se listí, foto Pavel Sekerka
Na horách se vzduch i půda ochlazují mnohem rychleji než v nížinách, a proto máme v chladnějších oblastech na podzimní práce méně času a začínáme dřeviny i trvalky chránit před mrazy podstatně dříve.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychle se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.
Zejména v zeleninové zahradě je výhodné využívat menší volnou záhonovou plochu, na které si vypěstujeme sazeničky zeleniny. Kupované sazenice jsou mnohdy drahé a navíc nebývá k dispozici výběr odrůd podle našich představ.
