Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu.
S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme. Především rostliny vyjmuté z kontejnerů musíme dobře zasadit, jinak se bal seschne, zmenší a rostliny nezakoření do okolní půdy a přes zimu vymrznou.
Vláha podpoří zakořenění stromku; foto Shutterstock
V říjnu již kvete jen minimum keřů, většinou se jedná o poměrně vzácně pěstované dřeviny známé spíše z botanických zahrad než z našich zahrádek. Dokvétají poslední cibuloviny, jako jsou podzimní šafrány a i květů trvalek, snad vyjma listopadek je pomálu. Při správné péči však některé záhonové trvalky mohou znovu kvést.
Jak v zahradě ubývá květů, přibývá atraktivně zbarvené listí stromů, keřů i bylin. Své kouzlo mají odkvetlá stébla travin a výrazně zbarvené plody keřů, ale jejich sezona nastane teprve příští měsíc.
Na podzim zahradě dominují trávy a barvící se listí, foto Pavel Sekerka
Na horách se vzduch i půda ochlazují mnohem rychleji než v nížinách, a proto máme v chladnějších oblastech na podzimní práce méně času a začínáme dřeviny i trvalky chránit před mrazy podstatně dříve.
Odpad ze zahrady lze zkompostovat tak, že ho použijeme jako rostlinný mulč a pokryjeme jím záhon. Půda si s materiálem překvapivě rychle poradí.
Také při podzimním uskladňování hlíz jiřinek začínáme s přípravami na příští květinovou sezonu. Na jaře postačí, aby v teple narašily, a koncem dubna je můžeme vracet do země.
Pro okrasné dřeviny a růže je stejně důležitá příprava půdy před výsadbou a ošetření při výsadbě jako pro ovocné stromy a keře.
V říjnu naposledy v roce mohou zahradu zdobit rozkvétající rostliny. Brzy však odkvetou kvůli rychle se snižujícím teplotám. Poslední květy pak zničí první podzimní mrazíky.
Podzim využijeme pro množení zejména takových druhů trvalek, které kvetou na jaře či počátkem léta. Vysadíme je poté tak, aby stihly zakořenit.
