Učme se znát a pěstovat trvalky, dají zahradě barevný rozměr

Majitele zahrad, kteří se chystají založit nebo rekonstruovat zahradu, můžeme podle vztahu ke květinám v zahradě rozdělit do několika skupin.

První skupinu tvoří ti, kteří s kytkami v zahradě vůbec nepočítají. Když přijde řeč na zastoupení květin v zahradě, buď přiznají, že o nich neuvažovali, nebo pronesou ono kategorické ne. V tomto případě je vymýšlení vzhledných a vkusných zahrad nadlidský výkon. A není to proto, že by nechtěli kytku v zahradě, ale proto, že ono rozhodné NE znamená, že tito majitelé zahrady mají svou mysl uvařenou před čímkoliv novým.

Společná tvůrčí práce, jejíž přirozenou součástí je touha objevovat něco nového, tak nemůže být radostná. A bez radosti se zahrady vymýšlejí velmi, ale velmi špatně.

Druhou skupinou jsou majitelé zahrad, kteří sem tam nějakou tu kytku poznají a tvrdí, že chtějí zahradu, která bude velkou část roku barevná, ale současně rovnou avizují, že nebudou mít čas a ani chuť se o ni starat. S těmi je třeba si hned v začátku vyjasnit, že pokud se nechtějí o zahradu starat, musí být schopni si zajistit péči zahradníka, jinak nemá význam zahradu zakládat.

U třetí skupiny srdce plesá! Jde o zákazníky, kteří se na zahradu těší a třeba že znají jen pár kytek, touží poznat další a těší se, až se o ně naučí pečovat. A my máme to štěstí, že s nimi můžeme být u toho.

Naším úkolem je pak v zahradě najít vhodná místa pro trvalkové výsadby a vymyslet je tak, aby souzněly s duchem navržené nebo stávající zahrady a nestaly se svou náročností pro majitele nepříjemným břemenem. Prostě aby té péče bylo tak akorát a aby bylo jasné, jak má probíhat.

Kytky, které nezklamou

Skvělé je, že máme na výběr trvalky kvetoucí od časného jara do pozdního podzimu. Rádi do výsadeb přidáváme i vysoké dvouletky např. topolovky, divizny pro dlouhou dobu kvetení je možno přidat i letničky jako jsouo krásenky, aksamitníky apod. Do záhonů i trávníků navrhujeme i cibuloviny pro časně jarní a jarní efekt.

Trvalky v tematických směsích

Trvalky lze použít jako půdní pokryv, třeba na svahy nebo jako podrost pod stromy a keři. Působivé jsou i jednodruhové menší skupiny trvalek rozptýlené po zahradě, třeba skupina obyčejných oranžových denivek na rohu stodoly. Trvalkové výsadby dokáží krásně rámovat nebo doplňovat stavby, terasy, zídky, cesty nebo keřové skupiny. Lze je však využít třeba i k členění prostoru.

Trvalky nikdy nesázíme do mulčovací textilie. My nejraději trvalky nemulčujeme vůbec, pokud je záhon dobře navržený, založený a udržovaný, rostliny v roce výsadby začnou srůstat a pro plevel nezbývá mnoho místa. Pokud majitelé mulčování považují za nutné, je dle typu výsadby v začátku možné použít buď kvalitní jemnou mulčovací kůru, případně u suchomilných rostlin kamennou drť.

Ani plastové obrubníky v zahradách nejsou naším favoritem. Pokud už je obrubník nutný, doporučujeme nenápadnou ocelovou pásovinu, třeba v místech, kde záhon sousedí se štěrkovou nebo mlatovou cestou). Nejlépe se nám osvědčilo záhony obrubníky nevymezovat (stejně nejsou povětšinou dlouhodobě funkční) a jedenkrát ročně okraje záhonu začistit buď klasickým rýčem, nebo tak zvaným půlměsícem.

Půlměsíc je v podstatě rovný mělký rýček, který se při obrývání záhonu zaryje přesně tak hluboko, jak je třeba. Práce je to tělesně nenáročná a na jejím konci vás čeká odměna v podobě úhledně působící zahrady, jak od anglických zahradníků.

Necháte-li svou zahradu rozkvést, potěšíte své oko a nos, protáhnete své tělo a pomůžete přežít živočichům, pro které je v současné krajině stále méně prostoru k životu.