Již několik let se brzy na jaře objevují na listech hrušní různě zbarvené (nejdříve načervenalé, pak zelené, nakonec tmavé) puchýře. Listy často uschnou, zčernají a odumřou. (Pokračování textu…)
Ve světě se jí obvykle říká melounový strom nebo jednoduše papaja (papaya). V tropech a teplejších subtropech patří k nejpěstovanějšímu ovoci vůbec. (Pokračování textu…)
Výskyt rzi hrušňové je vázán na přítomnost hrušně a daných druhů jalovce. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je nebezpečí napadení. (Pokračování textu…)
Někteří predátoři jsou schopni zkonzumovat i poměrně úctyhodné počty škůdců. Například dravá slunéčka takto likvidují denně až desítky mšic. (Pokračování textu…)
Poté, co skončí kvašení, začnou se ve víně usazovat kvasničné kaly a další částice, které v moštu byly nebo se vysrážely kvašením. Tento proces lze urychlit. (Pokračování textu…)
Je třeba oškrabávat na jaře borku kmenů ovocných stromů, abychom se zbavili škůdců? Pod borkou zimují i zlatoočky a jiný užitečný hmyz. (Pokračování textu…)
Všechno je jednou poprvé. I výsadba růží, květin, které hrají svoji vlastní ligu. Někdy se růže zdají náladové, ale častěji obdivujeme jejich vůlí kvést prakticky celou sezonu. (Pokračování textu…)
Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek. (Pokračování textu…)
Pampeliška spolu s podbělem, prvosenkou jarní, sedmikráskou nebo plicníkem lékařským rozsvítí probouzející se louky, příkopy, břehy potoků, parky a zahrady. (Pokračování textu…)
Proti plzákům lze použít chemické přípravky i různé návnady včetně piva. Připomeňme, že v dubnu začínáme s bojem, který se leckde stal každoroční pěstitelskou činností. (Pokračování textu…)
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, někdy i na sněhu.
