Ve stadiu rašení pupenů do doby před rozkvětem je třeba ovocné stromy chemicky ošetřit proti všem přezimujícím vývojovým stádiím škůdců – mšic, svilušek, mer, puklic, štítenek, píďalek.
Pokud se postřik podaří načasovat až do doby, kdy je odpolední teplota nad 15 až 17 °C, má toto ošetření velmi dobrý účinek i na květopase jabloňového. Působí dotykově, proto je důležité zasažení – omytí celé rostliny. (Vhodnější je hrubší postřikovací tryska). Aktuálně povolené přípravky pro jednotlivé druhy škůdců uvádí Rostlinolékařský portál. Například přípravky proti květopasu.
Květopas jabloňový, foto Shutterstock
U strupovitosti jádrovin je dobré jako prevence vysazování rezistentních odrůd jabloní a pak i chemická ochrana preventivně již od fáze myšího ouška až do konce června.
Největší pozornost je třeba věnovat od fáze růžového poupěte do 2 týdnů po odkvětu – střídat povolené přípravky. Jejich výhodou je, že účinkují i proti padlí. (Přípravky proti padlí jabloně.)
Lze využít i přípravky, které jsou doplněny o listové hnojivo se stopovými prvky. Postřiky jsou určeny proti škůdcům způsobujícím červivost ovoce (pilatky a obaleči).
Při rozkvétání jabloní se můžeme setkat s tím, že různě velká část poupat se neotevírá a zasychá.
Zjara se probouzejí rostliny i škůdci. Zahrádkáři si často všimnou jen těch škod, které způsobily jarní mšice, ale přehlédnou třeba mery.
Otázka: Již na začátku roku se na keřích černého rybízu začaly zvětšovat některé pupeny. Jedná se o roztoče rybízového? Existuje nějaká účinná ochrana proti tomuto škůdci?
Moniliovou hnilobu jablek známe jak z dozrávajících plodů, tak z těch uskladněných. Jablka na stromech hnědnou a postupně mumifikovatí. Skladovaná černají.
Ač se to díky mlhám a občasnému mrholení nezdá, v říjnu může být poměrně sucho. Vláha v půdě se po horkém létě obnovuje jen pomalu. S tím musíme počítat při výsadbě nových rostlin, které důkladně zaléváme.
