Čtenáři se opět obracejí na odborníky z Českého zahrádkářského svazu. Tentokrát řešíme potíže s břečťanem a také se švestkou.
Co srpen nedopeče, září nedosmaží. Poslední roky toto rčení moc neplatí. Září vaří, peče, smaží a remontantní maliny jsou nyní jako med.
Obaleče jablečné pokládáme v tuzemských podmínkách bezesporu za nejzávažnější škůdce jablek. Způsobují obávanou červivost.
Počátkem června hodují mšice také na všech ovocných rostlinách. Mnohé mají křídla a přelétají na další hostitelské rostliny. Obaleči zase zakládají první generaci housenek, které napadají plody.
Květopas na jabloních zasluhuje naši pozornost zejména v období, kdy raší listové růžice a kdy se objevují zelená poupata. V teplejších oblastech to bývá ve druhé polovině dubna.
Prohlédneme keřové i stromkové růže, neraší-li na nich výhony z podnože – vlky. Pokud ano, odřežeme vlky co nejblíže starého dřeva.
Sýkory koňadry a modřinky můžeme v zimě pozorovat na krmítku ve skupinkách tolika čilých opeřenců, že je ani nestihneme počítat.
Onemocnění se projevuje nejprve nahnědlými skvrnami, které postupují z povrchu plodu dovnitř dužniny, postupně se rozšiřují a napadají celý plod.
Slivoně patří k nejčastěji pěstovaným ovocným druhům a za vegetace je poškozuje mnoho živočišných škůdců. Přesto se vyplatí zasahovat proti nim promyšleně.
Pampovou trávu (Cortaderia selloana) je nutné zazimováním chránit proti mrazu a mokru. S příchodem mrazů sestřihneme květní stvoly a během suchého slunného dne svážeme pevně do snopu horní třetinu listů, aby dešťová voda nestékala dovnitř trsu.
