Jinovatka třpytící se na posledních zelených lístcích nebo už v holé koruně stromu přesvědčivě hlásí, že i krásnou zimu můžeme mít rádi.
Poslední měsíc roku, necelých 50 hodin průměrného slunečního svitu čili asi 2 % celoročního úhrnu, teplota půdy směřuje pod nulu. Ale také slunovrat, Vánoce, jinovatka, sníh, takový je prosinec.
Začátkem prosince je na povrchu půdy průměrná teplota asi 0,7 °C, o Vánocích už jen -1,5 °C, zato v metrové hloubce půdy je teplota ještě nad 4 °C.
V nížinách většinou ještě trvalá pokrývka sněhu neleží. Ve vyšších polohách se dny s celodenním mrazem a sněhem mohou objevit.
Dny se až do zimního slunovratu stále zkracují, a tak jsme vděční za každou hodinku pěkného počasí, abychom prošli sad nebo ovocnou zahradu a zkontrolovali, zda pod stromy nezůstaly shnilé (mumifikované) plody.
Do Vánoc můžeme za bezmrazého dne odebírat vyzrálé tenké rouby peckovin ze zdravých stromů. Ukládáme je ve vlhkém chladném sklepě. Dobře uděláme, když je zapíchneme do vlhkého písku nebo do půdy k severní patě stromu. Případně je píchneme do nádoby vlhkého písku, kterou ponecháme venku nebo v nevytápěném prostoru mimo dosah slunečních paprsků.
Foto Pixabay
Na pozemku vystaveném slunci kontrolujeme nebo opravíme doporučovaný vápenný nátěr kmenů a silných kosterních větví. Nátěr chrání stromy přes zimu proti velkým výkyvům teplot zejména v lednu a únoru.
Mokrý a těžký sníh opatrně shazujeme, aby nelámal větve.
Z třešní nebo jiných ovocných stromů můžeme pořídit větvičky na oblíbené barborky. Poslechněte si, co radí Ivan Dvořák, redaktor časopisu Zahrádkář, posluchačům Českého rozhlasu:
A když počasí nedovolí, zůstaneme doma a můžeme si například připomenout, že jsme v českém jazyce mohli rok počítat na víc období, než jak jsme dnes zvyklí:
V roce 1837 přišel filolog, spisovatel a překladatel Josef Jungmann s myšlenkou, že by rok byl členěn na šest období:
Dvouletky chráníme netkanou textilií nebo chvojím proti chladu a ochranu občas zkontrolujeme. Podle možností rostliny i zavlažujeme.
Díky zásobení trhu zeleninou skladovanou v téměř dokonalých chladírnách a dováženou z celého světa nemáme obavy, že bychom během Vánoc strádali nedostatkem vitamínů.
Okrasná zahrada počátkem zimy obvykle nenabízí příliš pěstitelského vyžití. O trochu prosincové péče si řeknou jen stálezelené trvalky a keře.
S řezem u růží začínáme v termínu, kdy začínají rašit, tedy v březnu nebo dubnu. Řezem ovlivníme velikost květů: Při hlubším řezu naroste sice méně, ale o to silnějších výhonů s menším počtem větších květů.
