Za bezmrazého počasí zaléváme stálezelené rostliny i nově vysazené cibulnaté rostliny. Důvodů, proč být v zahradě v prosinci, je ovšem daleko víc.
Pokud jsou záhony oschlé, můžete vyset mrkev a petržel. Semínka vzejdou až za příhodných podmínek brzy na jaře a maximálně využijí zimní vláhu, dočtete se mj. na stránce věnované aktuálním tipům pro zeleninovou zahradu.
Pozdní mrkev Francis, petržele Konika a Alba; foto Peter Gajdoštin
Prosincové vydání Zahrádkáře 51. ročníku nabízí jako každý měsíc tipy pro aktuální použití stejně jako informace, které se budou hodit v příští vegetační sezoně.
Josef Černý připomíná možnosti tradičního adventního rychlení uříznutých větví, aby vykvetly do několika týdnů.
Třešňový květ; foto Shutterstock
Vedle klasických barborek z třešní nebo višní lze použít okrasné druhy slivoní, zlatici, dřín obecný, jasmín mnohokvětý, kalinu vonnou a všechny vilíny.
Až v únoru pokvete rychlený čilimník, kdoulovec nebo okrasné jabloně.
V pokojových podmínkách začínají zlatice nakvétat většinou již jedenáctý den. Třešně, slivoně a jabloně k tomu potřebují většinou dnů dvacet. Když je vykvetlá třetina poupat, naaranžujeme větve do váz.
Řežeme větve, které mají dostatek květuschopných pupenů, ty poznáme podle toho, že jsou baculatější a nahloučené blízko sebe. U zlatic to jsou nejméně dvouleté výhony. Aby pupeny dobře vykvetly, měly by projít teplotami nižšími než 5 °C po dobu jednoho měsíce.
Ve Státní odrůdové knize ČR je v současné době zapsáno 31 plodových odrůd broskvoní s úředním popisem a kromě toho ještě 9 plodových odrůd s úředně uznaným popisem, což jsou převážně odrůdy zahraniční. Zastoupeny jsou osvědčené starší české i zahraniční odrůdy a moderní odrůdy původního českého šlechtění. Tomáš Jan vybral do přehledu odrůdy vhodné do zahrádky.
Broskve odrůd Mirkos a Modřinka; foto Tomáš Jan
Ivan Dvořák vyzkoušel pampeliškové osivo odrůdy Lyonel z produkce francouzské firmy. „Francouzi jsou gurmáni, a pokud ji pěstují, určitě má tahle zelenina něco do sebe.
Pampeliška se vysévá na jaře, jednotí na vzdálenost asi 20 cm od sebe v řádku. Při pěstování na záhoně by měly být řádky od sebe asi 30 cm. Sít se dá i v srpnu pro sklizeň lístků na jaře. Pokud je sucho, musíme pampelišky zalévat podobně jako saláty. Z jarních výsevů je možné získat kořeny pro rychlení. Časně na jaře ji přihnojíme kompostem nebo dobře rozloženým hnojem v dávce 1–2 kg na 1 m².
Odrůdy pampelišky mají méně hořký kořen, z lehčích půd rovný nevětvený. Na snímku jednohlavá a vícehlavá rostlina; foto Ivan Dvořák
Obrněn tím, že jsem zvyklý na hlávkové čekanky, endivie, jsem šel do ochutnání i té pampelišky. Za syrova, samostatně, byla hořká víc než čekanka a taky trochu tužší, ale v salátu se zálivkou se to ztratilo. Takže ta vybělená je jedlá i pro nás. Je jemnější, nemá v listu tak houževnatá vlákna.
Buď vyrýpneme kořeny a rychlíme, nebo prostě na záhoně přikryjeme rostlinu podobně, jako dělají chřest v Ivančicích. V létě se dá bělit jako endivie: Listy se svážou do jakési hlávky a za čas se sklízejí vybělené listy ze středu svazku. V září je dobré hlávku uvolnit, aby se rostlina vzpamatovala a mohla dobře přezimovat. Jedlý je i kořen, který je silnější, méně se větví.“
Redakce časopisu Zahrádkář požádala sedm osobností, které se podílely na padesátiletém budování Botanické zahrady v Praze Troji, aby se v prosincovém vydání podělily o své vzpomínky a postřehy. Tady je jedno z ohlédnutí:
Jo, nejen lidé stárnou. O většině lze říct, že věkem nejen chátrají, ale život poznamená i jejich tvář – a pokud nejsou jako Dorian Gray – není to k jejich neprospěchu. Znáte ty fotky nádherných babiček a dědečků…
Jiří R. Haager; foto archiv
Botanická zahrada v Troji byla zpočátku téměř nechtěné dítě. Její příznivce šlo spočítat na prstech jedné ruky. Všechno je o lidech, a já víc než rád vzpomínám na období 1994–2001 a úžasný tým nadšených kurátorů, který se povedlo sestavit. Sbírky rostlin se šplhaly k číslu 21 000 druhů a kultivarů a trojská zahrada se náhle ocitla na jednom z předních míst na evropském kontinentu.
A dnes? Realizují se dávné sny jako zálivka z Vltavy, můstek přes úvoz, vzorová vinice sv. Kláry… Pokud se povede uskutečnit plán dalšího rozvoje, čeká Pražany jedna z nejlepších a nejhezčích zahrad světa. Držím palce!
Jiří R. Haager (ředitel Botanické zahrady v letech 1994–2001)
Snímek z vánoční výstavy v roce 1986, archiv P. Herynka
Dotaz čtenáře: Někdy je dusíkaté vápno doporučováno jako vhodný přídavek do kompostů. Četl jsem ale i protichůdný názor, že do kompostů nepatří. Jaký je váš názor?
Jaroslav Rod: Dusíkaté vápno je ve skutečnosti kyanamid vápenatý, který při kontaktu s vodou uvolňuje kyanamid. Ten je silně toxický pro všechno živé, a proto se dusíkaté vápno používá nejen jako hnojivo, ale současně i jako širokospektrální biocid (fungicid, herbicid i insekticid). Použije-li se dusíkaté vápno do kompostů, pak jej sice obohatíte o dusík a o vápník, ale uvolňovaný kyanamid zabíjí v kompostu bakterie a mikroskopické houby, bez kterých nemůže dojít k rozkladu materiálů, které byly do kompostů uloženy.
Dusíkaté vápno použijeme do hotového kompostu jako přídavek proti plevelům; foto Shutterstock
To však nevylučuje používat dusíkaté vápno k likvidaci škůdců, původců chorob a plevelů v již hotovém kompostovém substrátu, kde již kompostovací procesy proběhly.
Do smetany nasypte želatinu, nechte ji asi 10–15 minut nabobtnat, pak ji zahřívejte nejlépe ve vodní lázni až se rozpustí (maximálně ohřívejte do 60–65 °C).
Dno dortové formy pokryjte piškoty namočenými v koňaku. Ušlehejte šlehačku.
Lučinu pokojové teploty utřete do hladkého krému s cukrem a citronovou šťávou, přidejte teplou želatinu, dobře rozmíchejte. Ihned vmíchejte ušlehanou šlehačku a ovoce, nalijte do dortové formy tence vytřené nejlépe sezamovým olejem, ozdobte ovocem a nechte v chladu ztuhnout.
Vánoční ovocný dort; foto J. Poláček
Hotový dort můžete ozdobit marcipánovými či jinými hvězdičkami a cukrovými perličkami. (Marcipánovou hmotu nejlépe den předem rozválejte na plát, vykrájejte hvězdičky a nechte rozložené na pečicím papíru zaschnout.)
Jana Bužková modeluje figurky ze slaného těsta řadu let. K vidění bývají na vánočních výstavách ve výstavním skleníku Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze.
„Nejedná se o pečivo, neboť se nepeče, ale pouze v troubě suší. Vychází to na celý den při asi 50 °C. Těsto se vypracuje z 250 g hladké mouky, 250 g soli a 150 g vody. Před použitím musí být zabalené ve fólii, aby neosychalo. Musí mít konzistenci plastelíny, “ říká výtvarnice o materiálu.
Zimní radovánky v zahradě; foto J. Stanzel
Obsah
Časopis Zahrádkář přináší každý měsíc spoustu užitečných, aktuálních rad a informací o zahradě.
Dvě kolečka, mezi nimi náplň, nahoře čokoládová poleva s mandlí nebo jádrem vlašského ořechu. Takto skládané cukroví skutečně připomíná miniaturní dortíčky.
K oblíbeným druhům vánočního cukroví patří takové, které můžeme libovolně tvarovat. K rodinné tradici se pak zpravidla vztahují i užívané tvary.
Lenka Studená poslala do vánoční soutěže Zahrádkáře 2018 rodinný recept na zázračně měkké perníčky. Nemusejí se nechávat změknout.
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
