Jednoduchou metodou rozmnožení mnoha zahradních rostlin se stal odběr a výsadba kořenových řízků. Snadno tak získáme trvalky.
Úspěšně lze kořenovými řízky rozmnožit například máčky (Eryngium), pivoňky (Paeonia), prvosenky zoubkaté /též himalájské/ (Primula denticulata), pilát (Anchusa), mák východní (Papaver orientale), chrpy (Centaurea), divizny (Verbascum) a další.
Vytrvalé druhy chrp můžeme množit dělením trsu nebo řizkováním kořenů. Druhým způsobem získáme najednou více nových sazenic.
Ze silnějších kořenů odřežeme 8–10 cm dlouhé řízky, které svisle zapícháme do země na chráněném záhonu v zahradě s dobře prokypřenou a zpracovanou půdou. Vrchní část řízků by měla být v úrovni půdy až mírně nad zemí.
Z kořenů pivoňky lékařské můžeme získat řízky a vypěstovat z nich nové rostliny
Během nejmrazivějších období záhon zakrýváme proti promrznutí mulčem, rákosovou rohoží, chvojím nebo jutou.
Květ bylinné pivoňky čínské, kterou je možné množit kořenovými řízky
Řízky během několika měsíců zakoření a prorostou, na jaře máme mladé rostlinky schopné přesazení.
Foto Ivan Dvořák
Okrasné keře, které zmlazují větším či menším počtem výhonů z kořenového krčku, lze nyní připravit k jarnímu rašení a vysazení.
Známe je spíše jako léčivé rostliny. Své uplatnění však nacházejí v letničkových či trvalkových výsadbách, v sousedství vřesovišť, okrasných keřů a jinde v zahradě.
Mnohé ovocné a okrasné dřeviny dokončily na podzim vývoj, při kterém znovu získaly schopnost kvést. Díky tomu si nyní můžeme nařezat do vázy oblíbené barborky.
Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny.
Stromky nesázíme ani na místě poraženého stromu dříve než po pěti letech. Půdu ozdravíme pěstováním záhonové plodiny, kypřením a přidáváním kompostované zeminy. Tam, kde žila jádrovina, i po několika letech upřednostníme peckovinu.
