Mnohé ovocné a okrasné dřeviny dokončily na podzim vývoj, při kterém znovu získaly schopnost kvést. Díky tomu si nyní můžeme nařezat do vázy oblíbené barborky.
Větvičky pro rychlení lze řezat z třešní, višní, sakur, slivoní, trnek (rod Prunus) a mandloní (Amygdalus). Ty se budou vyvíjet déle; zpravidla k vykvetení potřebují celé tři týdny.
Mandloň; foto Pixabay
O několik dnů později naopak řežeme větévky zlatice (Forsythia), meruzalky (Ribes), dřínu (Cornus), vilínu (Hamamelis) ale i broskvoně, lísky, vrbové kočičky a olše. Těm stačí k nakvétání méně času.
Do vany napustíme teplou vodu, ponoříme do ní větvičky a necháme je ponořené až do rána. Nevadí, že voda zchladne na pokojovou teplotu.
Je zima, mrzne, a přesto rozkvétají rostliny pro radost všem, jež těší krása prosince. K jedinečnosti flóry pomůže stylistka z nejpovolanějších – jinovatka.
Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny.
Jehličnan pěstovaný v nádobě může zastoupit tradiční řezaný vánoční stromek a to třeba i opakovaně. Je však třeba ho na krátkodobou změnu životních podmínek připravovat.
Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Jabloně a hrušně trpí za déletrvajícího vlhkého počasí strupovitostí. Tato nemoc se vyskytuje hlavně ve vyšších polohách s většími srážkami a v uzavřených vlhkých údolích. Více trpí stromy s přehoustlými korunami.
