Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny.
Okrasná zahrada v prosinci obvykle příliš zahrádkářského vyžití nenabízí. Větší péči vyžadují zejména stálezelené rostliny (trvalky i keře), které je vhodné chránit zejména před holomrazy. Připomeňme, že se k tomu hodí jak vrstva listí, tak chvojí nebo netkaná textilie.
U stálezelených rostlin je nutné rovněž pamatovat na občasnou zimní zálivku. Zejména pokud půda není dobře zásobena vodou např. z podzimních dešťů. Ideální je zálivka před příchodem mrazivých dní nebo naopak v mezidobí, kdy zrovna nemrzne.
Pokud napadne sníh, nemusíme se zakrýváním pospíchat, protože sníh je nejpřirozenější ochranou rostlin proti mrazu. Roztaje-li však nebo je-li půda holá, rostliny co nejdříve přikryjeme.
Na návětrných stanovištích chráníme mladé, nově vysazené choulostivé dřeviny proti silným mrazivým větrům zábranami z juty nebo rákosových rohoží.
Štíhlé koruny jehličnanů svážeme provazem, aby se pod případnou zátěží mokrého sněhu nebo námrazy větve neohýbaly či nelámaly.
Při větší sněhové nadílce pak procházíme zahradou a s citem sníh sklepáváme z větví. Pomůže i košťátko.
Je zima, mrzne, a přesto rozkvétají rostliny pro radost všem, jež těší krása prosince. K jedinečnosti flóry pomůže stylistka z nejpovolanějších – jinovatka.
S blížící se zimou kontrolujeme, zda jsme choulostivé keře dobře zajistili před zimou a mrazy. Je třeba, aby vrstva mulče byla dostatečně vysoká a kompaktní.
Nádobové vytrvalé mrazuvzdorné rostliny chráníme přes zimu především proti promrznutí kořenového balu v květináči.
Se správným zazimováním choulostivých rostlin pomůže i přikrývka z listí, především z bukového. Bukové listí se velmi pomalu rozkládá.
Klejotok je slizovitý lepkavý výtok z trhlin a ran listnatých stromů. Na vzduchu výtok tuhne v gumovitou žlutavě až černohnědě zbarvenou hmotu. Vyskytuje se zejména u peckovin, nejvíce u broskvoní, třešní a višní, méně u meruněk a slivoní.
