Pro správné uskladnění hlíznatých květin je třeba teplota v rozmezí 5–10 °C. Ovoci svědčí 4 až 5 °C, zelenině spíše méně.
Hlízy i plodiny skladujeme v dobře větrané místnosti, aby nevznikalo zbytečně riziko plesnivění.
Především poškozené hlízy bývají zdrojem nákazy ostatních uskladněných květin. Kvůli ochraně před infekcí zasypeme hlízy rašelinou, která brání šíření nákazy a současně zamezí vysychání hlíz.
Orientační tabulka teplot, vlhkosti a uchovatelnosti zeleniny
Ovoce a zeleninu kontrolujeme pravidelně zhruba každé dva týdny. Kazící se kusy vyřazujeme. Teplotu skladovaného ovoce udržujeme nejlépe v rozmezí 4–5 °C a relativní vzdušnou vlhkost na hodnotách 80–90 %. U zeleniny je vhodnější vlhkost vyšší a teploty vesměs nižší podle toho, o jaký druh plodiny se jedná.
Přepravky usnadní kontrolu; foto Shutterstock
Díky vhodné teplotě a vlhkosti podstatně omezíme ztráty na kvalitě i na množství uskladněných výpěstků.
Během ledna důkladně prohlédneme, zda je zahrada nebo aspoň jednotlivé rostliny chráněna před zvěří.
Skladovatelnost zeleniny ovlivňujeme už na zahradě. Například vhodně vybraná a ve správné době vysazená odrůda cibule kuchyňské vydrží do příští sklizně této plodiny. Výběr dlouhodobě skladovatelné odrůdy Ranější odrůdy nejsou obvykle dlouhodobě skladovatelné,…
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Přes celé léto vzniká na zahradě a v domácnosti dostatek odpadů využitelných pro kompostování. Dostatečné provzdušnění obstarají hrubší organické odpady přimíchané ve vhodném poměru do kompostované hmoty (nastříhané či drcené větvičky ap.).
