Většinu cibulnatých rostlin necháváme celý rok na svém místě. Jen jiřinky, mečíky, dosny, většinu tulipánů a další druhy z půdy vyjmeme a chráníme před mrazy.
Cibule vyjmeme ze země po odkvětu nebo po prvním mrazíku. Očistíme je, necháme proschnout a poté uskladníme v chladnější místnosti.
Zdužnatělý rostlinný orgán zejména listového původu je tvořen zdužnatělými šupinami, které přisedají ke zkrácenému stonku. Uvnitř cibule jsou ukryty budoucí listy a květy. Některé cibule kryje slupka, která zabraňuje jejich vyschnutí (tulipány, narcisy), jiné ochrannou slupku nemají a je tedy nutné je zasadit co nejdříve po zakoupení (například lilie).
Hlíznaté oddenky se nechávají po vyjmutí proschnout – dosna (Canna)
Rozeznáváme hlízy:
Oddenky jsou zesílené části stonků, které rostou většinou vodorovně s povrchem země. Nacházejí se na nich šupinovité listy či jizvy po jejich opadu. Oddenky se rozmnožují například kosatce, dosny, konvalinky či sasanky.
Rostliny kvetoucí na jaře sázíme na podzim a naopak.
Cibulnaté rostliny pocházejí buď z horkých a suchých oblastí stepí a polopouští, nebo naopak z vlhčích listnatých hájů, kde vykvétají jako barevné koberce před tím, než se stromy stačí olistit.
Nic tedy nezkazíme, když cibulovinám zajistíme slunné stanoviště s lehčí až středně těžkou hlinitopísčitou půdou. Při nákupu je třeba dát pozor na to, abychom si nepořizovali cibule nahnilé, napadené chorobami či jakkoliv poškozené.
Cibuloviny a hlíznaté rostliny se dají velmi dobře pěstovat také v nádobách. Výsadba je jednoduchá: do nádoby nezapomeňte nasypat drenážní vrstvu pro dobrý odtok přebytečné vody při zálivce a následně ji naplňte zeminou, nejlépe promíchanou s pískem.
Cibulky a hlízy různých velikostí se dají do nádob dobře vrstvit, čímž se výrazně prodlouží doba kvetení celé nádoby. Přes zimu je vhodné květináče a truhlíky osázené jarními cibulovinami zapustit do země nebo jiným způsobem ochránit před mrazem – nejlépe postavit na polystyrenovou desku a obalit jutou a přikrýt chvojím nebo suchým listím.
Foto autorka
V srpnu kvete převážná většina mečíků. Jen některé rané odrůdy již v červenci a pozdní v září. Zato během srpna se můžeme denně těšit, co nového vykvete.
Na stoupající oblibě lilií se podepisuje i fakt, že jejich pěstování je daleko jednodušší než třeba u mečíků.
Vyzkoušejte na zahradě nebo jako nádobovou rostlinu zajímavou liánu hlízolu nachovou původem ze Severní Ameriky.
Výhodné je předklíčení begonií a to na sucho při teplotě 15–20 °C, ve tmě. Zhruba po jednom týdnu se na plošší straně hlízy objeví malé puky.
Vybrané druhy letniček v září vysejeme na chráněná venkovní stanoviště podle aktuálního vývoje počasí. Když je příznivé, rostliny na jaře pokvetou dřív. Pokud vyklíčí už na podzim, přikryjeme je v listopadu chvojím.
