Okrasné keře, které zmlazují větším či menším počtem výhonů z kořenového krčku, lze nyní připravit k jarnímu rašení a vysazení.
Množíme tak dřeviny, které se rozrůstají plošně a stále vytvářejí nové olistěné výhony. Vedle mnoha běžných druhů sem patří i vzácnější: kyhanky (Andromeda), třezalky (Hypericum), libavky (Gaultheria), mamoty čili skalenky (Kalmia), pachysandry neboli tlustonitníky (Pachysandra), tavolníkovce (Sorbaria).
Budeme-li trs dělit až na jaře, čeká každou sazenici dvojnásobný stres: Souběžně se musí vyrovnat s drsným oddělovacím řezem a se zakořeňováním na novém stanovišti.
Když dělení trsu provedeme nyní, sazenice se budou až do jara vyvíjet samostatně, ale nebudou zatíženy stresem z přesazení. Na řezu se zahojí a kořeny se mohou rozrůstat bez dalšího poškození. Na jaře jsou z oddělků samostatné rostliny.
Také třezalka tečkovaná Hypericum perforatum se stále rozrůstá a množí; foto Pixabay
Pokud není půda již zamrzlá, je možné během zimy odebírat kořenové řízky z okrasných keřů. Řízky se po odběru a ošetření stimulátorem vysazují do studeného pařeniště, nebo se ukládají do vlhkého písku či rašeliny ve studeném sklepě.
Metoda je vhodná pro poměrně velké množství dřevin, včetně popínavých, například pro rody akebií (Akebia), arálií (Aralia), muďoulů (Asimina), křivoušů (Campsis), jesenců (Celastrusú), rují (Cotinus), dekaisneí (Decaisnea), pachysander (Pachysandra), pavlovnií (Paulownia), škump (Rhus), ostružiníků (Rubus) a další.
Mnohé ovocné a okrasné dřeviny dokončily na podzim vývoj, při kterém znovu získaly schopnost kvést. Díky tomu si nyní můžeme nařezat do vázy oblíbené barborky.
Jakmile přijdou silnější mrazy, přikryjeme chvojím ty stálezelené rostliny a dvouletky, které ještě nemáme chráněny.
Již v listopadu můžeme odebírat řízky dřevin: Z jednoletých silnějších rovných prutů nařežeme asi 20 cm dlouhé řízky se třemi až čtyřmi listovými pupeny.
Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit.
V Česku jsou rozšířeny všechny kmeny šarky švestky, které napadají všechny druhy modrých peckovin, meruněk a broskvoní. Virus je přenášen mšicemi, dále je šířen ovocnými výpěstky – rouby a očky, vegetativně množenými podnožemi.
