Domů » Zahrada » Ochrana rostlin » Prostředky a přípravky » Biologická ochrana zeleniny aneb predátoři proti škůdcům

Biologická ochrana zeleniny aneb predátoři proti škůdcům

Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri se používá proti škodlivým vlnatým červcům. Tento druh slunéčka patří historicky k nejdéle využívaným predátorům v rámci biologické ochrany. V roce 1891 bylo přivezeno do USA z Austrálie proti červci Icerya purchasi na citrusech. V Česku se používá proti červcům ve sklenících a zimních zahradách.

• Vlnatí červci jsou známí svým přisedlým způsobem života. Jejich tělo je oválné a velmi dobře pokryté voskovými výpotky, které je účinně chrání proti chemickým postřikům. Škodí sáním a vyměšováním lepkavé medovice. Napadají především citrusy a okrasné rostliny.

Proti červcům se dodává dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri ve stadiu dospělce. Doporučuje se 10 jedinců na 1 m², nebo 2 jedinci na jednu rostlinu. Slunéčko C. montrouzieri přestává žrát při teplotách pod 16 °C. Naopak jeho aktivitu pozitivně ovlivňuje délka slunečního záření.

Dravé slunéčko Cryptolaemus montrouzieri požírá červce

Jak larvy bejlomorky likvidují mšice

Další predátor, který se hojně využívá, svým vzhledem připomíná komára. Jde o bejlomorku Aphidoletes aphidimyza. Tato muška klade svoje vajíčka do kolonie mšic. Čerstvě vylíhlé larvy se živí sladkou lepkavou medovicí mšic. Poté začínají napadat přímo mšice. Nejprve je paralyzují vstříknutím toxinu do jejich těla. Posléze postupně zkonzumují tělní obsah takto ochromené mšice. Larva během svého vývoje zahubí 10–100 mšic v závislosti na jejich velikosti. Některé mšice larvy bejlomorky A. aphidimyza jen usmrtí toxinem, aniž by je pak zkonzumovala.

Oranžová larva bejlomorky Aphidoletes aphidimyza v kolonii mšic

Tato dravá bejlomorka se dodává ve stádiu kukel, ze kterých se postupně líhnou dospělci. Ti vyhledávají kolonie mšic a kladou do nich svoje vajíčka. Dravá bejlomorka se používá v porostech zeleniny i okrasných rostlin ve sklenících, fóliovnících a zimních zahradách, přičemž teplota by neměla klesnout pod 16 °C a zároveň je ideální i vyšší vzdušná vlhkost. Substrát s kuklami v plastové nádobce, se doporučuje buď zavěšovat mezi rostliny (aby se ke kuklám nedostali mravenci), nebo vysypat do vlhčího, zastíněného místa.

Dravá bejlomorka je schopna šířit se až do vzdálenosti 35 metrů. Jelikož je vývojový cyklus A. aphidimyza spojen s půdou, tak v prostorech, kde se půdní substrát nenachází, nebo je krytý, je nezbytná opakovaná introdukce. Nejlepší účinnosti je dosaženo v kombinaci s parazitoidem A. colemani, který parazituje i jednotlivé (osamocené) mšice, které nejsou pro A. aphidimyza atraktivní kořistí. (mm7, mm8)

Bejlomorka Aphidoletes aphidimyza

Klopuška a hladěnka, nepřátelé molic a třásněnek

S molicí bavlníkovou, molicí skleníkovou a třásněnkami si velmi dobře poradí ploštice klopuška skleníková Macrolophus caliginosus a hladěnka Orius laevigatus.

Klopuška skleníková je zelená ploštice s velikostí těla okolo 3 mm. Využívá se cíleně proti molicím, ale bylo prokázáno, že požírá také svilušky, mšice a jiný drobný hmyz. Doporučuje se v množství 0,5–2 jedinci na m². Dravou klopušku skleníkovou je možné kombinovat s parazitoidem Encarsia formosa.

Dravá ploštice klopuška skleníková Macrolophus caliginosus

Hladěnka Orius laevigatus je oproti klopušce drobnější, tělo je velké 1,5–2,5 mm. Zbarvení má hnědočerné. Hladěnka O. laevigatus je velmi žravá, a proto i velmi efektivní proti třásněnkám. Jako alternativní potravu vyhledává roztoče nebo i drobné housenky, popřípadě i pylová zrna. V závislosti na intenzitě napadení porostu aplikujeme 0,5–10 jedinců na m².

Dravá ploštice hladěnka Orius laevigatus

Oba dva druhy ploštic se dodávají ve stadiu larev a dospělců a jsou určeny do uzavřených porostů zeleniny a okrasných rostlin (skleníků a fóliovníků). Při využití ploštic, bychom měli zajistit teplotu nad 20 °C. Při nižších teplotách se prodlužuje jejich vývoj, jsou méně aktivní a kladou také méně vajíček.

Draví roztoči, výsadek proti sviluškám a larvám třásněnek

Nejmenšími predátory, které využíváme v biologické ochraně skleníkové zeleniny, jsou draví roztoči Amblyseius cucumeris a Phytoseiulus persimilis. Oba dva tito roztoči jsou velmi drobní a jejich tělo dosahuje velikosti v řádu desetin milimetrů.

Vlivem posátí sviluškou se na listech tvoří žluté skvrny, které se postupně zvětšují, listy usychají a rostlina je oslabena.

Všechna stadia škodlivé svilušky chmelové požírá Phytoseiulus persimilis. Sviluška je také roztoč, avšak na listech tvoří drobné pavučinky, ve kterých se ukrývá.

Pokud zjistíme byť jen na jedné jediné rostlině ve skleníku příznaky výskytu svilušek je čas aplikovat dravého roztoče Phytoseiulus persimilis. Jeho účinnost mohou negativně ovlivnit vyšší teploty nad 25 °C. V zimních zahradách a hobby sklenících je možné použít jednu aplikaci roztoče P. persimilis ihned po zjištění výskytu svilušek v dávce 5–10 ks/m². Pro rychlé potlačení výskytu svilušek je nutné dodržení optimálních podmínek pro aplikaci predátora – vyšší relativní vzdušná vlhkost (70–90 %) a ne příliš vysoká teplota (větrání a rosení).

Dravý roztoč Amblyseius cucumeris napadá a požírá larvální stadia třásněnek. Třásněnka má protáhlé 1,5 mm dlouhé tělo. Svým sáním způsobuje na listech nepravidelné, stříbřitě lesklé skvrny pokryté kupkami černého trusu. Proti třásněnkám se preventivně (na počátku zjištění výskytu) doporučuje aplikace dravého roztoče Amblyseius cucumeris v dávce 50 roztočů na m². Dojde-li u třásněnek k přemnožení, doporučuje se zvýšit dávku na 100 roztočů na m². I v případě roztoče A. cucumeris je pro jeho zdárný vývoj žádoucí vyšší relativní vzdušná vlhkost nad 65 % a teploty nad 18 °C. Jistou výhodou může být i to, že roztoč A. cucumeris může požírat také svilušky. (mm14, mm15)

Jak používat bioagens

Obecně platí, že pro úspěšné využití predátorů a parazitoidů v biologické ochraně rostlin je potřeba splnit několik základních podmínek.

• Především je nutné přesně zjistit, jakého škůdce chceme potlačit, tak abychom vhodně zvolili správný druh bioagens.
• Zpravidla bychom měli aplikovat bioagens včas, ještě před tím, než se škůdce přemnoží. To znamená provádět pravidelnou kontrolu a při zjištění prvního výskytu škůdce začít s introdukcí vhodného bioagens.
• Naopak příliš včasná introdukce predátorů či parazitoidů před výskytem škůdce může vést k jejich úhynu z nedostatku kořisti.
• Ideální není ani introdukce v době, kdy je škůdce již přemnožen.

Ve skleníku, fóliovníku nebo i zimní zahradě, bychom měli zajistit vhodné podmínky (teplota, vlhkost) pro predátora nebo parazitoida, kterého jsme do skleníku aplikovali.

Přehled biologické ochrany ve skleníku

Biologická ochrana zeleniny mimo skleník: hmyzí hotel a jiná opatření

Mimo uzavřené prostory jsou možnosti využití přímé biologické ochrany pomocí predátorů a parazitoidů omezené. Pokud pěstujeme zeleninu na zahrádce, je vhodné podpořit výskyt přirozeně se vyskytujících nepřátel škůdců. Mnoho studií prokázalo, že různé druhy dravého hmyzu vyhledávají kvetoucí rostliny, kde pak hledají potravu, kterou představuje pyl, nektar, nebo třeba i mšice, které na těchto rostlinách žijí. Například

Pokud najdeme na zahradě pro takovéto rostliny místo, můžeme tak nepřímo napomoci v boji proti škůdcům.

• Kvetoucí chrpa  láká dravá slunéčka.
• Měsíček je vhodný pro dravé ploštice.
• Mrkvovité rostliny (např. kopr) jsou pak zajímavým prostředím pro parazitoidy a pestřenky, ale mohou také lákat škodlivé larvy kovaříků – drátovce.

Dokonce je možné zbudovat pro užitečný hmyz přístřešek, takzvaný hmyzí hotel. Jde o různě velké klacíky, duté cihly, špalíky dřeva a to vše ukryté pod stříškou. Takovýto hmyzí hotel pak vyhledávají zejména parazitoidi, ale třeba i samotářské včelky (opylovači).

Jednou z mála možností jak potlačit drobné savé škůdce (mšice, svilušky), je využití prostředku na bázi pomerančového oleje Prev B2. Ten díky tomu, že obsahuje bór je primárně určen jako bórové hnojivo. Avšak jeho aktivní složkou je také olej, získaný lisováním pomerančových slupek. Ten při kontaktu s drobnými škůdci způsobí jejich vysušení. Protože má pomerančový olej pouze kontaktní účinek, je nutné zajistit co nejlepší pokrytí ošetřovaných rostlin postřikem. Proti škůdcům je vhodná 0,4% koncentrace prostředku. Nejvhodnější doba pro aplikace pomerančového oleje je za vyšší vzdušní vlhkosti tedy ráno nebo na večer. Kromě toho, že přípravek vysouší drobné savé škůdce, stejný efekt má i na bílé povlaky padlí, které se často na zelenině vyskytuje.

Efekt pomerančového oleje na padlí. Vlevo před ošetřením, vpravo po ošetření.

Foto autor

Zdroj Zahrádkář 4/2013

Související články

bioagens hlístice molice mšice mšicomar parazit parazitoid smutnice vosička

Biologická ochrana zeleniny: mšicomar, vosička, hlístice

30. 12. 2022

Biologičtí ochránci zeleniny dokážou bránit rostliny před škůdci ve skleníku. Parazitoidi, jako je vosička, kladou vajíčka to těl škůdců.

číst více

afrikány aksamitník fytoplazma kořenová hniloba letničky listová skvrnitost svilušky

Co s aksamitníky, když je trápí hniloba, fytoplazma či skvrnitost

1. 4. 2020

Navzdory značné odolnosti aksamitníku vůči choroboplodným zárodkům a škůdcům se občas stane, že jejich vzhled neodpovídá naší představě. Které příznaky signalizují nemoc nebo parazita?

číst více

biozahrada ekozahrada organická hmota přírodní zahrada půda

Zahrady, kde příroda nahrazuje chemická hnojiva a postřiky

24. 2. 2020

Může pěstitel využít zahradu s přirozeným výskytem divokých živočichů a planých rostlin tak, aby dosáhl i na svůj prospěch v podobě různorodé a kvalitní úrody?

číst více

dotazy čtenářů jaro roztoč rybíz vlnovník rybízový

Lze ochránit rybíz před vlnovníkem rybízovým?

28. 3. 2019

Otázka: Již na začátku roku se na keřích černého rybízu začaly zvětšovat některé pupeny. Jedná se o roztoče rybízového? Existuje nějaká účinná ochrana proti tomuto škůdci?

číst více