Proč voní déšť, jak vznikají srážky, proč není dešťová voda čistou destilovanou vodou? Zajímavosti o dešti z pohledu meteorologů i zahrádkářů.
Déšť je pro zahrádkáře jedním z nejdůležitějších meteorologických jevů. Ovlivňuje růst rostlin, zásoby vláhy i úrodu. Víte ale, jak vlastně vzniká déšť, proč není tvořen čistou vodou a odkud se bere jeho typická vůně?
Déšť patří mezi meteorologické jevy, které zahrádkáři sledují nejčastěji. Když se ptáme, jaké bude počasí, většinou nás zajímá především to, zda bude teplo nebo chladno a jestli zaprší. Srážky představují základní meteorologický prvek. Jsou tvořeny vodou v kapalném nebo pevném skupenství, která vzniká z vodní páry v atmosféře. Může padat z oblaků v podobě deště, sněhu nebo mrholení, případně vznikat přímo na zemském povrchu jako rosa.
Na rozdíl od drobných oblačných částic jsou dešťové kapky natolik velké, že se v oblaku neudrží a začnou padat k zemi. Běžně mají průměr kolem půl milimetru. Jsou-li menší, hovoříme o mrholení. V našich zeměpisných šířkách hrají důležitou roli kondenzační jádra. Na jejich povrchu kondenzuje vodní pára a vznikají první kapky. Pokud oblak obsahuje pouze vodní kapky, dochází ke koalescenci – větší kapky postupně pohlcují menší. Tento proces je poměrně pomalý, a proto z takových oblaků často pouze mrholí. Jestliže se v oblaku nacházejí také ledové krystalky, vznikají srážky mnohem rychleji. Ledové částice rostou na úkor vodních kapek a mohou vytvářet intenzivnější přeháňky.
Vznik srážek v bouřkovém oblaku
Přestože si déšť spojujeme s čistotou, nejde o destilovanou vodu. Kondenzační jádra tvoří například drobné částice prachu, soli, pylová zrnka nebo spory hub. Během pádu k zemi na sebe dešťové kapky navíc vážou plyny obsažené v atmosféře, například oxid uhličitý. Proto má běžná dešťová voda mírně kyselé pH. V oblastech se znečištěným ovzduším může být kyselost vyšší, což může negativně ovlivňovat rostliny i životní prostředí. Déšť zároveň z atmosféry odstraňuje pyl, prach i další drobné částice.
Přestože samotná voda žádnou vůni nemá, téměř každý zná charakteristickou vůni po prvních kapkách deště. Vědci zjistili, že když dešťová kapka dopadne na zem, vytvoří drobné vzduchové bublinky. Ty při svém prasknutí uvolňují do ovzduší aerosol nesoucí aromatické látky z povrchu půdy, kamenů nebo rostlin. Právě ty vytvářejí známou vůni čerstvého deště. Při bouřkách se k ní přidává také ozón vznikající při elektrických výbojích. Jeho název ostatně pochází z řeckého slova znamenajícího „voním“.
Množství srážek se v České republice výrazně liší podle oblasti. Nejvíce prší v horských regionech, zejména v Krkonoších a Jizerských horách, zatímco v nížinách bývá srážek podstatně méně. Rozložení deště během roku není pravidelné. Některé měsíce mohou být mimořádně suché, jiné naopak přinesou vydatné srážky. Právě proto zahrádkáři pečlivě sledují nejen předpověď počasí, ale i dlouhodobý vývoj vláhových podmínek.
Foto Shutterstock, kresba M. Malá
Časopis zahrádkář
Mraky ovlivňují srážky, teplotu i riziko mrazů. Zjistěte, jak vzniká oblačnost, proč je její předpověď složitá a co znamená pro zahrádkáře.
Praktické rady odborníka ČZS: problémy ovocných stromů – sklovitost, strupovitost, poškozené mladé stromky.
K čemu rostlina potřebuje vodu, jak a proč se liší zavlažování podle typu půdy, co ovlivňuje nároky zeleniny na vodu? To a řadu dalších informací nabízejí následující řádky a fotografie.
I když máme štěstí a vody dostatek, měli bychom s ní umět šetřit. Pokud zaléváme úsporně, získáme výhodu snadného pletí; plevel bude živořit.
Pro výjimečnou dobu jejího květu by čemeřice neměla v naší zahrádce chybět. Je to krásná, vděčná a velmi časně kvetoucí trvalka s vitálním olistěním během celého roku.
