Na jaře jsme jednoduchým hřížením postranních větví okrasného nebo ovocného keře přiměli do země ponořenou část rostliny zakořenit.
Připomeňme si březnové hřížení.
Nyní – během podzimu – můžeme rostlinky vysazovąt: Pokud se nad místem zakořenění objevil nový výhon, můžeme výmladek oddělit.
U keřů drobného ovoce – maliníku, ostružiníku, ale i rybízu, angreštu, josty nebo lísky –je pak možné během podzimu pokračovavat v úspěšném vegetativním rozmnožení a to oddělením zakořenělých postranních výmladků.
Mladé rostliny po vysazení do dobré půdy obohacené kompostem nezapomeneme řádně zalít a namulčovat. Tím podstatně prodloužíme čas jejich zakořeňování.
Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Začátkem zimy nastává období vhodné pro tvarovací řez a zmlazování některých okrasných opadavých stromů, živých plotů a keřů.
Okrasné keře, které zmlazují větším či menším počtem výhonů z kořenového krčku, lze nyní připravit k jarnímu rašení a vysazení.
Jedná se o jednoduchý a laciný způsob vypěstování nových rostlin, jímž rostou výhony blízko u země a často také při dotyku s půdou samy zakořeňují.
Trávníky prorostlé jetelem plazivým napovídají, že půdě chybí dusík. Traviny zpravidla strádají, jetel se naopak rozrůstá. Jakmile trávník přihnojíme dusíkem, jetel plazivý zmizí.
