Od konce srpna a během září vysazujeme stálezelené a jehličnaté druhy dřevin. Opatrně zacházíme zejména s těmi, které mají kořenový bal uložen jen v obalu.
Stromek nebo keř přenášíme tak, abychom nadzemní část neutrhli od těžkého kořenového balu. Vždy ho uchopíme za kořeny uložené v zemině a obalené jutou nebo jinou textilií.
Při přenášení držíme sazenici za kořenový bal; foto Shutterstock
U nově vysazených jehličnanů a stálezelených dřevin za slunného a teplého počasí nestačí jen hodně zalévat. Důležité je namulčování a zastínění vysazených rostlin rákosovou rohoží, jutou nebo látkou na dřevěné konstrukci. I toto přistínění pravidelně kropíme a to až několikrát denně.
Mulč usnadní sazenicím dřevin zakořenění; foto Shutterstock
V tomto měsíci je vhodná doba pro rozmnožování jehličnanů řízkováním, zejména zakrslých kompaktních tvarů. Použijeme letošní výhony s částí loňského dřeva. Mnohé druhy zakoření ještě v letošní zimě, jen smrky potřebují pro vytvoření kořenů delší dobu.
Příznaky rzivosti hrušně na listech i na hruškách signalizují houbovou chorobu, která během roku střídá hostitele. Které jalovce hostí rez?
Stěny živého plotu z jehličnanů tvarujeme tak, aby dole byly širší a směrem vzhůru se mírně zužovaly. Bráníme tím vyholování spodních větví.
Vyjma borovic, jedlí a sloupovitých jalovců lze velké jehličnany přesadit po předchozí roční přípravě. Nejvhodnější čas nastává v druhé půlce srpna.
V létě tvarujeme živé ploty a to zásahem do mladého letošního dřeva. Zmlazení nebo hlubší řez necháme na začátek vegetační sezony.
U popínavých rostlin občas kontrolujeme jejich správný růst, případně vyvázáním pomůžeme stonkům udržet v růstu žádaný směr. Nápadité je využití popínavých rostlin v jejich kombinacích.
