Potřebujeme-li studený skleník nebo pařeniště trochu vyhřát, můžeme to provést tradičním venkovským způsobem, hnojem. Nejvíc hřeje hnůj koňský – intenzivně a krátce. (Pokračování textu…)
Ve skleníku během března předpěstováváme papriky, majoránku, rajčata, vyséváme okurky i další ředkvičky, koncem měsíce vysazujeme salát a kedluben. (Pokračování textu…)
Než dorazí jaro, můžeme si zpestřit jídelníček chutěmi listového koriandru a vyzkoušet i méně známou salátovou zeleninu šruchu zelnou. (Pokračování textu…)
Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou. (Pokračování textu…)
Od konce ledna a během února vyséváme k předpěstování rané odrůdy salátu, košťálovin a také sazenice celeru, papriky a lilku. (Pokračování textu…)
V únoru, jakmile pominou největší mrazy, připravíme si ve skleníku půdu, abychom mohli vysévat ranou zeleninu: ředkvičky, případně i salát a špenát.
Lednový plán celosezonního pěstování zeleniny, v němž si ujasníme, jak budeme střídat druhy a doplňovat živiny do půdy, nám může přinést novou zkušenost i pěknou úrodu. (Pokračování textu…)
I lehký sněhový poprašek vykouzlí půvab zimní zahrady. Vyniknou stálezelené rostliny, jehličnany, koruny stromů, keře i ploty. Krásu odpočívající flóry umocní jinovatka či mráz. (Pokračování textu…)
Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější. (Pokračování textu…)
Před blížící se zimou připravujeme zahradu na dobu vegetačního klidu a odpočinku. Sklízíme zeleninu, záhonům doplníme živiny. (Pokračování textu…)
V máji jsme našli zalíbení především díky přírodě, která je najednou pestrá a plná květů. Také listy mají mnoho příjemných odstínů.
