Z podzimní výsadby vzejdou topinambury na jaře dřív, lépe využijí zimní vláhu, vegetační doba je delší a výnosy zpravidla jistější.
Výsadbu na podzim lze však doporučit jen na lehčí půdě a tam, kde nehrozí poškození hryzci a hraboši. Naopak do těžších vlhčích půd sázíme jenom na jaře, poněvadž by přes zimu mohla sadba hnít.
Na podzim záhon zryjeme téměř na hloubku ornice. Úrodu topinamburu značně zvyšuje hnojení hnojem nebo kompostem, popřípadě zelené hnojení. Nároční pěstitelé mohou zejména chudší půdy doplnit i minerálním hnojivem podobně, jak se to dělá u brambor.
Při sklizni na jaře jsou na hlízách již patrné klíčky.
Topinambury sázíme přibližně od poloviny října do zamrznutí půdy, aby hlízy do zimy nevzešly, protože mrazy by mladé výhonky zničily. Na jaře sázíme co nejdříve.
K sázení vybíráme střední hlízy (40–60 g), případně sázíme dvě menší hlízy do jednoho místa. Při nedostatku sadby lze velké hlízy po délce rozkrojit a ihned zasadit.
Topinambury pěstujeme v hrůbcích jako brambory, zrytý záhon před sázením urovnáme a prokypříme (aspoň 15 cm hluboko). Sázíme do brázdy, kterou ihned po výsadbě zahrneme a navršíme hrůbek.
Topinambur se obvykle pěstuje v hrůbcích
Na podzim sázíme asi 10–12 cm hluboko, na jaře do písčitější půdy 8–10 cm a do těžší jílovitější půdy do hloubky jen asi 6–8 cm. Měřeno od rovného povrchu půdy po spodní část hlízy; nad hlízou je po nahrnutí hrůbku cca 15 cm zeminy.
Šířku řádků volíme obvykle 60–75 cm, vzdálenost hlíz v řádku 30–50 cm. Menší rozteče na chudších půdách). Potřeba sadby činí 150–250 g (3–5 rostlin) na m².
Topinambur je nenáročný na ošetřování, neboť vyniká vysokou konkurenční schopností vůči plevelům. Pouze na začátku vegetace je potřeba regulovat plevel okopávkou, obvykle stačí dva mechanické zásahy a po 6–8 týdnech už nevyžaduje žádnou péči.
Některé odrůdy topinamburu bohatě kvetou
Vybírat můžeme z několika odrůd.
Všechny tři uvedené odrůdy dosahují výšky rostlin 250–320 cm, kvetou až pozdě na podzim a vytvářejí menší až střední počet květů.
Hlízy odrůdy Zlata jsou tmavě žluté, velmi nepravidelného tvaru se silným větvením. Hlízy této odrůdy jsou pro svůj tvar méně vhodné na jídlo, nadzemní část je však výjimečná svým dekorativním vzhledem, který odrůdu předurčuje pro okrasné účely.
Květy topinamburu působí dekorativně
Vegetační doba od vzejití do sklizňové zralosti je 6–7 měsíců. Zpočátku roste topinambur pomalu, rychlý růst začíná koncem června a trvá přibližně do poloviny září. Od července nasazuje hlízy, srpen a září je obdobím jejich intenzivního růstu, v druhé polovině září a v říjnu se dokončuje ukládání zásobních látek z natě do hlíz.
Po sklizni topinamburu zůstanou v půdě nedohledané hlízy, které při jednoletém pěstování zaplevelují následnou plodinu a musíme je odstranit – nejlépe vykopnout i s hlízou nebo opakovaně odstranit nať.
Topinambur dokáže vytvořit mohutné trsy hlíz
Topinambury je však možné bez problémů pěstovat několik let po sobě na jednom místě. V tom případě je nejlepší po sklizni zasázet hlízy střední velikosti v pravidelném sponu a rostliny ze zapomenutých hlíz po vzejití odstranit.
Ale též je možný extenzivnější způsob pěstování: při sklizni zanecháme část hlíz na pozemku pro další pěstování, případně přihnojíme průmyslovými hnojivy, vytvoříme hrůbky a porost je tak založen.
Dlouhodobější skladování hlíz topinamburů v běžných podmínkách je obtížné. Hlízy snadno vysychají. Při vyšších teplotách ve sklepích snadno plesnivějí a zahnívají. K delšímu uskladnění potřebují nízké teploty, ideálně 0–2 °C. Aby nevysychaly, svědčí jim vysoká vlhkost vzduchu. Seschlým hlíztám lze vrátit obsah vody politím či namočením. Hlízám nevadí ani, když při skladování zmrznou. Po pozvolném rozmrznutí se mohou jíst i sázet.
Vzhledem k náročnéímu skladování je jistější ponechat hlízy přes zimu v zemi. V příznivých podmínkách je sklízíme během zimy a zjara v množství potřebném na dobu 2–4 týdnů. Bez problémů je skladujeme venku, v nevytopené místnosti či v chladném sklepě a to v igelitové tašce, ve vlhkých pilinách, v kypré zemině, případně v přepravce ve dvou vrstvách hlíz.
Stává se, že hlízy topinamburu během skladování nebo na jaře v půdě vyklíčí. Ze zdravotního hlediska to není problém, jejich výhonky na rozdíl od klíčků brambor neobsahují solanin.
Hlízy červenoslupké a běloslupké odrůdy
Hlízy topinamburu jsou ceněny především pro vysoký obsah inulinu, který není člověkem tráven a v zažívacím traktu působí jako dietetická vláknina, jeho konzumace též příznivě působí na snižování hladiny cukru v krvi.
Topinambury blahodárně působí zejména ve stravě diabetiků a jsou vhodné i pro celiaky, protože neobsahují lepek ani škrob. Jsou také bohaté na vitaminy a minerální látky. Pro nízkou energetickou hodnotu a zvyšování pocitu sytosti jsou doporučovány při redukčních dietách.
Mohutné, bohatě olistěné rostliny topinamburu vytvoří od začátku léta do podzimu téměř neprůhlednou zelenou stěnu, což lze využít k dekorativním účelům, k zakrytí některých méně půvabných míst zahrádky nebo k vytvoření většího soukromí.
Rostliny vytvoří souvislou zelenou stěnu
Topinambury pocházejí z oblasti Mexika, přesněji z území tamějšího indiánského kmene, od jehož názvu Topinambus mají odvozené jméno. V Evropě se rozšířily dříve než brambory, které je však vytlačily na okraj zájmu.
V malém rozsahu se topinambur pěstuje po celém světě, větším pěstitelem je zejména Francie. Za první Československé republiky byly topinambury běžně k dostání na zeleninovém trhu
Foto autor
Pěkné brambory ze zahrady lze uchovat až do jara. Potřebujeme k tomu sklep, zdravé, neporaněné a suché hlízy a také postup, při kterém brambory na skladování připravíme.
Od poloviny dubna se v teplejších oblastech začíná na humózních půdách s výsadbou narašených a předklíčených hlíz brambor.
Mnozí máme vybraný a od podzimu organicky pohnojený záhon pro rané brambory. Během března vyčkáváme na příchod jarního počasí.
Které teploty a jaká vzdušná vlhkost svědčí které zelenině, aby vydržela uskladněná až ke spotřebě? A kolik měsíců má zelenina vlastně vydržet v optimálních podmínkách?
Zahrádka ožívá květy jarních cibulovin, stromů a keřů. Pamatujeme na svých zahrádkách na včely s jarní pastvou, včelstva budou silnější a vaše zahrádka bude lépe plodit. K medonosným rostlinám patří kromě ovocných stromů např. rybíz.
Jsou velmi zdravé a moc mi pomohly. Zařadila jsem je do jídelníčku, a to nejen hlízy ale i čaj z topinambur a sirup.
Zdravim.
Chci zkusit pestovat uz mam sadbu ale bojim se ze se mi to rozmnozi po zahrade a abych nezamoril kolonii. Lze je pestovat v nejake nadobe aby se zabranilo roztazeni po okoli? Teoreticky by v omezenem prostoru mohlo byt i mene hliz a vetsich? Proradi nekdo?
Kulturní odrůdy se nerozrůstají jako ty divoké od silnice s malými hlízkami. A také se dobře s trsem vyrývají. Při troše opatrnosti na lehčích půdách u rostliny visí prakticky všechny a když nějaká zůstane v zemi, je to v těsné blízkosti vysazené matky. No a kdyby přece jen zůstaly v zemi třeba zlomky, tak na jaře, až by vyrazily, vyrýpete je a basta. Léta je sázím po zahradě a občas se to stane, že zůstanou nějaké v zemi. A tak si na nati i hlízách – na vyrytém plevelu – pochutnají i králíci.