Co vysévat ve skleníku a na zahradě po mrazech

21. 2. 2021

Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.

Ve skleníku podle teploty

Kdo má skleník vyhřívaný nebo aspoň temperovaný, může tam začít sít a sázet do volné půdy. Kdo nemá ve skleníku zdroj tepla, musí počkat, až se sluníčko protlačí pod sklo a přemůže venkovní mrazy. O tom, jak to zvládá, dokáže napovědět maximominimální teploměr umístěný ve skleníku. Jestliže akumulace tepla v půdě je tak výrazná, že noční minima neklesají pod nulu, můžeme vysévat i sázet.

Až na ozimý salát bylo přes zimu ve skleníku prázdno

Přes zimu byl ve studeném skleníku jen ozimý salát, už v únoru může dostat společnost

Pokud s tím počítáme, máme z podzimu v kelímcích sazeničky salátu, popřípadě i další sazenice. Sehnat můžeme i ozimou kapustu, dříve pěstovaný květák už ne. Jako přezimující sadba se dala pěstovat jedna brokolice, ale ani ta už se v Česku nedá sehnat.

I studený skleník tedy můžeme postupně oživovat. Sluníčko už má sílu na to, aby v něm významně ohřálo vzduch, to je však málo. Potřebujeme, aby se zahřála i půda. A tak na ní natáhneme tmavou textilii, nebo plastovou fólii. Neměla by být lesklá, aby sluníčko neodrážela.

No a když máme tu možnost, ještě můžeme na noc natáhnout další netkanku, třeba metr nad zemí. Omezí se tím vyzařování tepla, prohřívání bude rychlejší.

Lidka - odrůda ředkvičky

Ředkvička Lidka

Podle našeho založení a vztahu k zelenině můžeme v chráněných prostorech vysévat ředkvičky, špenát, šruchu zelnou i polníček. Polníček hlídáme, sklízíme ho tak, aby nezačal tvořit květní stvol. Přestal by nám chutnat.

Můžeme vysévat i další mrkvovité, kerblík, koriandr, kopr. Jejich semínka se v zemi probudí, odbourají látky, které je brzdí v růstu a až se oteplí, budou mít náskok.

Hráškožrouti hrášek, naťožrouti sazečku

Hráškožrouti mohou do studeného i teplého či temperovaného skleníku nasít i nějaký velmi raný hrášek.

Naťožrouti mohou začít sázet větší cibuli sazečku, kterou tím odsoudíme jen ke sklizni natě, ale v náš prospěch. Na nať můžeme vysadit i kořeny petržele, vršky doma vypěstovaného celeru. A samozřejmě i kopečky pažitky, kterou buď máme v kelímcích, nebo je vyrýpneme venku. Ti, kdož mají rádi trochu ostré natě, mohou vysévat řeřichu, listové hořčice, rukolu. Také si počkají na oteplení a prohřátí půdy, pak začnou růst.

Pokud máme rádi i drsnější jarní zeleninu, můžeme si narýpat venku kořeny pampelišek. Ty zahrábneme do záhonu, ale do řádku, spíše do kruhu, o něco menšího, než jaký obvod má kyblík, kterým je přikryjeme. Ve tmě vyrůstající listy by měly být méně hořké než ty zelené.

Můžeme se vrátit i k pěstování čekanky na puky tak, jak se pěstovala v dávné minulosti. Nedávala se na rychlení do temna, ale rychlila se na světle. Dávala více větších, ale docela tuhých a hořkých listů. Vysazenou čekanku také můžeme přikrýt kyblíkem a pak sklízet puky vybělené, které vyrostly ve tmě.

No a pokud už to jde, můžeme se vydat ven. Sít můžeme mrkev, petržel, mák, špenát, novozélandský špenát.

Foto autor

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Aby vám nic neuteklo...

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

předplatit si časopis darovat předplatné

Kalendárium

25. 2. 2021

Vyséváme letničky s dlouhou dobou předpěstování

Konec února a počátek března je důležitým obdobím pro výsev letniček s dlouhou dobou předpěstování. Ideálními podmínkami je teplý skleník, nebo jiný prosvětlený prostor s teplotami 20-22°C. Po vzejití a přepikýrování je možné teplotu snížit na 18°C.

zobrazit další rady a tipy