Co vysévat ve skleníku a na zahradě po mrazech

21. 2. 2021

Někdy odezní větší mrazy v únoru, jindy až v březnu. Únorové zahradničení je tak trochu na rozjezd před sezonou.

Ve skleníku podle teploty

Kdo má skleník vyhřívaný nebo aspoň temperovaný, může tam začít sít a sázet do volné půdy. Kdo nemá ve skleníku zdroj tepla, musí počkat, až se sluníčko protlačí pod sklo a přemůže venkovní mrazy. O tom, jak to zvládá, dokáže napovědět maximominimální teploměr umístěný ve skleníku. Jestliže akumulace tepla v půdě je tak výrazná, že noční minima neklesají pod nulu, můžeme vysévat i sázet.

Až na ozimý salát bylo přes zimu ve skleníku prázdno

Přes zimu byl ve studeném skleníku jen ozimý salát, už v únoru může dostat společnost

Pokud s tím počítáme, máme z podzimu v kelímcích sazeničky salátu, popřípadě i další sazenice. Sehnat můžeme i ozimou kapustu, dříve pěstovaný květák už ne. Jako přezimující sadba se dala pěstovat jedna brokolice, ale ani ta už se v Česku nedá sehnat.

I studený skleník tedy můžeme postupně oživovat. Sluníčko už má sílu na to, aby v něm významně ohřálo vzduch, to je však málo. Potřebujeme, aby se zahřála i půda. A tak na ní natáhneme tmavou textilii, nebo plastovou fólii. Neměla by být lesklá, aby sluníčko neodrážela.

No a když máme tu možnost, ještě můžeme na noc natáhnout další netkanku, třeba metr nad zemí. Omezí se tím vyzařování tepla, prohřívání bude rychlejší.

Lidka - odrůda ředkvičky

Ředkvička Lidka

Podle našeho založení a vztahu k zelenině můžeme v chráněných prostorech vysévat ředkvičky, špenát, šruchu zelnou i polníček. Polníček hlídáme, sklízíme ho tak, aby nezačal tvořit květní stvol. Přestal by nám chutnat.

Můžeme vysévat i další mrkvovité, kerblík, koriandr, kopr. Jejich semínka se v zemi probudí, odbourají látky, které je brzdí v růstu a až se oteplí, budou mít náskok.

Hráškožrouti hrášek, naťožrouti sazečku

Hráškožrouti mohou do studeného i teplého či temperovaného skleníku nasít i nějaký velmi raný hrášek.

Naťožrouti mohou začít sázet větší cibuli sazečku, kterou tím odsoudíme jen ke sklizni natě, ale v náš prospěch. Na nať můžeme vysadit i kořeny petržele, vršky doma vypěstovaného celeru. A samozřejmě i kopečky pažitky, kterou buď máme v kelímcích, nebo je vyrýpneme venku. Ti, kdož mají rádi trochu ostré natě, mohou vysévat řeřichu, listové hořčice, rukolu. Také si počkají na oteplení a prohřátí půdy, pak začnou růst.

Pokud máme rádi i drsnější jarní zeleninu, můžeme si narýpat venku kořeny pampelišek. Ty zahrábneme do záhonu, ale do řádku, spíše do kruhu, o něco menšího, než jaký obvod má kyblík, kterým je přikryjeme. Ve tmě vyrůstající listy by měly být méně hořké než ty zelené.

Můžeme se vrátit i k pěstování čekanky na puky tak, jak se pěstovala v dávné minulosti. Nedávala se na rychlení do temna, ale rychlila se na světle. Dávala více větších, ale docela tuhých a hořkých listů. Vysazenou čekanku také můžeme přikrýt kyblíkem a pak sklízet puky vybělené, které vyrostly ve tmě.

No a pokud už to jde, můžeme se vydat ven. Sít můžeme mrkev, petržel, mák, špenát, novozélandský špenát.

Foto autor

Přihlášení k odběru komentářů
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments

Mějte ze zahrady radost

2v1: tipy na zahradu i do kuchyně

časopis Zahrádkář 4/2024 předplatit →darovat předplatné →

Kalendárium

14. 4. 2024

Jak upravit řezem broskvoň po jarní výsadbě

Nově zakoupenou broskvoň vysazujeme co nejdříve. Při výsadbě provedeme srovnávací řez koruny, aby nadzemní část rostliny odpovídala kořenové části.

zobrazit další rady a tipy
0
Oceníme váš názor či připomínku. Komentujte.x